02 května 2016

Lázně ducha podruhé .....



V sobotu, v ten nádherný teplý a sluníčkový den jsme
s dcerou vyrazily na další otevření Lázní ducha v Litomyšli. Loňskou
sezónu jsem prošvihla, ale letos jsem si tu suprovou atmosféru už
nenechala ujít. I když ještě ve středu jsme hodně pochybovaly jestli vůbec vyrazíme.
V té kose, která panovala, rozhodně nebyla nálada na to
ztrávit půl dne venku, byť pořádně navlečené. Jenže
sv. Petr se nechal obměkčit a počasí vyšlo naprosto shodně
nádherné jako bylo před dvěma lety, kdy jsem se této akce zúčastnila
poprvé. Bylo to znát i na návštěvnosti, ale hlavně, a to nevím proč,
na neurvalosti návštěvníků kteří rozhodně nás, kdo fotil nešetřili.
Ať už štulci nebo tím že ač jasně viděli že právě na něco ostříme,
stoupli si do záběru a odmítli se hnout o kousek vedle. Takže i fotek
letos bylo o dost míň. Navíc jsme zas neměly tolik času protože dcera
ještě musela jet se mnou a s Matýskem k nám a pak pokračovat za
partnerem na čarodky ke známým. Takže už potřetí jsme nemohly dát
ochutnávku Lázeňských pramenů. Tak ona si mohla dát ty nealko, ale mě bylo líto
jí dělat chutě, tak jsme nakonec nedaly žádný. Ale jestli se zadaří příští rok
tak už musíme ty prameny dát a navíc už vážně musíme vychytat oblečení.....


Jako první to opět budou autíčka. Tentokrát ale už jen tak letem světem, většinu z nich
jsem tu měla ve článku z první mojí návštěvy.










01 května 2016

Páté kolo a čtvrté vyhlášení .....




Zase se sešel měsíc s měsícem a máme tu už čtvrtého vítěze, tedy respektive vítězku.
Podruhé se na příčce nejvyšší umístila .....

SIGNORAA


Moc velká gratulace a dík za účast!

V tomto novém kole máme opět jednoho hosta, ovšem žádného nováčka,
neboť jsem mu propůjčila svůj blog už dvakrát, takže tu na blogu
budou opět po čase články o kostelích dva. Já vám chi dnes představit
další z kostelů v bližším či vzdálenějším okolí a to

KOSTEL NAROZENÍ SV. JANA KŘTITELE
v obci Žichlínek. A jakkoli jsem hledala a pátrala, o tomto kostelu
jsem vypátrala jen to, že kostel byl od roku 1380 jakofiliální do Lanškrouna
a že v sedmdesátých letech 17. století byl kostel dřevěný. Od roku 1725 je znám
v nynější podobě. Spadá pod známého faráře a člověka, o kterém se ví, že nic nového
mu není cizí, jezdí na motorce, chodí do fitka, zná se z mnoha našimi "celebritami" a
jeho zásluhou je, že přitáhl k církvi spousty mladých lidí. Není to samozřejmě
nikdo jiný než farář Zbigniew Czendlik. A to je asi tak vše čeho jsem se dopátrala .....
Okolo kostela se rozkládá hřbitov, a není moc míst odkud by se kostel samotný dal dobře nafotit.





Ke kostelu se jde po mostku přes Moravskou Sázavu. V roce 97 při záplavách i ona napáchala
dost velké škody.


Hřbitovní zeď brání všem pokusům o vyfocení kostela celého






Klika obyčejná ....








U paty kostela jsou postavené staré náhrobní kameny



Z boku kostela stojí sochy dvou světců, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Evangelisty


Na závěr koláž z různých detailů











26 dubna 2016

Nad propastí času .....



..... viset a nevědět kdy spadneme.
Zda křídly včas mávneme, a na proudech vzduchu
odlétneme .... kam?

Nad propastí lásky viset a nevědět kdy odejdeme.
Srdce roztříštěné na tisíce střepů, krvácíme a hledíc do její
hloubky čekáme ..... na co?

Nad propastí samoty se potácíme a nechápeme,
jak dny své utrácíme v marketech života.
V honbách divokých .... za čím?

25 dubna 2016

Pelmel z jara ....



Když jsem byla naposledy fotit, nešlo jen o
magnólie, i když ty byly hlavním důvodem. Po jejich nafocení jsem si ještě
vyšla kousek nad hřiště, kde vetly trnky. Pár obrázků jsem udělala
a zas šla domů, protože přeci jen ten můj bolavý loket se začal
ozývat a chtěla sem mu dopřát ještě chvíli oddechu.....

Nádherné anemonky svítí svou modrou barvou do dálky. Kdysi jsem je měla,
ale podstatně menší. Takovéhle krásné velké jsem ještě neviděla. Květy můžou
mít tak šest nebo sedm centi v průměru....



Trocha zeleně z javoru. Foukalo a tak se opět dost blbě zaostřovalo tam kam by mělo.


Škoda, že není přenosná ta krásná hořkosladká vůně kvetoucích trnek.
V jejich středu to bylo přímo omamující .....





