06 února 2021
Zmrzlá voda trochu jinak ...
.... v takové trošičku poetičtější podobě.
Téma opět dodal mrazík, déšť a zahrada. Chudinka. Únor vůbec není bílý, ale nechutně mokrý a zas mi vyplavuje zahradu. Opět jezírko z trávníku a napůl zatopený záhon. No jsem silně zvědavá, jak to všechna kvítka v něm zasazená letos dají. Naštěstí už vylézají jak ladoníky, tak některé tulipány a narcisy, což je dobrým znamením, že ty dvě předchozí potopy jim asi neublížily, ovšem horší to je tentokrát s trvalkami, které už také začínají lehce pučet, a ty mi skončily pod zamrzlou hladinou. A nevím jak to vypadá s ostatními tulipány a hlavně mými milovanými okrasnými česneky, a jaké škody také napáchalo to nukleární hovado krtek ....
05 února 2021
Voda a mráz podruhé ....
.... protože takovou úrodu už jsem tu
neměla šanci dlouho fotit. Nebyly tak mrazivé podmínky, jaké vládly po dlouhé době minulý týden a víkend. Jen občas se tu a tam nějaký ledounek ukázal, ale nic moc to nebylo. Tentokrát jsem jich ale nasbírala na velmi krátkém úseku potoka solidní množství. A to jsem nešla až úplně k přehradě, kde bych asi měla velké množství
inspirací ....
04 února 2021
Jak dobře znáte ...
.... hudební scénu? Nejen naší ale i světovou?
Tak to si právě teď můžete vyzkoušet u Chudobky . Jako kdysi já převzala od Daniely projekt Sakrálné stavby a jala se v něm pokračovat, Chudobka převzala od Robky Hudební abecedu a znovu jí rozjíždí. Takže kdo máte zájem si vyzkoušet svou paměť co se týče hudby, zároveň tak i na sebe třeba profláknout oblíbenou písničku od interpretů na dané písmeno, máte možnost.
Právě se totiž jede písmeno
Teď ráno jsem si oddechla, volala jsem do nemocnice a řekli mi potěšující věc, že by už z největší pravděpodobností zítra manžela ze špitálu vykopli. Tak doufám, že to mysleli vážně. Naštěstí tedy na to, jaké dobrodružství jsme si zažili (no asi jak kdo z nás, manžel evidentně jo, já tedy vůbec) to dopadlo relativně dobře.
A propo již zmiňované Sakrální stavby. Vzhledem k tomu, že jsem přestěhovaná na novém působišti, a je tu spousta těch kdo fotí a hodně cestuje nebo cestovalo, už delší dobu mi v hlavě hlodá, jestli je napočtvrté nezkusit tady. Byl to vcelku úspěšný projekt, vydržel tři sezóny, a účast byla překvapivě dobrá. Navíc se blogeři seznámili s mnoha zajímavými sakrálními stavbami a případně i jejich historií.
A o co šlo? Nafotit nějakou sakrální stavbu (kostel, kapli, boží muka, ale i zajímavý hřbitov) napsat k ní něco z její historie (pokud nenajdete přímo u ní něco, dá se poradit s tetou Wiki) a udělat o ní samostatný článek. Na B.cz to fungovalo tak, že zúčastnění mi do mejlu posílali odkaz na svůj článek do dvacátéhopátého
dne měsíce. Já pak u sebe v článku všechny odkazy uveřejnila, případně těm, kdo se chtěli zúčastnit a neměli blog jsem svůj propůjčila, a pak se hlasovalo v anketě o tom, která stavba v daném měsíci zvítězí. A aby nebyli nějak ukráceni ti, kdo třeba nafotili drobná boží muka, malé kapličky, smírčí kříže i krucifixy v polích nebo zasazená v krajině, a jiní velebnou katedrálu, dělili se stavby do kategorií kostely a katedrály, kaple, a drobné sakrální stavby. A na konci měsíce se vyhlásili vítězové. Projekt běžel celý rok, a na konci roku se pak hlasovalo o tu nejkrásnější sakrální stavbu.
