V kalužině na cestě, když připlete se nevěstě
není radno skončit!
Měl to někdo ale říci tomu listu, když začal nad ní kroužit,
že není radno zahrávat si,
a pak v blátě s životem se loučit...
Jsem rošťák i džentlmen, gaučák i sportovec, kamarád i hlídač, ale hlavně JSEM DANDÍK !
30 května 2013
Jako noty na buben, chroust pro TlusŤjocha a jiné....
Vlaštovky sedící na
drátech nad domem mi silně připomínají noty na notové osnově. Černé fráčky - noty na linkách - drátech. A jelikož jsou ve velkých odstupech jsou jak notová osnova pro bubeníka. Bum, rána a dlouhá mezera....Tak to vždycky říkala moje babička. Že je něco jak noty na buben když chtěla zdůraznit že to je řídké nebo děravé. Včetně mých zubů když mě začaly jako malé holce padat....
Nevím kde se tu vzal a jak se tu vzal, ale jedno ráno jsem na chodbě našla chrousta. Tedy spíš dřív než já ho objevily kočky a použily ho jako balonek na pinkání. To tak přišla jedna kočka k chroustovi, zadívala se na něj, z pacičky udělala malou hokejku a pink!.....milej chroust letěl po dlaždicích. Mávající nožičky se zalíbily druhé kočce a tak následovalo další pinknutí zpátky. Milej chroust lítal sem tam a já to završila tím, že jsem na něj málem šlápla. Neviděla jsem úplně přesně co to na zemi je a s čím si kočky tak nadšeně hrajou. Sebrala jsem to a koukám on to chroust. Nejdřív jsem si vzala jako modela a pak ho vynesla ven...ale netušila jsem jak je těžké fotit živého neustále ze záběru utíkajícího brouka a proto je vždycky něco na něm mázlého...
Když má člověk vícera zájmů, které jsou navíc rozličné, zahradu jak hrom, je to pohroma. Protože se musí věnovat buď zahradě nebo ostatním koníčkům. A pak najednou zjistí, že mu plevel na záhonech začíná přerůstat přes hlavu, do sekání trávy se nutí s velkým odporem a stejně prostě jednou musí ty ostatní koíčky odsunout a přivázat se řetězem zahradnických povinností k záhonům. To pak není čas na dlouhé procházky ale aby zase totálně nezblbnul tak se jednou za čas prostě vydat ven musí. Já jsem takhle přivázaná k těm zahradním povinnostem už hodně, hodně dlouho. Takže poslední procházka se konala na začátku května. A nebylo při ní o příjemnosti, ale i nepříjemnosti nouze....třeba hned na začátku chatové oblasti. Tenhle obrázek tam není moc častý, ale po tom, co mě takhle podvakrát v tandemu v dost krátkém časovém odstupu přijeli pro muže a vezli ho do špitálu se zapnutou sirénou si už jasně dokážu představit pocity těch kterých se to bezprostředně týká...
Ani další pohled mi moc nezvedl náladu. Pomník pro mrtvé stromy....nevím jestli ta kolečka znamenají jeden mrtvý strom nebo teprve se na ně bude dávat fotka jak na náhrobek, moc to nechápu. Ale uvidí se, třeba až tam půjdu příště vysvětlení bude....
Tohle zvěrstvo už snad ani netřeba komentovat. Pěkně vedle cesty, v lese,
borčus až hrůza. A čerstvej, protože tohle tam ještě na podzim ani v zimě nebylo. Někdo si asi dělal pořádek na pozemku nebo někde v kůlně a bylo mu líto si zajet do sběrného dvora nebo do kontejnerů kterých je mimochodem v chatové oblasti docela dost.
Aby tu nebyly jen samé nepříjemnosti, tak tady jsou dva spací portréty.
....Baldricka
....a Bobeše 
29 května 2013
Kvetoucí drahokamy...
Tahle výsadba ve městě
u nového terminálu je pro mne opravdu víc než povedená. A při zpracování fotek jsem se právě rozhodla pro tu mojí výzvu a definitivní úpravu záhonů. Budou tam tihle krasavci a krasavice! Jenže bohužel pro mne, lupičku řízků, je celý areál hlídaný kamerovým systémem....nedivím se, protože dřív to tu bylo rejdiště bezdomáčů ostatně jako u každé nádraží a nová úprava celého náměstí a výsadba zde provedená, fontány a vše kolem muselo stát pěkných pár melounků takže hlídání (bohužel) musí být...
