Kapky podruhé ....

Sice dnes mrzne, a tak dešťové kapky (pokud nějaké  byly ) ve stavu kapalném  se asi nikde moc nevyskytovaly. Však také tyhle kapky jsem fotila už dřív a je to druhá část kapkových fotek.

Jinak jsem nafotila v pondělí po návratu tu ledovou pohromu, která tady zastavila, nebo hodně omezila vlakovou dopravu skoro v celé republice. Bylo to tu kolem jak v Mrazíkově, škoda že nebyl čas na to zastavit se a fotit, v lesích to bylo opravdu úžasné.

A tak jsem jen oběhla zahradu a tu a tam něco vyfotila. Ale to zas uvidíte někdy jindy. Dnes tu máme klasické dešťovky ....

Dodatek k článku Spolu u první svíčky....

Jak jsem slíbila, tak činím. Dneska vám chci představit náš chlupatý přírustek do rodiny i obrázkově. Včera nám nešla skoro celý den elektrika, ve vsi přepojovali elektriku na nové sloupy a když jí pustili, už jsem svištěla do práce, a tak jsem se k počítači dostala až dnes. Jsou to fotky z opravdu prvních chvil, kdy zůstal s námi a já doufám, že i zůstane. Proč? Protože se můj strach který jsem měla z toho jak se bude chovat Bobeš stává oprávněným. 

Nejdřív, když si myslel, že je Myšpulín u nás jen na návštěvě, choval se jako slušně vychovaný pes a s návštěvou si hrál. Jenže od doby kdy přišel na to, že není na návštěvě ale zůstane s námi, otočil a jen vrčí a na mladýho vyjíždí docela zle. Což znamená mít oči kolem celé hlavy a stále hlídat kde kdo z nich je a poslouchat jestli se ozve varovné vrčení a hned skočit a zasáhnout. Popravdě? Tomuhle napětí už jsem si odvykla a je to dost náročné si znovu zvykat.

Bobeše stále stavíme na první místo, hladíme, chválíme, mazlíme se s ním aby věděl, že o naší lásku nepřišel, no zatím to moc úspěch

nepřináší. Takže při dalším vrčení už přijde na řadu opačné chování, dostane prostě na prdel aby věděl, že pokud mu malej neubližuje, nebude ubližovat ani on jemu. Dneska zatím volí taktiku Nevidím tě, což znamená aspoň chvíli klidu.

Spolu u první svíčky.....

Před necelým týdnem vyhlásila Blondí téma na první adventní neděli "Spolu u první svíčky". Vzhledem k tomu že jsem mimo domov a tak nemohu svou první svíčku zapálit  a přidat tak obrázky s vánoční tématikou a ani výzdobou,  natož nějaké fotohanbárny, což mne docela lákalo  můj první adventní příspěvek bude zcela jiného druhu.  Jsem na chatě proto,  že jsem si sem jela pro trochu předčasný vánoční dárek  A taky pro nové starosti.  Jak víte, museli jsme se rozloučit s Bačím kvůli jeho těžké a neodvratné diagnóze rakovina.  Bobeš mi připadal smutný  i doma to bylo neúplné a tak jsem začala koketovat s myšlenkou na nového psíka.  Věděla jsem  že velkého už ne, ale nějaký jezevec že by se třeba hodil. Ale nakonec zasáhla prozřetelnost podpořená dvěma dandíkářkama a oslovila mne třetí s tím, jestli bych nenašla u nás místo pro malého pepřáčka.
Samozřejmě jsem zajásala,  ale vzápětí mi došlo,  že na něj finančně nedosáhnu  leda že by jsem byla spolumajitelka. Chovatelka na to přistoupila a včera jsem se stala spolumajitelkou šestiměsíčního kluka. 
Jediný kdo naše nadšení absolutně nesdílí je, jak jinak, Bobeš. Místo aby byl rád že nebude sám, žárlí a na prťouše vyjíždí a vrčí. Doufám že se to uklidní a že se přece jen skamarádí a já nebudu muset prcka vracet nebo nedej bože pořád za nima chodit a hlídat aby se něco nestalo.. Po tom co se stalo s Matýskem jsem už pořád vyplašená. Budoutto teď hodně náročné týdny které snad nakonec přinesou kýžený výsledek ...
Prcka jsem nafotila ale zjišťuji, že na tabletu nemám možnost přidávat fotky a tak ho uvidíte až se dostanu k noťasu.  Zatím všem přeji krásný zbytek první adventní neděle a držte nám všem všechny palce co máte ...

Textury ....

Nezapírám, že inspirace k nafocení následujících obrázků jsem 

měla hned dvě. První, už docela obvyklou, je mi Čerf s jeho 

cyklem fotek s detaily stromové kůry, a druhou blog jedné fotografky a lektorky focení. Jedná se o textury kolem nás. Najdeme je všude, na zdech, plotech, zemi, v lese ...

Moje inspirace poskytl hlavně les, ale pár jich je i z jiných míst.

Jak se mi (ne)povedly můžete posoudit sami ....

Kapky .....