Takže, co vy na to, šli by jste do něčeho takového?
03 února 2021
Proč nemám ráda únor, srpen a ...
.... hlavně svoje kulatiny? Protože v únoru odešli dva z našich
milovaných pesanů, v srpnu čtyři z našich milovaných koček a když se blíží mé kulatiny, jsou jakýmsi magnetem pro nemilé věci v naší rodině. Tak ne že by ty průsery nebyly i jindy, o to se dokáže postarat stejně tak dobře nejen světová situace, tak i můj muž. Jenže mi připadá, že ty kulatiny to nějak víc přitahují. Posuďte sami.
Když jsem čekala bůhví čím tak neustále vynášenou padesátku, krátce před ní zemřela manželova maminka a naše jezevčička. Navíc ta šílená bilance a zjištění co vlastně jsem všechno za těch padesát let prošvihla, nebo vůbec nezažila! Teď, o deset let později, mám na hrbu šedesátku, stále jsem spoustu věcí nezažila a spoustu věcí prošvihla, a mám muže v nemocnici. Zatím sice "jen" se zlomenými žebry, ale v dnešní situaci aby se člověk bál aby tam nechytil i kokotvira, kterému se zatím úspěšně vyhýbáme. Anebo už máme za sebou. Bůhsuď. Jak se mu to stalo, to se mne neptejte, sama to totiž nevím, jen dedukuji dle stop, které jsem nacházela.
Situace se má tak. Naše obvoďačka, je doktorka - postrach zdravých i nemocných. Neptá se vás proč po ní chcete ty a ty prášky, nestará se, jestli je vůbec ještě potřebujete a už vůbec si nějak nezjistí jestli neberete ještě jiné prášky předepsané jiným doktorem. A tak se stalo, že muž poslušný jejich nařízení, nechal si napsat prášky na snížení tlaku. Jenže co čert nechtěl, už užívá prášky předepsané po jeho psychickém kolapsu specialistou. A ty prášky také snižují tlak. Kombinace obojího zapříčiňuje velké snížení tlaku a to, že mívá až moc živé sny. Dalo by se říct, že je tak nějak trochu náměsíčný. A dějou se věci. Tak teď mne třeba v pondělí o půl druhé ráno vzbudilo bouchání na dveře od domu. Jdu se tedy podívat co se děje, a vzadu za domem na schodech stojí můj muž, na jedné noze nazutou mou botu a na druhé nic. Pěkně vystydlý a koktá něco o tom, že byl ještě s dalšími detektivy zatýkat jakéhosi zločince a ten jim utíkal a on ho honil. A při tom se tak nějak nepřirozeně kroutil. Koukala jsem jak puk, pomohla do schodů, uložila ho, vynadala mu, že čumět celý odpoledne na detektivky z archívu je pěkná debilita.
