Největší zklamání mého člověčího táty.....

Můj člověčí táta patří do skupiny lidí, které moje panička nazývá "šílení lyžaři". Stejně tak jak vášnivě moje panička miluje slunce, teplo a vodu, on miluje mráz, sníh a pořádnou lyžovačku. Při pohledu na sníh se z něj stává Herminátor tělem a duší, nad čistě bílou plochou sjezdovky se tetelí jak vzduch nad rozpálenou silnicí a když má možnost jet na lyže, je na nejvyšším vrcholu blaha. A že lyžuje velice dobře to nám potvrdila i naše Lucka, která už s ním podvakrát na lyžích byla...

A tak i přes to, že evidentně ten sníh na kopcích chyběl, on si svůj úmysl jít si zalyžovat prostě nehodlal vzdát. Na internetu si zjistil, že v lyžařském středisku nad Schladmingem mají od soboty zahájit sezónu a že mají mít sníh technický, nenechal se odradit různými paniččinými a Ivanovými poznámkami a vyrazil. Ovšem tentokrát slavila úspěch panička s Ivanem. Sobota byla správná, sníh byl nastříkán a upraven, leč nikdo zde nejezdil. Ani nemohl, neboť ani nikdo ze zaměstnanců nebyl přítomen, pokladny byly zabaleny do igelitu, a tak zůstal zkormoucen stát branami svého vysněného lyžařského ráje, který mu pro tentokrát zůstal uzavřen.....

Když se tedy vrátil vyrazili panička, Ivan a on na průzkum lyžařského střediska které leží nad Bad Mitterndorfem. Škrabali se tedy do výšky 1976 metrů kde toto středisko leží. Cesta prý podle paničky,která přijela celá bledá tedy nic moc, ona totiž nesnáší při cestě autem zatáčky a tady byly ty serpentýny opravdu ostré. Inu horské.... Ale když zastavili na cestě ve výšce zhruba patnáctiset metrů a šli se podívat jak vlastně taková sjezdovka vypadá bez sněhu docela se i podivili. Kvetly tu totiž ještě kytky!!!!! Třetího prosince!!!!

---

Jak jsou ty sjezdovky příkré když jsou bez sněhu dokládá i to, že když se člověčí táta na ní chtěl udržet jen tak bez lyží, měl s tím hodně velkou práci....

Jít po nich pěšky se vůbec nedá, leda jak pavouk,roztáhnout ruce,nohy a lézt tím způsobem nahoru nebo dolů.....

Všechno je dokonale připravené, ale počasí prostě nepřeje ani zasněžování, protože i nahoře ve skoro dvoutisících metrech bylo plus dva stupně. Sice mlha a jemňoulince tam padal sníh, ale než stačil dopadnout na zem tak roztál....

Taková výkonná sněhová děla jsou po obou stranách sjezdovek, ale když není mráz, není ani sníh.....

A takový je tristní pohled na sjezdovku bez sněhu, i když v zimě....

Ty traverzy ve svahu jsou cesty pro lyžaře, kteří se tak dostávají od jedné sjezdovky ke druhé....od střediska ke středisku....

Ten výlet na vršek stál i za tu nevolnost, protože to bylo moc krásné a zajímavé, a panička navíc i viděla jak rostou plazivé jalovce ve svém původním prostředí. A ne jen v zahradách nebo kontejnerech zahradních center....