Rozvlněná ....

 

Vezmi mou tvář do dlaní ...

 

Vezmi mou tvář do dlaní,

A dlouze na ní hleď….

Vezmi mou tvář do dlaní

A líbej mne, tady a teď…

Nezáleží na tom, že ostatní

Jen pohoršeně  hledí,

Nezajímá mne, že pohledy odvrací,

Já po tom toužím tolik světelných let

 A tak to chci tady a teď.

 

Vezmi mou ruku do své,

A zahřívej ji teď….

Vezmi mou dlaň do svých,

Na čáry vepsané na ní hleď…

Snad napoví co skrývají ,

Když oči tvé se dívají

Na ně. Na mě. Tady a teď….

 

Vezmi mé vlasy do dlaní,

A hlaď je jak umíš jen ty…

Vezmi si vše, mé oči, mé rty…

Ber divoce jak vichr když žene se plání,

Kterému nikdo a nic se neubrání…

Jak plamen jenž ve tmě hoří,

Jak  božstvo jemuž se všichni koří…

Vezmi mou tvář do dlaní,

To vrátí mne na zem hned.

Vezmi mou tvář do dlaní,

A líbej jí….. tady a teď…

Když už jsem tu ....

 

.... trochu potěšila a navnadila háčkařky, 

tak dneska je popíchnu zas. Tedy spíš navnadím ještě víc, protože i já se navnadila sama ....

K téhle slunečnici sice není návod, nicméně myslím, že i bez něj to ty zručnější zvládnou...

Téhle kráse a způsobu říkám soukromě filetově ve filetu. Základní vzor (myslím že půjde jakýkoli větší filetový vzorek) se háčkuje klasickým způsobem (dl.sloupek-2.řetízky-dlouhý sloupek) a když je hotový, kolem se háčkuje filet 2x nahozený dlouhý sloupek- 3.řetízky-2x nahozený dlouhý  sloupek. Vypadá to hodně zajímavě a hodně luxusně

Veselý štěkající psík ....

 

Zima ještě jednou ...

 

.... a snad naposled. Ze země se už derou krokusy, 

irisy, a krtci. Resp. jedno nukleární hovado který mi dělá hromady jak hrom a už mám od něj podrytej záhon od jednoho konce ke druhému, a jak jsem zjistila, dneska se mi snažil podhrabat i jezírko. V krtkoplaši došly baterky a koupit je jaksi není kde. Ještě štěstí že zatím hrabal tam kde nemám nic sazeného nebo kde jsou cibuloviny v koších. Nicméně donutil mne k tomu, že si z příští výplaty objednám další krtkoplaše a pěkně mu s nima ohraničím kam smí. Nejlépe k sousedům. Ostatně od nich mi ho sem nahnali petardami které mu odpalovali v chodbičkách ....

Z jara do zimy a zpět....

 

.... si přeskakuje dnes počasí jako kdyby

byl spíš duben než leden. Po včerejším krásném teplém dni začalo

večer hustě chumelit. Byť to vypadalo zas na kalamitu, ráno se ukázalo, že to bylo jen chvilku a na zemi a stromech leželo jen minimum krásně nadýchaného sněhu. To ale vydrželo také jen chvilku a zatím to je sluníčko, zataženo, sluníčko, zataženo. Ale je teplo, takže taje to, co neroztálo včera. Teď i kdyby začalo pršet to naštěstí moc škody nenapáchá. Tedy až na to bláto, co by bylo, a co stejně bude ....

Dneska od každého ....

 

.... něco. Tak třeba venku je jaro. Krásný voňavý jarní den

občas i se sluníčkem. V okapech vyhrávají kapky z tajícího sněhu a vyzpěvují ptáci. A tak jsem si řekla, už nechci svítit. Najednou se mi to nějak i zprotivilo. Takže jsem všechno poodpojovala a hned jak to bude možné sroluju prodlužováky a uklidím je. Doma si ale svítím  světlíšky v různých skleněných vázách a lucernách. Tam to mám celoročně. Jen uklidím svícny a časovací hodiny, a vytáhnu až zas za rok. A místo toho všeho vánočního začnu zas s živými květinami...

 

Při mazání stažených faktur a jiných dokumentů (nastal opět čas na DPH a daň z příjmu) jsem našla tři fotky vánočního stromu a betlému který měli ve městě. Škoda že bez sněhu ...

Nějaký čas jsem měla nastřiženo na další hračku pro Bobuli, ale nějak se mi do toho nechtělo. Nakonec jsem se ale dokopala a došila tentokrát džínovou žábu. Ještě dvě zvířátka a má celé džínové hospodářství. A jestli to zvládnu, tak i krásného andílka...

A ještě přikládám inspiraci pro milovnice háčkování. Sice na vánoční motivy je už pozdě, ale možná se někomu bude líbit na příští vánoce. Možná se k němu dokopu i já. A jelikož se jedná o filetovou techniku, kdo vyšívá křížkem, může použít i jako předlohu na výšivku.... je to tak snadné, že to zvládnou i ne zcela zkušené háčkařky ...

Tak. A to by asi tak bylo vše. Zítra se necháme překvapit počasím, stejně ještě budu muset poslat kontrolní hlášení, ale odpočinku moc nebude, musím dohnat resty z týdne a psychicky se připravit na další týden v práci. Zatím!!! se kolegyně na chvilku zas zklidnila, což mi připadá podezřelé, a tak jsem pořád ve střehu z které strany se na mě co sesype. 

