Atributy jara....

Co jsou atributy jara?

Květy či zelená tráva?

V trávě se skrývají skromné, leč krásné

svou přítomností nám připraví chvíle

kdy oko žasne.

Nad jejich krásou jemnou

nad jejich křehkostí

nad jejich neměnnou věčností....

---

Dobarevnosti....

Trochu jsem si dovolila

parafrázovat název jedné písničky od mého oblíbeného Čechomoru a nazvat toto pokoukání takto. O barevnosti na kterou jsem věčnost čekala, nebo se mi to alespoň letos opravdu jako věčnost zdálo, než zmizela bílá a dala prostor jiným barvám. Ty ovšem okamžitě rozsvítili záhony skryté ještě pod listím či uschlými neostříhanými trvalkami. A přilákaly včely které nedočkavě se na ty barevné květy slétávají a sbírají první pylová zrnka v novém životě a vesele bzučí svou nekonečnou písničku....

---

Bojuju sama se sebou....1

Před měsícem jsem začala

boj sama se sebou. Se svojí leností, neochotou k setrvalejšímu, rychlejšímu a pravidelnému pohybu a s novým způsobem stravování. Sbohem dortíky, sušenky, oplatky a ujídání různých salámků a klobásek z lednice. Donutil mne k tomu nejen pohled do zrcadla a poté na váhu, ale i stále častější bolest v zádech a určitá a to dost znatelná ztuhlost celého člověka. A tak jsem byla dosti zvědavá co mě to všechno přineslo a odneslo.

Odneslo první 1,7 kila z váhy,

i když mi zase začala trochu kolísat, ale přineslo mi to poznání že se mi dostává ten pohyb do krve. Sice dneska jsem poprvé za celý měsíc na orbitreku nešlapala, a to proto, že jsem celý den dělala na zahradě a nachodila se dostatečně a pak ta pauza je dobrá na to, aby si tělo nezvyklo....

Příští výsledky už budou i s měřením, tím se lépe pozná jestli to má všechno nějaký účinek.

Mimozemšťan Baldrick....

V duchu Jarmilčiných schovaných a hledaných

koček na různých fotkách, by se dala položit otázka Hledejte dřez!. Baldrick je ostatně asi jako všechny mainky takovej mimozemšťan, kterej se uvelebuje na těch nejzvláštnějších místech. A jedním z nich je můj dřez v kuchyni. Ten si obzvlášť oblíbil už jako menší....

A když spí je stejně mimozemskej a mimoní jako když je vzhůru. U něj jako pvní kočky jsem zažila to co znám jen od psů když spěj a něco se jim zdá, že poštěkávají a máchaj packama. On ze spaní někdy mňouká, syči nebo prská.....

Hořelo....

A mimochodem opravdu hořelo. Ale na druhé straně ve vedlejší vsi. Skládka pneumatik a čoud byl vidět až tady. Dokonce v sobotu to bylo i v hlavních zprávách na Nově.....

To bylo ale rychlé.....

Než jsem se stačila

pořádně dneska rozkoukat, přišla jsem na to že mi píše můj patnáctitisící oficiálně registrovaný návštěvník. Tak že to bylo hodně rychlé. V 1:09 to byl.....fanfára teď...TRAMTADADÁÁÁ

Apok@lyPSÍK!!!!!!!

Jak jsem psala, tak láhev vína to nebude, ani ničeho jiného, tak alespoň takovéhle virtuální připití na dalších pátnáct i víc tisíc návštěvníků. Jsem ráda že ke mě chodíte a že se vám tu i snad líbí....

Kap, kap....

Že většinou nefotím

jen něco, či nějakou specifickou věc už asi víte. A tak při tom zamračeném východě jsem nacvakala proti posledním paprskům i pár kapek na větvích....

---

Máte zájem o setkání?

To že má Petr výstavu svých fotek asi víte už od něj z blogu. A jelikož to bude výstava určitě pěkná a navíc blízko u Prahy, napadlo mne že by nebylo možná od věci, kdyby se tam udělal takový blogerský sraz obdobně jak v Brně. Budou sice ve výhodě pražští blogeři či ti z blízského okolí, ale myslím, že je mezi obcí blogerskou i spoustu těch kteří rádi jezdí křížem krážem po republice a že i ti by se třeba rádi zúčastnili. A tak jsem se nejdřív Petra optala jestli by s tím souhlasil a nakonec jsme se domluvili že zatímco on se bude věnovat přípravám na výstavu, já se pokusím dát dohromady tenhle blogerskej sraz.