A šla si zas lehnout. Jenže.... nedalo mi to, usnout jsem stejně nemohla a tak jsem ho šla zkontrolovat. Našla jsem ho jak sedí na posteli, čučí na skříň a evidentně ho něco sakra bolí. Znovu jsem ho uložila, dala mu ještě jeden polštář aby spíš seděl než ležel, dala mu i prášek proti bolesti a jelikož s ním stále nebyla žádná řeč, šla jsem zas zkusit spát. No zkrátím to, ještě dvakrát jsem šla dolů na kontrolu, to už naštěstí spal, o půl sedmé jsem zavolala do práce že prostě nejdu nikam, a konečně usnula. Až světlo odhalilo různé stopy z kterých jsem si poskládala co se asi tak mohlo stát. Před dveřmi se válela moje kreditka a jedna jeho bota, a v buxusech zela velká díra kam evidentně spadl ze schodů, otevřená brána z který opět vzal roha Myšpulín, toho jsem si naštěstí hned všimla a letěla pro něj, vzadu na schodech klíče od auta. A celkový výsledek bude zhruba týden trvající hospitalizace se zlomenými žebry, pár modřin a ukopnutý palec. A poučení že prostě věřit se nedá už ani doktorům.( To, že byla velká chyba obvoďačky že mu opět po telefonické domluvě napsala prášky na tlak, aniž by se zajímala jestli je opravdu potřebuje, nebo nemá ještě jiné mi potvrdil i mužův psychiatr, když jsem manžela omlouvala že nemohl přijít na pravidelnou kontrolu a řekla mu co se děje)
Jediné, co na mých kulatinách vidím pozitivního, je to, že díky našim rodinným genům se nemusíme stydět za svůj věk, neb vypadáme vždy o pár let mladší než vskutku jsme. A čím docela vyrážíme cizím dech když jim řekneme kolik nám ve skutečnosti je. To je momentálně jediná povznášející věc v tomhle zatraceným svrabu ....
02 února 2021
Voda, mráz a co z toho ....
.... je. Ledouni. Střapatí, zvonkohry, tlapky
podivných zvířat, rampouchy nebo ledové hřebeny. V neděli jsem si všimla jak se na řece vyřádilo pár posledních hodně mrazivých nocích a protože svítilo sluníčko, a ohlásila se dcera s malou, těšila jsem se, že se půjdeme zas projít a tak budu moct něco nafotit. Nedopadlo to, protože si malá chtěla "konečně v klidu" pohrát a ven se jí prostě nepodařilo dostat. A jelikož sluníčko svítilo i včera, a jelikož jsem nešla včera do práce, vypravila se na malou výpravu sama ....
01 února 2021
31 ledna 2021
29 ledna 2021
Vezmi mou tvář do dlaní ...
Vezmi mou tvář do dlaní,
A dlouze na ní hleď….
Vezmi mou tvář do dlaní
A líbej mne, tady a teď…
Nezáleží na tom, že ostatní
Jen pohoršeně hledí,
Nezajímá mne, že pohledy odvrací,
Já po tom toužím tolik světelných let
A tak to chci tady a teď.
Vezmi mou ruku do své,
A zahřívej ji teď….
Vezmi mou dlaň do svých,
Na čáry vepsané na ní hleď…
Snad napoví co skrývají ,
Když oči tvé se dívají
Na ně. Na mě. Tady a teď….
Vezmi mé vlasy do dlaní,
A hlaď je jak umíš jen ty…
Vezmi si vše, mé oči, mé rty…
Ber divoce jak vichr když žene se plání,
Kterému nikdo a nic se neubrání…
Jak plamen jenž ve tmě hoří,
Jak božstvo jemuž se všichni koří…
Vezmi mou tvář do dlaní,
To vrátí mne na zem hned.
Vezmi mou tvář do dlaní,
A líbej jí….. tady a teď…
27 ledna 2021
Když už jsem tu ....
.... trochu potěšila a navnadila háčkařky,
tak dneska je popíchnu zas. Tedy spíš navnadím ještě víc, protože i já se navnadila sama ....
K téhle slunečnici sice není návod, nicméně myslím, že i bez něj to ty zručnější zvládnou...
Téhle kráse a způsobu říkám soukromě filetově ve filetu. Základní vzor (myslím že půjde jakýkoli větší filetový vzorek) se háčkuje klasickým způsobem (dl.sloupek-2.řetízky-dlouhý sloupek) a když je hotový, kolem se háčkuje filet 2x nahozený dlouhý sloupek- 3.řetízky-2x nahozený dlouhý sloupek. Vypadá to hodně zajímavě a hodně luxusně
26 ledna 2021
25 ledna 2021
Zima ještě jednou ...
