V duchu Jarmilčiných schovaných a hledaných
koček na různých fotkách, by se dala položit otázka Hledejte dřez!. Baldrick je ostatně asi jako všechny mainky takovej mimozemšťan, kterej se uvelebuje na těch nejzvláštnějších místech. A jedním z nich je můj dřez v kuchyni. Ten si obzvlášť oblíbil už jako menší....
A když spí je stejně mimozemskej a mimoní jako když je vzhůru. U něj jako pvní kočky jsem zažila to co znám jen od psů když spěj a něco se jim zdá, že poštěkávají a máchaj packama. On ze spaní někdy mňouká, syči nebo prská.....
pekné fotky! je zlatý
OdpovědětVymazatBaldrick je úžasný kocour. Má přesně ty barvy, co se mi moc líbí. Docela mu to slastné spaní závidím. Když se takhle protáhnu já, tak mě chytne křeč do lýtka.
OdpovědětVymazatDřez jsem nenašla. Baldrick je překrásný.Druhá fotka nemá chybu.
OdpovědětVymazatTa poslední fotka je náramná.
OdpovědětVymazatKrásnej kocour! Kočičky miluji!
OdpovědětVymazatJe to takovej salámista jak říká dcera, ohromnej, těžkej přítula, kterej hřeje na klíně jak kamínka a svou přízeň dává najevo olizováním což ovšem od psa se ještě jakž takž dá, ovšem s tím jeho šmirglovacím jazykem toje dosti bolestivý důkaz náklonosti. Prostě mainkská mývalí se vším všudy. Přesně podle knížek povaha mezi psem a kočkou, dalo by se říct že víc psí než kočičí.
OdpovědětVymazatNádherný mimozemšťánek ta Tvoje mainská fakt!!! Ten frontální pohled je úžasný
OdpovědětVymazatJak tak koukám asi bych měl ta naše kluky taky nafotit.Sice nevypadají tak mimozemsky,ale někdy se tak chovají
OdpovědětVymazatTo je parádní kocour
OdpovědětVymazat[7]: Oni jsou opravdu Mainky takové zvláštní kočky. Máme dvě, ale Baldrick e opravdu klasa. Jutýsek je bojavej, ale to je dané tím že se prostě chovatelka soustředila na to aby byly její koťata zvyklá ne jiná zvířata ale už méně na lidi, chovatelka co od ní máme Baldricka dbá na to aby byli zvyklí jak na zvířata(pes,kočky) tak i na lidi. Vždyť koťata s mámama spěj od s jejími dcerami v posteli, všude jsou s nimi a pak se taky ničeho nebojej. Je sice hezké, že jsou kočinky v e voliéře kde si mohou řádit po stromech ale chybí jim kontakt s lidmi.
OdpovědětVymazat[8]: Oni i ty naše zbylé dvě nefon kočky mají své dny kdy to za to stoj co dělaj
OdpovědětVymazat[9]: On má takovej nafrněnej ksicht a když mu ještě do očí blejskám s bleskem tak se nediv!
OdpovědětVymazat[10]:To máš teda pravdu. My si kupujem kočky jako mazlíky, a byť má kočka svou vlastní svobodomyslnou povahu - příjde kdy chce, tak prostě chceš, aby se kamarádila. My máme naši modrou od chovatelky, která měla koťátka v kuchyni a Eša je pěkný agent , ale nedejbože jak se holky zavřou u sebe v pokoji nebo snad i já - hned potřebuje kontakt . Já teda "pěstuju" jen britské kočky, což je nejčastější plemeno. Měla jsem jednu peršandu, milovala jsem ji, ale už bych perskou kvůli těm chlupům nechtěla. A musím říct, že každá ta kočka má prostě svoji povahu
OdpovědětVymazatJe nádherný, a na té druhé fotce obzvlášť, působí na mě trošku jako rys, nebo prostě přírodní šelma kočičí, nedomestikovaná.
OdpovědětVymazatKocourek je nádherný a ten "klík" jak mu čouhá z tlamičky .
OdpovědětVymazatMoc pěkný kocour, vypadá majestátně. Já u Týny nezažila, že by ze spaní máchala packama a syčela. Když spí opravdu tvrdě tak se párkrát stalo, že ztratila rovnováhu a spadla ze svého " bidýlka " a ani uchem nehne na oslovení. Cení zuby, to ano, ale nesyčí, ani nemňouká.
OdpovědětVymazatTo je moc krásný, zvláštní kocour a ty fotky ve dřezu nemají chybu..
OdpovědětVymazatTo je teda kocour, super fotky :)
OdpovědětVymazatTo je krásnej kocour. Náš Číča, když se na mě hluboce zadívá, přijde mi taky, že je odněkud od jinud...
OdpovědětVymazat