Hádanka.....

Na tuhle hádanku mne přivedla Katka s jejími otázkami o květinkách.... dobře se podívejte na fotografie záhonu kde je něco, co do okrasného záhonu vůbec nepatří. Jsem zvědavá jak moc jste pozorní a všímaví ....

Čekám na vaše odpovědi....

Lepší vrabec na terase, než střecha podělaná od holubů....

Včera se tu producíroval po prknech tenhle napůl albínský vrabec. Všelijak se na tom prkně nakrucoval, hlavičku hned na jedné, hned na druhé straně a rozhlížel se kolem. Jak je napůl bílý tak se od něj sluníčko odráželo takže vypadal ještě bělejší....

A jeden klasickej, hnědej....

Beze slov, alespoň minimálně....

Ta divná šibenice na dolním obrázku je tady vidět z širokého okolí. Je to jeřáb na dráze na nově budovaném překladišti a bude sloužit k překládání lodních kontejnerů z vlaků na kamiony....tady je jeden, v bratislavském přístavu jsem jich napočítala pět...

Při pohledu na ty ostré hrany kořenů mě napadlo kde že se asi inspirovali středověcí stavitelé když stavěli kostely a zdobili jejich stropy tím krásným žebrovím....

Nejen na chatě ale i zde jsem našla majestátní buk. Je dokonce ještě mohutnější než ten chatový....a kousek od něj stojí jiný který má zcela netradičně na buk zvrásněnou kůru....

Sloupek....

Tenhle sloupek si stojí jen tak na prostředku jednoho pozemku. Nikde široko daleko žádný plot, jen tenhle sloupek. Ne betonový nebo žulový, ale krásný pískovcový z tesanou hlavou...připomíná mi tak trošku ty opuštěné staré smírčí kříže u cest.

Já chtěla bych....

Můj velký je sen, v něm chtěla bych létat jen....

jak motýl nad loukou, jak vážka nad vodou, jak

v oblacích pták. Ale není to jen tak...

Chybí mi křídla...

Nemám je, nemám, stále je hledám...

Kdo vzal mi je marně se ptám,

prosím svůj osud, vrať mě je zpět,

bych mohla okusit závratný ten let...

Můj velký je sen, poklad najít v něm....

Lásku? Štěstí? Bohatství? Snad...

Slova vyřčená vrátit zpět, čas obejít

utéct mu, najít svůj ztracený den....

Kdy život můj opustil ten sen...

Můj velký je sen, v oblacích vznášet se jen...

V tom majestátním kostele, kde i ticho je veselé.

Krouží tam naše sny, říkají chyť nás za pačesy....

I když jsme jen sny, ale ty máš své možnosti.

Plnit si své sny, roztáhnout křídla...

Rozletět se volně, třeba už zítra...

Letět svým světem, říci svým dětem, chraňte si své sny

po všechny své dny.

Učiňte je skutkem, ať nenaplní se smutkem

váš den...Když víc nezbyde v něm nic,

než jen ten velký váš

sen...

Detaily od chat....

Většina chat má krásně upravené zahrádky. Ale dneska mne zaujaly dvě velice hezké a do prostředí krásně zapadající skalky a jedna moc hezky obrostlá a kytičkami ozdobená chata....

Je to moje gusto, použití kamenů a starých kořenů a pařezů...

Tahle chata má na své majitele štěstí, jak předchozí tak i nynější mají smysl pro estetično a mají rádi kytičky. A proti zelené stěně s přísavníku se balzamínky krásně vyjímají...

Kytičkové....květy ušlechtilé, zahradní...

Cestou zpět jsem to vzala okolo chat, abych viděla co je nebo není kde nového. Po Velké Vichřici většina chatařů využila možnosti a když bylo vyhlášené povolené kácení z důvodů bezpečnosti, vykácela všechny vzrostlé stromy které zůstaly stát. I ty, které nebyly nalomené, či polovyvrácené. Je pravdou že teď mají spoustu sluníčka, chyty mezi těmi stromy musely být docela studené a vlhké, ale stále tam ty stromy vidím a chybí mi tam....

Ta denivka se mi málem nevešla do záběru, jak měla velký květ...

A krásný exemplář Yuka filamentosa. Letos mi nekvete, starší části odumřely a nové letošní pokvetou až za rok...

Motýlí...ti ostatní které neznám

A nakonec výběr motýlů které neznám....pokud někdo z vás je znalcem prosím o jejich zařazení....

Tohle byl krásný kousek, jak s rozevřenými křídly, tak i se zavřenými. A držel se na pelyňku. Když jsem šla tam vyfotila jsem ho takhle....

...a když jsem šla zpět tak takhle....v tom samém místě jen na bojínku. Ale ty pelyňky byly kolem.

Něco mezi můrou a motýlem hodovalo sse čmeláky na jetelu bílém....

Ještě větší detail jak sosá....

Tady ten fešák se roztahoval uprostřed cesty, než jsem ho zaostřila párkrát na něj káplo a myslela jsem že mi mezitím odletí. Naštěstí vydržel...

Hnědásků lítalo taky dost, ale ti už vůbec nechtěli sednout, až na těch kolotočníkách, ale taky jen z profilu.

Tolik co se týče motýlů....

Motýlí...Bělásek zelný

Bělásků okolo mne létalo spousty, ovšem dělali naschvály v tom, že se nechtěli ukazovat celí, jak zmerčili že je fotím sklapli křídla a dělali že tam nejsou.....tudíž většinou jsou z profilu....

Vyjímečně jeden z anfasu....

Tenhle exemplář se uřejmě někde popral, měl křidélka trošku oškubaná...

Motýlí....Babočka admirál

No motýlů nebylo moc druhově, za to co se týče počtu fotek dost...ale lovit je dalo někdy fušku...buď se přede mnou třepotali a nechtěli sednout, nebo mi vylétali zpod nohou, až jsem netrefila na tuhle babočku kopřivovou, buď byla líná, nebo to byl motýl exhibicionista...dalších komentářů netřeba....

Hmyzí....

Co se týče hmyzu tak tam už to bude se jmény o dost horší, nevím kolik jich splaším...díky své zahradnické a květinové vášni mám doma spousty atlasů a knih o kytkách, leč motýlí a broučí jaksi se nedostávají....

Tak se čmelákama to ještě jde....

Není moucha jako moucha, le jak se která jmenuje, to fakt od mě nechtějte....

Tohle tedy nevím, všechno co bych řekla by bylo plácnutí do vody, takže se nebudu před znalci ztrapňovat...

Tesařík černošpičký spolu s pavoučkem a ješt nějakou černou brouččí havětí na květu hlaváče fialového.

Zase nějaký druh mouchy....těch bylo dost a dost....

A totok broučí hemžení a skupinový sex už si vůbec netroufám hádat co je...můj atlas brouků je hodně zastaralý, protože jsem tam nic podobného tomuto broukovi nenašla. Ale vzhledem k tomu, že to bylo blízko lesa....