Voda jakákoli, a hrátky s ní ....

 

.... se nedá prostě vynechat. Protože valná část

procházky vede kolem potoka. Navíc jít s prckem aniž by se s chutí neválel ve sněhu, to prostě není ani myslitelné. A že to je opice, která k tomu donutí všechny kolem to je jasné ....

Různosti další ....

 

.... z nedělní procházky ....

Zatím se sluníčko jen klubalo, občas se ale ukázalo

o něco víc. Jindy nakukovalo jen takovou špehýrkou v mracích....

Černobíle ....

 

https://photography-world17.webnode.cz/cernobile/

Vylezlo!!! ....

 

.... a vydrželo na obloze až do večera. A kdo? 

No přece sluníčko! Nejdřív to vypadalo, že zas bude další zatažený a sněhový den, ale po poledni se nejdřív objevila taková malá nenápadná dírka v mracích kterou se protáhlo jen pár paprsků, ale nakonec se odpoledne protáhlo sluníčko celé a tak jsme se mohly na procházce s dcerou a Bobulí kochat i modrou oblohou...

A že se bylo čím kochat. Ta věčná šeď která trvá už od listopadu je úmorná a tak každý paprsek, každý mrak který udělá místo modré obloze je vítaným zpestřením. A spolu se sněhem tvoří i krásné duo. Nebo trio, když se přidá i to sluníčko ....

Perličky na dně ....

.... je sice název jedné z knih Bohumila Hrabala,

 i stejnojmenného filmu, nicméně já si ten název půjčila k dnešním fotkám. Ano, budu teď vypadat že se opičím po MarijaKes s jejími fotkami právě nalité sklínky minerálky, ale já už mám tyhle fotky nafocené delší dobu, jen jsem nemohla přijít na název. A k tomu mě právě Majčiny fotky inspirovaly. Fotky vznikly, když jsem napravovala škody vzniklé chvilkovou mužovou zálibou vrátit se opět k akvaristice která ho popadla po jeho návratu z psychiatrie. Po čase jeho zájem opadl (jako asi už popáté) a o ryby se jsem opět musela starat já. Akvárium už potřebovalo komplet vypustit, vyčistit a znovu nainstalovat od nánosů řas očištěné kameny, kořeny a rostliny. A samozřejmě napustit. Když rychle napustíte vodu, vše co je v akváriu pokryjí drobné bublinky vzduchu. A ty ve světle září jak drahokamy. Takže článek by se spíše měl jmenovat Diamanty na dně.

Ovšem focení přes sklo má svá úskalí a i když je hodně světla, stejně neoplývají ostrostí ....

Poslední sněhová nadílka ....

 

.... z minulého víkendu v takovém 

pelmelu fotek. Zítra snad přijede dcera s Bobulí, tak bych si zas mohla udělat zásobu fotek na další týden, protože během něj nemám moc na procházení čas a popravdě ani chuť, z práce jsem ulítaná, stačím si dát kafe a něco málo doma uklidit, nebo hupnout do vany a zas frčím do práce z které se po příchodu plynule přesunu do pelechu a koukám na telku a relaxuju. Sněhu tu je ke třiceti centi, a zatím nehodlá ani v nejmenším roztát, naopak během dne jsou občas dost silné přeháňky při kterých vždy nějaký ten centimetřík ještě

 připadne ....

Není třináctého a stále ....

 

.... padá a padá. I když dneska na deset minut vylezlo i sluníčko

ovšem po nich opět začalo sněžit. A  mě to nebaví. Rozkládají se mi pod vahou sněhu túje, a to jsou po loňsku o hodně pokrácené, rozkládají se i velké keře růží, takže je budu muset ostříhat až u země i kdybych nechtěla, protože se větve i lámou. Ze psa se mi vrací domů ze zahrady něco napadeného mimozemskými cizopasníky kteří způsobují po celém těle velké bílé boule, které jsou odstranitelné jen ve vaně sprchou, z čehož je samozřejmě celej pryč. No jo, nějak jsem si na ty zimy nezimy zvykla a teď když se zas jednou zima objevila tak jak má, mě to štve. Protože čeho je moc, toho je příliš. Jen budu doufat, že to nepotrvá jak už se párkrát stalo, až do dubna či května. To by mě asi šlak trefil ....

Je třináctého a chumelí a chumelí ....

 

.... sněhu (ne)utěšeně přibývá, covid zasáhl

evidentně i silničáře, protože po včerejším celodenním sněžení nebyla ještě ani večer uklizená hlavní silnice, jen rozježděná a znovu zmrzající, o silnici u nás na vsi škoda mluvit. Ovšem co mi vadí víc, je to, že si nemůžu ani pořádně vyvětrat v pokoji, neb na střešních oknech je těch nových deset centi sněhu, který mi okamžitě spadne do pokoje. A navíc ani nedrží otevřené protože je váha sněhu tlačí dolů. Potřebovalo by to nějaké vyhřívání aby se tam nedržel. Jak jsem se dívala na předpověď vypadá to, že bude sněžit celý týden až do neděle kdy má začít pršet. Nedivím se, že jsou v lyžařských střediscích na nervy, konečně zas zima s plnou parádou a oni nesmí otevřít. Navíc když vidí, jak třeba v Rakousku jsou lyžařská centra otevřená, i přes covidová, přísná pravidla. Co většina majitelů do každé sezóny vrazí peněz které se jim letos určitě nevrátí, to ani nezmiňuji ....