.... a snad naposled. Ze země se už derou krokusy,
irisy, a krtci. Resp. jedno nukleární hovado který mi dělá hromady jak hrom a už mám od něj podrytej záhon od jednoho konce ke druhému, a jak jsem zjistila, dneska se mi snažil podhrabat i jezírko. V krtkoplaši došly baterky a koupit je jaksi není kde. Ještě štěstí že zatím hrabal tam kde nemám nic sazeného nebo kde jsou cibuloviny v koších. Nicméně donutil mne k tomu, že si z příští výplaty objednám další krtkoplaše a pěkně mu s nima ohraničím kam smí. Nejlépe k sousedům. Ostatně od nich mi ho sem nahnali petardami které mu odpalovali v chodbičkách ....
24 ledna 2021
Z jara do zimy a zpět....
.... si přeskakuje dnes počasí jako kdyby
byl spíš duben než leden. Po včerejším krásném teplém dni začalo
večer hustě chumelit. Byť to vypadalo zas na kalamitu, ráno se ukázalo, že to bylo jen chvilku a na zemi a stromech leželo jen minimum krásně nadýchaného sněhu. To ale vydrželo také jen chvilku a zatím to je sluníčko, zataženo, sluníčko, zataženo. Ale je teplo, takže taje to, co neroztálo včera. Teď i kdyby začalo pršet to naštěstí moc škody nenapáchá. Tedy až na to bláto, co by bylo, a co stejně bude ....
23 ledna 2021
Dneska od každého ....
.... něco. Tak třeba venku je jaro. Krásný voňavý jarní den
občas i se sluníčkem. V okapech vyhrávají kapky z tajícího sněhu a vyzpěvují ptáci. A tak jsem si řekla, už nechci svítit. Najednou se mi to nějak i zprotivilo. Takže jsem všechno poodpojovala a hned jak to bude možné sroluju prodlužováky a uklidím je. Doma si ale svítím světlíšky v různých skleněných vázách a lucernách. Tam to mám celoročně. Jen uklidím svícny a časovací hodiny, a vytáhnu až zas za rok. A místo toho všeho vánočního začnu zas s živými květinami...
Při mazání stažených faktur a jiných dokumentů (nastal opět čas na DPH a daň z příjmu) jsem našla tři fotky vánočního stromu a betlému který měli ve městě. Škoda že bez sněhu ...
Nějaký čas jsem měla nastřiženo na další hračku pro Bobuli, ale nějak se mi do toho nechtělo. Nakonec jsem se ale dokopala a došila tentokrát džínovou žábu. Ještě dvě zvířátka a má celé džínové hospodářství. A jestli to zvládnu, tak i krásného andílka...
A ještě přikládám inspiraci pro milovnice háčkování. Sice na vánoční motivy je už pozdě, ale možná se někomu bude líbit na příští vánoce. Možná se k němu dokopu i já. A jelikož se jedná o filetovou techniku, kdo vyšívá křížkem, může použít i jako předlohu na výšivku.... je to tak snadné, že to zvládnou i ne zcela zkušené háčkařky ...
Tak. A to by asi tak bylo vše. Zítra se necháme překvapit počasím, stejně ještě budu muset poslat kontrolní hlášení, ale odpočinku moc nebude, musím dohnat resty z týdne a psychicky se připravit na další týden v práci. Zatím!!! se kolegyně na chvilku zas zklidnila, což mi připadá podezřelé, a tak jsem pořád ve střehu z které strany se na mě co sesype.
21 ledna 2021
Voda jakákoli, a hrátky s ní ....
.... se nedá prostě vynechat. Protože valná část
procházky vede kolem potoka. Navíc jít s prckem aniž by se s chutí neválel ve sněhu, to prostě není ani myslitelné. A že to je opice, která k tomu donutí všechny kolem to je jasné ....
20 ledna 2021
Různosti další ....
.... z nedělní procházky ....
Zatím se sluníčko jen klubalo, občas se ale ukázalo
o něco víc. Jindy nakukovalo jen takovou špehýrkou v mracích....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)










