Dneska podle předpovědi mělo být zataženo a sněžit. Nevím jak kde, ale tady se kolem jedenácté vyklubalo sluníčko a svítí z azurové oblohy bez jediného mráčku....
Jsem rošťák i džentlmen, gaučák i sportovec, kamarád i hlídač, ale hlavně JSEM DANDÍK !
28 listopadu 2020
27 listopadu 2020
26 listopadu 2020
25 listopadu 2020
Čas letí jak ...
.... blázen a najednou tu je advent. Nebudu se tak poutavě
rozpovídávat jako Blondí, ona to totiž umí nepřekonatelně. Takže konkurovat jí rozhodně nebudu. Nebudu se ani rozepisovat o výzdobě protože to je věc, která mne vždycky zaskočí, protože trpím syndromem nedostatku a následného blahobytu. Nevíte co to je? Určitě to znáte sami. Když jsme vyrůstali zažili jsme to, že nebylo nic. Nebo byl tak mizivý výběr, že odpadlo rozhodování jestli tohle nebo tamto, prostě se koupilo co bylo. To samé bylo i s vánoční výzdobou. Prakticky byla nulová. Advent? To bylo neslušné slovo a jako takové se nesmělo ani vyslovit, natož jej dodržovat nějakou výzdobou. Kdepak, veškerá vánoční nálada se scvrkla na zdobení stromečku den před Štědrým dnem, na fronty před obchody s ovocem a zeleninou kde se prodávaly naprosto nechutné kubánské pomeranče, občas dorazily banány a mandarinky a to že budou vánoce signalizovaly povětšinou jen stromečky pověšené ze světlíků činžáků, dozdobené mrtvolkami bažantů či zajíců které se musely nechat "dotáhnout" aby se daly konzumovat buď na štědrovečerní večeři, to tam kde se ryby nejedly, nebo na Štepána. Tvořily tak trochu morbidní předvánoční výzdobu v mnoha pražských ulicích.
24 listopadu 2020
Místo kapek ...
.... námraza. Fotila jsem na stejných keřích jako
nedávné kapkové fotečky. Snažila jsem se trefit i na stejný úhel záběru, i když v tom jsem moc úspěšná nebyla. Dneska byla zas jinovatka, ale během půl hodiny padla mlha a bylo pěkná zima do které se mi zrovna dvakrát nechtělo. Během dopoledne se to trochu vybralo, takže jsem odnosila truhlíky z oken abych udělala místo pro vánoční výzdobu. Pořád si říkám, je čas, je čas a když najednou opravdu JE ČAS!!! najednou zjišťuju, že nevím co udělat. Inspirací je strašně moc a tím pádem jsem totálně mimo. Nevím co udělat, nejraději bych měla všechno, jenže je problém v tom, že musím dělat takovou nějakou neutrál výzdobu, která by nelákala k likvidaci či zcizení, jak se už v minulosti několikrát stalo ....
23 listopadu 2020
Lupeny a trávy ....
.... byly dalšími kteří mi padli do hledáčku.
Sousedovic dochan tu byl už s rosou, takže tentokrát tu je s jinovatkou. Tavola kalinolistá je neopadavý keř a jeho sytě červené, bordó nebo žlutozelené listy zdobí různě vysoké keře po celý rok. Já si koupila odrůdu, která má nové listy oranžovočervené, aby později celé zčervenaly, jen vzrůstu nízkého, což jsem si blb nepřečetla na přiložené jmenovce. Tak nic moc se neděje, místo k plotu šla dělat parádu do nového záhonu ....
22 listopadu 2020
Při neděli nám ...
.... pěkně přituhlo. Ráno byla všude jinovatka,
ale sluníčko ještě s posledních sil hřálo a tak mizela hodně rychle. Vykašlala jsem se i na ranní kávu a popadla foťák, abych stihla alespoň pár foteček, než mi jí sluníčko zlikviduje úplně. To mne při focení krásně hřálo, narozdíl od představy, že bude hůř a hůř. Že mi skončí ježdění do práce a z práce na kole, a dojde na pěškobus, na tmu čím dál tím dřív a nakonec, nedej bože i na sníh. A ještě jedna věc mne na zimě strašně štve, to že člověk nemůže mít otevřená okna po celý den. Na to jsem tak zvyklá, že hned po úbytku světla, je tohle druhá věc, která mi nesmírně chybí ....
21 listopadu 2020
20 listopadu 2020
19 listopadu 2020
Pokračujeme po zahradě ....
.... a hledáme další témata k focení. A že kapek všude dneska
člověk najde spousty. Jen nenajde to co by třeba chtěl. Na rozdíl od pavouků u Majky (tady jsme se aniž bychom o tom věděly sešly v tématu) tady jsou líní a makají jen v baráku, což tedy zas nekvituju s takovým nadšením jako když makají na pavučinách venku. Popravdě pěknou pavučinu s kapkami jsem nafotila někdy před třemi lety naposledy. A tak jsem musela vzít zavděk kapkami na tújích a na pár spadlých listech magnólie ....
17 listopadu 2020
I když byl ....
.... dnes ten sváteční den, přece jen trochu
jsem si zapracovala. Tedy jen lehce, ale využila jsem toho, že bylo teplo a chvílemi svítilo i sluníčko. Nejvíc jsem se věnovala zahradě, potřebovala jsem před ohlášenými mrazy zasadit chryzantémy které jsem si vyprosila od sousedky, a nainstalovat světýlka na vánoce abych to nemusela dělat za mrazů nebo třeba sněhu 😁 ... a umyla okna na terasu, to je věc ke které se musím vždycky hodně přemlouvat. Ale to dnešní počasí mne k tomu přímo nakoplo. A navíc se mi venku krásně dýchalo, chvíli jsem měla pokoj od kýchání a smrkání. No, a když bylo hotovo, vzala jsem foťák a šla se podívat jestli by třeba něco nebylo na zahradě k focení ....
