Jak se už panička zmínila, o víkendu jsme měli v plánu výstavu v rakouském Welsu, je to výstava dvoudenní, ale já, táta a brácha Bred jsme byli přihlášení až na neděli a to proto aby si páníčkové mohli zajezdit na lyžích, protože vcelku by se dalo předpokládat, že třetího prosince bude ve dvou tisících metrech nad mořem sníh. Když už ne přírodní tak alespoň technický. Nebyl. Nikde. A co bylo to vám povyprávím postupně. Ale teď jsme na začátku a vyrážíme....
Takže je pátek 2.12 a já s paničkou čekám na mého člověčího i psího tátu a brášku Breda aby nás na chatě naložili a vyrazili jsme všichni směrem do Rakouska. Když konečně dorazili byly už skoro tři hodiny odpoledne a tak jsme naházeli fofrem všechny věci do auta a vyrazili, protože jsme měli před sebou necelých 400 kilometrů a pět a půl hodiny cesty. Táta, tedy ten psí na mě dokonce ani nevrčel když jsem k němu lezl do auta a i celou cestu spal dole na zemi a mě nechal místečko pěkně u paničky anebo jsem se i tu a tam přitulil k mému člověčímu tátovi.Nebyla by ta cesta tak dlouhá, kdyby jsme byli ubytovaní v okolí Welsu, ale jelikož se počítalo s lyžováním, ještě se to o nějakou stovku kilometrů protáhlo...
Sluníčko se ještě docela pěkně snažilo, tak nám cesta začala docela příjemně....já seděl paničce na klíně a koukal se zvědavě co se děje kolem.
Tak pejsku,ty jsi se měl fajn-takový krásný výlet...
OdpovědětVymazatJak zvládají pejsci takovou dlouhou cestu?
OdpovědětVymazatHm a já si říkám jakou má ta Vendy zvrkočenou kštici a ona je to kštice pejska!
OdpovědětVymazat[2]: Skvěle, stavěli jsme ještě v Budějkách nakoupit si jídlo takže se tam vyčurali, protáhli a pak valili až na místo. Celou dobu chrněli jak když je do vody hodíš.....
OdpovědětVymazatTo není sníh ani v Alpách?
OdpovědětVymazat