Marná sláva, podzim, a vlastně v posledních pár letech i zima, jsou ve znamení kapek. Deště, občas dost silná rosa nebo mlhy dávají spousty možností k jejich focení. Tedy pokud se vám zrovna chce ven. Mě tedy v takovém počasí moc ne. A tak jen oběhnu zahradu a mrknu, jestli tam nejsou někde možné nějaké pohledné kapkové záběry. Povětšinou v tomhle vedou moje ozdobné trávy, protože na nich se ty kapky udržují ve velmi nepravděpodobných 

pozicích zcela popírajících gravitaci ....

Ještě jednou čb .....

Dnes si dáme druhý nášup černobílých fotek. Zatím poslední, než zas nějaké nastřádám. Asi to nebude moc dlouho trvat. Touhle dobou většinou mám takovou nenáladu, že čb fotky, tedy pokud vůbec fotím, jsou odpovídající mému rozpoložení. 

Sice mi teď přibude nový objekt na focení, dalo by se říct, že vánoční dárek, jen o něco dřív, ale mám i trochu obavy jak to přijme Bobeš. Takže se těším, netěším, a říkám si jestli jsem udělala dobře když jsem na tohle kývla, byť se jedná tak trochu o splněný sen ....

Zkouším nové staré sklo ....

Jak už jsem několikrát zmínila, stala jsem se velkým fanouškem focení s digitálním foťákem ale se starými manuálními objektivy. A občas nějaký tu a tam koupím, nebo dostanu, či objevím na vlastní půdě. Jenže jak stoupá obliba těchto objektivů stoupá i jejich cena.

Nedávno se mi podařilo zakoupit další, jen má rozbitou clonu, a stále fotí na plnou díru. Z druhé strany u mnoha těchto skel je nejhezčí bokeh právě na nejnižší clonu (plnou díru) ovšem pak je problém s ostřením, které je také u těchto skel většinou manuální.

Ale zas se to těmhle sklům dá odpustit. Kvůli barevnému podání, kvůli bokehu, trochu nostalgickému focení, protože se musí

všechno dělat manuálně....

Moje nová akvizice  je tentokrát německé provenience (dosud to byly spíš ruské objektivy a jeden starý japonec) Domiplan 2,8 / 50 Meyer - Optik a teď vám představím jak si vede.

Foto - grafie .....

Výraz fotografie znamená doslova malování světlem. Na Petrově výstavě, respektive na jeho blogu, mne vždycky zaujaly jeho fotky z cyklu " Kouzelná zahrada ", které vznikají zoomováním během focení. Ještě dřív než u něj, jsem tenhle způsob objevila v několika fotoeditorech a zkoušela jsem si tak některé fotky upravit.

Šlo to, ale přece jen to člověku nedá, aby to nevyzkoušel tak jak se opravdu má. Tedy rovnou při focení. Má to jednu výhodu, nemusíte si lámat hlavu s ostřením. Při letošní návštěvě výstavy na mne opět vykoukly další fotky ze zahrady a tak jsem si to při jedné podzimní procházce vyzkoušela. Není to opravdu nic těžkého, jen to chce najít příhodný objekt a alespoň trochu sluníčka. Tedy rovnou podotýkám, že na Petra ještě nemám, další pokusy jsem zatím nedělala, ale určitě nějaké budou ....

Jednoduše. ČB .....

Je hnusně, dokonce je venku nadmíru hnusně. Zataženo, mokro, rozplizlo a tak si myslím že dneska se hodí ty černobílé fotky. Zvlášť po té barevnosti motýlů. Pokud si budete říkat, že máte takový dojem, že už jste tyhle fotky viděli, je správný. Jsou to fotky, které se mi líbily jak v barvě, tak převedené do čb, a u některých jsem použila i nějaký ten filtr. 

Rozloučení s motýly ....

Pro dnešek se rozloučíme s Papilonií dalšími fotkami. Myslím, že kdo bude v Praze na výletě s dětmi, určitě by sem měl zajít. Chce to ovšem držet děti na uzdě a stejně tak peněženku. Těch lákadel je neskutečné množství a chápu naprosto, co to pro děti musí znamenat. Já sama jsem byla jak u vytržení. Navíc jsem kdysi na učňáku rok v hračkách prodávala a ještě si pamatuju jak jsem si to užívala. Nicméně tady zaměstnance lituju.Je to tu jak na pouti, v každém patře jiná hlasitá hudba, do toho se překřikují nakupující, protože se přes ten hudební rachot neslyší, uječené a uřvané děti které nejsou rodiče schopni zvládat.... Ale pokud zvládnete

 rychle proběhnout od vchodu k výtahům, sjet do suterénu, čeká vás za 130 Kč vstupného klid kambodžské džungle. Ještě

 že si můžete odložit do skříněk kabáty a bundy, i tak budete na konci prohlídky pěkně opocení.....

Chytila jsem na zadnici motýlka .....

.... no motýlka, trochu ošuntělou nádheru s modrýma křídlama. Ono taky žádný mladý motýl v plné síle si takové pozadí nevybere ani náhodou 😁. Takže i takový trochu opelichaný motýl se někdy hodí. Byť nechápu, proč ostatním přistávají na rukou, u mne si vybral zrovna tuhle partii....