A nakonec něco žhavé rudé. Jediné co teď tak trochu člověka zahřeje .....


24 dubna 2016

Hruškování ....




A zas je tu čas, kdy mi před oknem krásně kvete
okrasná hrušeň od sousedů a láká k tomu abych jí fotila
až do bezvědomí. Je nádherná a já samozřejmě neodolávám.
I když už se hodně krotím. Takže dneska jsou to slunečné fotky,
až bude pršet, tak si cvaknu pár dešťových .....






Tedy to co předcházelo tomuto článku mi vzalo na dlouho (tedy na jedno další
čtvrtletí) radost ze života. Kontrolní hlášení o DPH a elektronické podání DPH je
věc, kterou čím dál tím víc začínám nesnášet spolu s ministrem, kterej tenhle
paskvil vymyslel. Čím víc si myslím že už chápu, tím míň je to pravda. A už vůbec nevím
co tedy bude až se bude muset zakoupit něco na slavnou EET. Tedy pokud do té doby
vůbec ještě budou v Čechách nějací drobní živnostníci. jdu si dát panáka na oslavu
toho, že jsme se s mužem nepozabíjeli .....



23 dubna 2016

Magnólie III ......



Tady jsem se sice dočkala, ale jinde mi utečou.
Bohužel. Každý den vyhlížím z okna na protější kopec, kdy už
pokvetou v jedné zahradě magnólie růžové, tedy pro mnoho lidí
"ty klasické". Včera jsem se v pozdním odpoledni, aby sluníčko
nebylo už tak ostré konečně vypravila, abych ke své lítosti
zjistia, že jedna kde se mi krásně fotily vždycky detaily květů
je naprosto diletantsky ostříhaná a druhá že má i po těch slabých mrazících
spousty květů popálených. Dalo mi hodně práce najít ty
které byly nakvetlé a přitom nebyly zahnědlé. Je škoda, že se
dostanu k jiné, kterou fotím strašně moc ráda v době, kdy už
bude odkvetlá. Už druhý rok se nějak na jaro nemůžu dostat
na chatu a když, tak už je po všem .....
V tomhle má ta moje ohromnou výhodu, že kvete dávno po mrazech,
pokud se nestane že přijde koncem května mráz jak už tomu
jednou bylo. Jenže svou krásu květů ukrývá v ohromných listech
takže zas tak moc nevyniknou .....
Letos tedy jen trochu fotek, pokud se mi náhodou nedostane
před objektiv ještě nějaká z těchto krásek....









22 dubna 2016

Bobeš, Baldrick a Mates .....



Dneska ani kytičky, ani barvičky.
Dneska jen naše zvěrstvo.
Trocha portrétů.
Fotila jsem v různé doby a nějak pořád nebylo kdy bych je sem mohla dát.
No a dnes na ně došlo .....








21 dubna 2016

Začínáme hlasovat po čtvrté .....



Tak, dost snů a z jejich nebezpečných
vod hurá do reality. I když možná někdy taky trochu snové,
protože to co v sobě ukrývají kostely, kaple či boží muka
jsou vlastně také sny. Sny mnoha generací lidí kteří se zde za ně modlili.
Dnes si představíme pět příspěvků které se na duben sešly .....


(VendyW)

(SignoraA)

(Sceneryphoto)

(MarijaKes)

(Frypat)

Dost již bylo snů, dál už nechci ....



Ve tmě sedím a pláču, volám tě do snů každý den...
Nepřicházíš, ale proč? To už mi nepatří ani ten sen?
Ve tmě vidím pomalu se rozvíjející den a v něm černé hřívy koní....

To je zase tvůj splněný sen.

Dusot kopyt, vlání hřív.... Škoda, že nepotkali jsme se kdysi dřív...
Svět krásy kterou není těžké pochopit...
Je to celé tvé bytí, ale pro druhé je ho těžké žít....

Tam já za tebou nemohu, snad občas jen...

Tvůj je mezi nimi svět, z nějž nerad se vracíš zpět.
Miluješ je nade vše, jim patří každý tvůj den.
Těžcí věru soupeři, ale krásní, při pohledu na ně se i má tvář zjasní.

Černé hřívy, černé hřbety v letu a trysku, kvůli nim zapomínáš na vše...
Nemůžu ti mít za zlé tvou lásku, vždyť i já milovala bych je nadevše.
Ten svět však nepatří mi a nikdy patřit nebude, leda tak někdy ve snu...

Ale ani ten ke mne nechce, a já sedím ve tmě,
a čekám na zázrak, že tahle noc tvá bude.
Sedím a pláču a obzor se jasní...
Tam někde v dálce je vidím, jsou hrdí a krásní....

Už dost! už nechci snít, z mých snů už zmiz!
Neponesu dál to břemeno, co dřív krásné bylo
teď jak můra tíží, jak obtížný hmyz ...
Já kvůli snům svůj život nežila, jen jak
přízrak se jím ploužila ....
Ale teď, ať ve snech či z masa a kostí
už mne nech, už nechci nikdy v nich být jedním z hostí .....