16 listopadu 2020
Dneska jsem měla ....
.... podávat už druhý raport z chaty, ale místo toho
sedím doma, čtyři prášky za den proti bolesti jsem snížila na jeden, a jsem nebetyčně naštvaná na svou zubařku, neb když jí potřebuji, není k dosažení. Určitě jste už pochopili, že stejně jak v červenci, i teď plánovaný prodloužený víkend na chatě, navíc už poslední v tomhle roce před zimou mi opět zhatil můj bolavý zub. Do toho se mi po měsíci, kdy se mnou jen tak lehce laškovala, spustila prasácká rýma, z nosu mi teče proudem, kejchám div si neomlátím čelo o stůl, a hlavu mám jak průzkumnej balón. Ještě ale štěstí že mám rýmu, protože je to znamení že to není kokotvir. To už bych tu asi starostí hlodala zdi. Takže se na chatu vypravil manžel sám. Ale já si tak můžu bez výčitek uvařit horkej čaj se zázvorem a medem a zachrout se do peří a vyležet se z toho. Zvlášť když do práce jdu až ve středu, tak bych aspoň něco mohla zažehnat, protože představa toho, jak mi z nosu teče, nemůžu dejchat a ještě mám na hubě pyskokrytku mne tedy rozhodně nenadchává....
Tohle nejsou viry, i kdyby se na první pohled zdálo, ale přišlo mi to tak nějak jako vhodný obrázkový doprovod
Určitě jste ti z vás, kdo máte v odběru blogy Draka, zaregistrovali jeho moc hezké obrázky, které kreslí. Poprosila jsem ho, jestli by mi nezkusil nakreslit Bobího. Vyhověl mi, a já mám už dva měsíce doma tenhle obrázek ... ale dostala jsem se k tomu ho zveřejnit až dneska. Musím uznat, že se mu podařil parádně, na to že to dělal podle fotografie a ještě psa poprvé, co říkáte?Teď na něj ještě pořídit rámeček ...
Před chvílí vylezlo na pár vteřin sluníčko a mezi mraky se ukázala modrá obloha. Jak krásný pohled! Teď už zas je jen šedivo. Takže vlastně nakonec můžu být ráda, že jsem doma, nemusím tahat dřevo ke kamnům, na výletování by to taky nebylo. Díky tomu jsem upekla své první ....
... svatomartinské rohlíčky. Tedy těsto jsem měla doma koupené křehké, na zkoušku, ale dobré a krásně se s ním pracovalo. Doma jsme je nedělávali, pamatuju se že jen jednou je maminka pekla když jsme byli na chalupě, byly mňamkózní, ale víc už je neudělala. Alespoň si s nimi oslazuji to marodění ... myslím, že na muže tedy nic nezbude 😉😁
14 listopadu 2020
V okamžiku kdy jsem ...
.... tady na blogu s nebetyčnou troufalostí uveřejnila
adresu mojí VVG, čili virtuální výstavní galerie, slíbila jsem, že mezi jednotlivými novými expozicemi budou dva měsíce přestávky, abych vás nezahltila a měli jste možnost si v klidu porozhlížet (a zbožné přání) třeba se do ní i vrátit. A tak nastal čas, pozvat vás na další expozici nazvanou
" PRAŽSKÁ ZASTAVENÍ "
která je opět průletem fotkami nafocenými v Praze v posledních deseti letech. Některé jsou už minulostí (Lennonova zeď v té podobě kterou mám na fotkách já) jiné jsou po staletí neměnná, a další jsou ještě relativní novinkou v pražských ulicích ....
https://photography-world17.webnode.cz/prazska-zastaveni/
13 listopadu 2020
Když jsem si ....
.... fotila ty kdoule, a měla jsem po dlouhé době
vytažený můj přenosný fotoateliér, napadlo mne udělat zase pár trochu jiných fotek. Pokaždé když najdu na zahradě něco zajímavého, ulitu, kámen, skelet listu nebo umřelýho brouka, vezmu je domů a nechám si pro případ, že by mne něco napadlo. Takže po dofocení kdoulí jsem všechny ty nashromážděné přírodniny vysypala z krabičky a vybrala něco do čeho bych se pustila. A co vyšlo z pár ulit, a tří skeletů tedy teď předkládám. Při tomhle mne baví že následně si můžu porůznu vyhrát s různými presety na úpravy ....
12 listopadu 2020
S Bobulí ....
.... u koní, jsme skončily minulý pátek s dcerou. Bylo
ještě pěkně, a tak jsme se šly podívat za strejdou Ondrou, koníkama a kozou Vlastou. Z osazenstva stájí tu ale byli jen máma s už zas o něco větším hříbětem a líná koza Vlasta siestovala na sluníčku a jelikož jsme jí asi přišly jako někdo, kvůli komu nemá cenu vstávat, ležela spokojeně a jen občas po nás otočila hlavu. Kobylka mi pózovala jako profesionální modelka, prcek (no jestli se to tak dá říct, je skoro tak vysokej jak já) byl samozřejmě zvědavej jako vždy a Bobule z toho všeho měla prču ....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)