Takže z úvodu už jste asi poznali, že jsme se s Blondí procházkou přes Karlák do Vodičkové, z Vodičkové do Jungmannovy a z Jungmannovy na Příkopy dorazily na druhé místo, kam jsme se před setkáním s Padesátkou chtěly podívat. Do Papilonie - Motýlího domu v suterénu hračkářství Hamleys. Už samo to hračkářství je zážitek, ohromný prostor kterému dominuje v přízemí velký kolotoč, nejsou tu jen hračky ale i různé miniatrakce, a v suterénu zážitkové místnosti. Mezi nimi vede onen Motýlí dům.

Interiér místnosti imituje vzhledem i podmínkami džungli v oblasti slavného kambodžského chrámu Angkor Vat a motýli tak mají i podobné životní podmínky. Na ploše 150 m2 poletuje kolem 600 motýlů několika druhů, ovšem občas je problém je díky zbarvení najít. A musíte dávat velký pozor kam šlapete. Platí zde, že opravdu najdete motýla na každém kroku.

Dokonce si zde můžete počkat a pozorovat v líhni jak se líhne motýl......

Hurá na orchideje III .....

Dnes se do Botanické zahrady podíváme naposledy. Doufám, že se trefím do všech rodů, které dnes ve fotkách uvidíte. Ono vlastně není úplně pravda, že by to byla poslední návštěva, fotila jsem i v ostatních sklenících, ať už kaktusy nebo i jiné rostlinky, ale ty mám rozdělené v barevných článcích, takže při zelené dojde i na zdejší krásné exempláře kaktusů, v modré na jednu vcelku známou letničku, ale v podobě trvalky a jiné rostliny a květy v různých barvách ....

Dendrobium

Dendrochilum cobbianum

Cirrhopetalum

Paphiopedilum liemianum

Pephiopedilum bellatulum

Omamně vonící Zygopetalum

Opět zřejmě další druh Oncidia

Phragmipedium

Brassia rex hybridy

Odontoglossum hybrid

Tolik orchideje, další vás budou čekat až na jaře. To máme naplánované s Blondí dva orchidejové výlety. Jeden do Drážďan a druhý do Botanické zahrady v Tróji. I když Pražák, tak tu jsem ještě neviděla. Byla obnovena dlouho po tom, co jsme se odstěhovali a já si zatím do ní výlet neudělala, i když už jednou na spadnutí byl ....

Hurá na orchideje II ....

Na rozdíl od minulého článku, kde jsem s určením rodu orchideji

až tak problém neměla, u dalších fotek už jsem si musela vzít k ruce pár z mnoha knížek o orchidejích, které už dlouhou dobu vlastním. A stejně jsem tam dva druhy nenašla. Jedna je hodně zvláštní, jak sami uvidíte. Nakonec krom těch dvou, se mi podařilo rody určit u všech ostatních. Doufám, že pokud tam bude nějaká odchylka, Blondí mne opraví....

Hurá na orchideje ....

Dnes se tedy konečně dostávám k jádru pudla, k době a první části mého setkání s blogerkami Blondýnou a Padesátkou. Blondí je nadšená obdivovatelka a hlavně dlouhodobá pěstitelka orchidejí, já je mám taky strašně ráda, za to Padesátka tohle "křoví" jak to sama nazvala nemusí, a tak se naše první oťukávání in natura odehrávalo v nádherných kulisách skleníku Botanické zahrady Na Slupi. Každá známe něco jiného, já valnou většinu pokojových rostlin, které zde člověk může vidět ve velikostech jakých se dorůstají ve svých domovinách, ona zas ze sebe sypala latinské názvy vystavovaných orchidejí. 

Navíc já patřím k fotomagorům kteří si všechno musí nafotit, čímž dokážu iritovat skoro všechny kteří mě doprovázejí, pokud zrovna nejsou ze stejného těsta, takže zatímco já se všelijak kroutila před, pod i nad kvetoucími rostlinami, Blondí se kochala jejich krásou. A byly jsme tak spokojené obě dvě. A ještě jsme u toho dokázaly semlít naše životy, lásky, strasti i radosti. 

Protože jsem fotila a fotila, rozdělila jsem fotky do dvou

a možná i tří článků. To proto, že se jedná většinou

o jednotlivé rody, a k těm ještě musím dohledávat názvy. Holt mi tu Blondí se svou perfektní znalostí názvosloví chybí ....

Podzimní plody ....

Jako patří k podzimu barevné listí, patří k němu podzimní plody.

Ozdobná jablíčka, šípky, ale i podzimní druhy hub. Všechno tohle jsem po různých místech viděla a nafotila. Na Mníšku, v Dobřichovicích, tady v Rybníku... na víc míst jsem se tentokrát nedostala. Letos jsem vynechala nějaký ten podzimní výletek za hranice, nic nového nebylo a navíc letos je ten zbytek podzimu trochu takový na volné víkendy chudý....