Milí a vážení blogeři,

ráda bych Vás tedy tímto pozvala na 22.6. 2013 na blogerský sraz u příležitosti výstavy Petra Vápeníka za samozřejmé účasti autora, který se mimochodem velice těší na to, že vás bude moci poznat i osobně. Prosím Vás tedy, kdo má opravdu zájem a chtěl by přijet ať se mi ozve na můj mejlík Vaclava.C@seznam.cz a napíše zda opravdu přijede. Hodina se ještě upřesní po domluvě s Petrem. Jde o to, aby se případně domluvilo posezení a pro kolik lidí. Spojení do Dobřichovic je vlakem z nádraží Praha - Smíchov. Autobusem je možné spojení ze stejného místa s přestupem v Mníšku pod Brdy na náměstí. Kdo má v autě navigaci to má jednodušší a pro ty ostatní kteří ji nemají doporučuji Mapy.cz. Ještě Vám dodám i popis cesty jak z nádraží k zámku. Je zatím docela čas, přesto předkládám toto pozvání už teď aby jste si stačili zjistit jestli budete mít volno, hlídání dětí, hlídání psů a pod.

Další podrobnosti budou následovat.

P.S. Ještě je ve hře termín 15.6. ten ale dával Petr jako záložní. Toho 22.6. jak sám říká by podle něj bylo asi nejlepší.

Blíží se první statistický úspěch....

Ti z vás, kteří navštěvují

blog Petra Vápeníka alias ČERFA zaznamenali určitě jeho skvělý výsledek 50 000 návštěvníků. je to číslo úctyhodné a svědčí o tom jak kvalitní Čerfův blog je. Vzhledem k tomu, že já od začátku svého blogování dala jen na počítadlo Blogu.cz nenainstalovala jsem si jiné a tak když jsem po loňských kotrmelcích v úpravách a nefunkčnosti počítadla přehled ztratila nedalo se nic dělat a i já šáhla po jiném způsobu statistiky. Jako většina z vás mám také Top list. A hned první výsledky byly docela zajímavé. Zatímco na Blog.cz jsem před zhroucením jejich počítání měla denní návštěvnost od 80 do 100 návštěvníků, na Top listu to kleslo na 50 až 70 návštěv. Takže trochu rozdíl. Nevím jak bylo a je založené toto počítání ale rozdíly jsou. A velké....

A proč to píšu? Protože od 20.8.2012 kdy mě návštěvy počítá Top list mám ke dnešku zaregistrovaných

14 947 návštěvníků. Tudíž se blíží ten jubilejní pátnáctitisící návštěvník a já bych moc ráda věděla na koho to číslo padne. Prosím vás tedy, sledujte počítadlo a kdo objeví při své návštěvě číslo 15 000 nechť udělá printscreen obrazovky a pošle mi ho na můj mejl Vaclava.C@seznam.cz se jménem svým a blogu. Víno sice nenabízím ale určitě nějaká maličkost se najde.

Takže sledujte a hlašte se......

Jsem...

Jsem nedočkavá jak závodní kůň,

jenž v boxu čeká na start.

Na tvé pohlazení marně čekám,

nedá mi se zeptat.

Jak dlouho ještě nedočkavost mojí

bude krotit ten zavřený box,

než dlaň má se s tvou spojí.....

Jsem nedočkavá kdy slunce vzejde,

a smutky mé zaplaší.

Až tvůj úsměv jenž tuším jen v stínu

na slunce vyjde.

Jak dlouho smutky mé budou

řídit mé skutky,

než nad hlavou mou slunce vzejde.

Jsem nedočkavá jak jarní voda

jež po kamenech se řítí.

Kde ze dna zlatý jantar na chvíli do očí zasvítí.

Tak nedočkavě čekám kdy nastane doba

až vstoupí do mého proudu

sběračova noha.

Jsem nedočkavá jak první jarní květ

jenž na svět se vydral.

Svůj život nabídl včelám hned by z něj

sát mohly sladký nektar.

Tak dávám se tobě v plen jak ten bílý květ

a volám:" Přijď jen už přijď, a to hned "....

Jsem tak nedočkavá....

Západ zatažený....

....byl předevčírem.Nejdřív tak ani

nevypadal, ale pak se během chvil mraky nakupily a bylo vymalováno.

Tedy po sluníčku. A na celý den.....

Ale co bylo alespoň trochu pozitivní byla teplota kolem dvanácti stupňů celý den.

---

Nedočkavých devět sil devětsilu....

Tato fotka tu už proběhla,

ale co víc by se hodilo k TT než právě ona...nedočkavost rostliny, která ví že nastal čas

i když je kolem ní zima a led....a tak i v těch podmínkách nedočkavě vystrkuje první poupata.

Pan Bobeš čuchá jaro....

Jak je zima dlouhá i

smečce je vidět každý slunečný den. To se z kopečků srsti ležících a chrápajících po různu doma stávají dělové koule lítající po zahradě, z radostí očuchávající všechno na co přijdou a skákající kolem mne jakmile začnu z průzkumem zahrady. A když vyrazíme v takový den na procházku mají tolik energie až se jeden diví.

Samozřejmě že včera se mnou museli být také a hopsali si po zahradě. A když byl pan Bobeš unavenej sednul si zase vedle mě a čuchal a čuchal. Co asi. No přece už snad konečně to JARO!

---

Mates má na to přivolávání přímo satelit....

Jenže se jim to nějak nepodařilo, dneska už je zase ošklivo....