Vezměte si takovou nemocniční podlahu....

....je úplně obyčejná a nic zajímavého na ní není.

Ale když se vezme fotka a editor najednou se z ničeho

stanou magické obrázky...

Snad se vám z toho nezatočila hlava....

Čas v nemocnici, nuda v autě a studený den....

Včera jsem vezla muže do nemocnice na vyšetření které měl plánované po jeho prvním kolapsu a které paradoxně ještě s bolestí zad vyvolalo další kolaps a další cestu rychlou do špitálu. Výsledky se dozví za čtrnáct dní, ale pokud bylo čisté už hned při prvním vyšetření myslím že by neměl být snad žádný problém. Takže by měl zmizet další stresový faktor v podobě strachu který má kvůli tomu zatím dočasnému zákazu řízení. Trvalo to půl hodiny a tak jsem si jen tak trošku pocvakávala okolí ale byl vcelku klid, který mne překvapil, když jsem tam ležela já bylo to tam nějak "živější". Asi je to dobré, protože to znamená že lidé tu nemocnici nepotřebují. Zaujalo mne že sestry a to nejen žákyňky nosí na prsou připnuté malé hodinky. Možná to budete znát z anglických filmů....

Čekání....tak mne napadlo pojmenovat tuhle fotku

Další cesta vedla do Chocně k zákazníkovi s kopírkou. Tady jsem si tedy užila čekání, nedalo se jít někam kde by bylo něco zajímavé a dalo se fotit a tak jsem si pěkně v autě vymrzla....a nudila se....

Nuda v autě

A pak už jen jedna zastávka ve Vysokém Mýtě a domů. No rozmrzala jsem až do večera...po cestě zpět jsem si všechno ale vynahradila na kopci mezi Třebovou a Litomyšlí....kde na jedom místě to bylo jak u Mrazíka....

Květ Phalaenopsis....

U orchidejí ještě chvilku zůstanu. Nejen že mi rozkvetl

střevičník, ale druhý den na to mi začal rozkvétat

i jeden z posledních třech Phalaenopsisů které mi ještě zůstaly, a jeden

má nový výhon na již odkvetlém stonku. Nastal prostě

jejich čas...

Když sv. Petr cukruje...

Zatím se nám vyhýbají jakékoli nástrahy v podobě přívalů sněhu nebo

ledovky. Když začne sněžit, tak je to spíš jen takové cukrování bábovky.

Má to sice výhodu v tom, že nemusíme uklízet hory sněhu, ale zase to

je na focení takové nijaké...

Námrazové....

Předevčírem tu bylo něco jako námraza zvláštních tvarů.

Ani klasické jehličky ani roztáté kapky. Působilo

to velice zajímavě a tak jsem pár obrázků cvakla...

Květ střevičníku....

Po delší době mě rozkvetla zase jednou orchidej z rodu Paphiopedilum

nebo-li česky střevičník, odrůdy Pinochio. Tato odrůda se vyznačuje tím, že postupně

nakvétající a tvořící se poupata zaručují dobu kvetení až dva měsíce, u starších a

větších exemplářů které mají ty nejpříhodnější podmínky i rok. A to vše na jednom jediném stvolu.

Musím říct, že k těm detailním snímkům mne přivedly nádherné snímky u Majky, která

užasně nafotila svou gerberu.

Ještě jednou z potoka....

Poslední záběry ze zatím poslední vycházky okolo potoka.

Ještě pár fotek a zase bude chvíli klid. A buď napadne trochu

sněhu aby bylo co fotit nebo nevím...zatím to ale nevypadá ani

na sníh, ani na sluníčko, takže asi přijde zase ke slovu archív...

opět studie různé expoziční doby

A nakonec trochu barvy. Opuka na dně potoka má různé odstíny béžové až žluté. Torcha saturace barev

ze dna udělá barevný koberec

Ještě jednou můj společník na cestě

Stovky odrazů....

Trochu jsem si dovolila zaparafrázovat na název písně skupiny Katapult Stovky hotelů. Stovky odrazů se objevily v bublinkách pěny pod lampou. Nejdřív jsem na ně koukala jak se krásně třpytěj a hážou duhová prasátka, pak mne napadlo udělat makro snímek té pěny, jak už jsem to jednou udělala do hádanky. No a po stažení do počítače a výřezu jsem zjistila, že v každé z bublin je odraz lampičky nad ní.... v některé dokonce i dvakrát....