A až se rozrostou do šířky bude to ještě větší pastva pro oči než je doposud....
Tihle dva nízcí mne uchvátili množstvím květů
28 května 2013
Modrásková....
Maličký modrásek, sedl si list...
byl si svou krásou převelmi jist.
Zafoukal vítr, lístek se utrh,
a milý modrásek šel s kůží na trh...
Skelety III....
Občas najdu na zahradě
něco co mi tak trošku vyrazí dech, mohu - li to tak říct. Buď je to nějaký zajímavý pavouk, brouk anebo už podruhé skelet. Tentokrát skelet plodu květiny jménem Nicandra. Má nádherně blankytně modré květy a plody které jsou podobné "lucerničkám" mochyně, jen jsou menší a hnědé. Zřejmě jí ke mě přivál vítr od sousedky z kompostu, protože jsem si všimla že je měla vyseté. Popravdě je to zhruba stejný plevel jak mochyně, jen má tu výhodu že to je letnička tudíž nemá tak šílený kořenový systém jako právě mochyně. Ale ono stačí i to, že se vysemení a pak roste všude možně. Já ji měla na kompostu pravidelně ještě čtyři roky potom, co jsem si jí vysela a na podzim zlikvidovala s ostatními letničkami.
Ale její skelet mi udělal radost a poskytl téma k nafocení řady fotek....
Ještě další z této série jsou zde...
27 května 2013
Televizní....
Býti hvězdou televizní
kdo by tomu odolal?
Jak to jenom krásně vyzní,
Podívejte, já tam stál !
Opět z města....
Když jsem bydlela v Praze
na sídlišti, mě jako člověku zvyklému na zahrádky okolo domu a hrábání se v hlíně, tam bylo ze začátku hodně krušno. Tak jsem začala s balkonem. Měli jsme tam spousty kytek, dokonce i rajčata a jako vrchol malou skalku v pařezu který jsme dotáhli z chalupy. Pak jsme se se stejně postiženými pár sousedy dali do úprav trávníků a "záhonů" před vchody. Nadřeli jsme se jak koně, protože podloží bylo navážka samý kámen a navežená hlína taky nebyla nic moc. Ale přesto se nám podařilo alespoň trochu okolí zkultivovat. To že nám to spousty jiných nájemníků zase plánovaně kazilo už je jiná věc. Po celou dobu co jsme tam bydleli jsme se snažili aby to bylo alespoň trochu pěkné a tak když jsem courala tady po městě moc se mi zalíbilo jak se snažili lidé u jednoho z paneláků si také to okolí vyhezkat. A jelikož sama vím jak je těžké se o to starat aby to vypadalo pěkně a co dokáží jiní a jak je baví to ničit, moc jim fandím aby je to nepřestalo bavit....
Že je výsadba skoro nová svědčí to, že kytky které dělají normálně velké trsy nejsou ještě rozrostlé. Kupříkladu tyhle sasanky.
Kokoříky rostou rychle a brzy po výsadbě kvetou a vypadají i pohledně.
Určitě mnozí z vás zaregistrovali teď z jara když kvetly sakury, že na části stromu byly květy růžové a na jiné bílé. Dochází k tomu, když podnož (v tomto případě klasická třešeň) "vyhodí" větve, které pak začnou přerůstat původní naroubovanou odrůdu. Správně by se hned takové větve měly odstranit, protože časem přeroste roubovance a místo sakury je normální planá třešeň. Tak ne že by nebyla hezká když kvete, ale záměr to nebyl. A to se může stát i u jiných roubovaných. U stromkových angreštů nebo rybízů začne od kořenů vyrůstat meruzalka, u růží zase Pávův šípek. No a já objevila dvoubarevný javor. Na jednom stromu jsou větve jak zelené tak i panašované. Inu původní forma je prostě silnější a své si vydobyde....
V pozadí větve zelené, v popředí větev panašované odrůdy, ale je to stále jeden strom.
Fotky nejsou nijak upravené, efekty vznikly při focení protože foukal opravdu silný vítr.
Detail zelenolisté formy.
Trocha slunka a modré oblohy na konec. Zvlášť když už se zase schovává...
26 května 2013
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)