12 července 2013

Z polí,lesů, luk a strání....3


Krásou jejich, kochali se básníci,
krásou jejich kochám se i já.
Opěvovali je snílci
zda právem?
To posoudit vám dám teď já....

VRBINA PENÍZKOVÁ - ČERKÁČ PENIAŽTEKOVÝ (Lysimachia nummularia)



KOPRETINA BÍLÁ - KRÁLIK BIELY (Leucantheum vulgare) a na ní si lebedí TESAŘÍK ČERNOŠPIČKÝ (Strangelia melanura)


ČERNÝŠ LUČNÍ - ČERMEL' LÚČNÝ (Melampyrum pratense)


SLÉZ LESNÍ (Malva sylvestris)


ČIČORKA PESTRÁ - RANNOSTAJ PESTRÝ(Coronilla varia)


VLČÍ BOB MNOHOLISTÝ - LUPINA MNOHOLISTÁ (Lupinus polyphyllus)


LOMIKÁMEN VŽDYŽIVOUCÍ - LOMIKAMEŇ VŽDYZELENÝ(Saxifraga aizoides)

Siluety.....

Když člověk leží na sluníčku
mívá občas různé nápady. Podle intenzity a délky pobytu mohou být vcelku dobré až po naprosto šílené. Nevím kam zařadit tenhle můj siluetový nápad, ale snad až tak šílený není Mrkající!






11 července 2013

19 / 52


Jak jsem už psala na sesterském blogu
projekt Moje velké i malé radosti přesunuji sem na Dandíka. Zjistila jsem že je to takový sám voják v poli, Popeluška zanedbávaná a tak jsem se rozhodla dát si ho sem na výsluní.....

1 - 2/ 5.7. - 6.7. 13

Radost z dobře vykonané práce převáží nad tím, že mi po ní tak vypovídala záda, že jsem ani nevěděla jestli se dostanu nebo ne ven z vany....ale za to mám uklizenou a urovnanou půdu i před ní, co mělo jít do regálů tam je, co se nevešlo a nepoužívá se je za nimi a zbytek už si musí probrat muž. Jsou to totiž jeho krámy a staré díly do kopírek. Rozebrala jsem a odnosila do kontíku i krabice kterými tu muž obkládal dům jelikož je pro něj šílená dřina tu krabici rozložit. Nechápu. A dnes jsem konečně rozebrala venkovní voliéru po papouších, protože jsem jednoznačně zavrhla pokračovat v chovu. Ti dva exoti co mám doma naprosto stačej!

3 - 4 / 7.7. - 8.7.13
Postavila jsem se a nic mne nebolelo, záda se zdají odpočinutá a já tak trochu taky. Jedině co mne mrzí že vždycky ráno vyleze sluníčko na bezmračnou oblohu a než se dokopu ven zmizí a ukáže se až zase navečer...Pesani si hráli tak intenzivně až přešli do regulérní rvačky a jelikož jsem ležela mezi nimi jak jsem je odstrkovala zapoměla jsem mezi nimi ruku. Výsledek dírka od zubu v dlani, modřina na zápěstí a bolí to jak čert. A proč to píšu do radostí? Protože to dopadlo jen takhle a nemusela jsem na šití jak s prvním Matesem a Bakem když jsem je od sebe odtrhávala. Zapoměla jsem u jezevce prst a stálo mne to šest stehů....

5 / 9.7.13
Sluníčko od rána pěkně svítí a neschovalo se, tedy až na pár chvil, manžel v pořádku dorazil z chaty domů, žádný srnec si s ním nechtěl dát ani rande ani závod jak už se mu jednou na motorce stalo, takže jsem si vlezla na chvilku na lehátko do bazénu. Jen ta studená voda mi moc radosti neudělala....a trak jsem šla sekat. Krásný pohled který mě vždycky zahřeje u srdce :)

6-7/ 10.7.-11.7.13
Mladej si odskočil pro bublaninu a seděli jsme si při čaji a buchtě jak za starých časů v altánku a rozprávěli o životě. Přidala se k nám i dcera, které přivezl sušenky o které ho prosila a bylo fajn. A definitivně už vím, že v úterý bude novej miláček. Já už se nemůžu dočkat!

No.14...

U tohoto obrázku opravdu komentář netřeba :)!



Kdyby nám raději postavili nějaký slušný dům....takhle bivakovat v autě je na nic!

Buchta ŽAVES....


Buchta zvaná ŽAVES(ŽÁdné VElké Sra..í) nebo též buchta chalupářská,
mne provázela celým dětstvím. Je to buchta lehká na práci a má univerzální použití. A proč chalupářská? Dá se totiž upéct všude tam kde je buď trouba nebo remoska a na odměření ingrediencí a jejich smíchání vám postačí jen polévková lžíce. Zastoupí jak bábovku, tak ovocný koláč s drobenkou či klasickou bublaninu.
I u mne je prazákladem všeho pečení a používám jí jako základ pro spoustu dobrot.
Rozpis je buď na velký plech nebo na malý pekáček či bábovku. Na plech jsou poměry v závorkách.

Základní recept je tento:

20 (25) lžic hrubé mouky
20 (25) lžic mléka
10 (15) lžic cukru krupice
10 (15) lžic oleje
1 (2) celá vejce
1/2 (1) prdopeč
1 vanilkový cukr

Ingedience smícháme v míse a je hotovo. Tedy máme tak základní těsto které se hodí skvěle na koláč ze žmolenkou. Pokud ale si chceme dopřát luxusnější variantu dáme do těsta jen žloutky a z bílků ušleháme sníh. To se hodí na řezy s polevou.Dalším vylepšením a to na bublaniny nebo na bábovku je když nejdříve vyšleháme žloutky z cukrem a olejem z bílků opět sníh, přidáme zbytek ingrediencí a nakonec vmícháme sníh. Získáme tím lehké těsto. A když si do půlky z něj nasypeme kakao máme rázem základ na mramorovanou bábovku. Přidávat můžeme namleté oříšky, kokos, mandle, rozinky (nejlépe namočené v rumu) tedy co jak kdo má rád. Sice jsem se jednou pokoušela dávkování zvážit, ale stejně dodnes používám polévkovou lžíci. Hodí se to právě všude tam kde chci zaperlit ale není po ruce váha....jen doma jsem míchání lžící vyměnila za stojací šlehač a otočnou mísu.

Tuhle buchtu nám vždycky pekla maminka na chalupě o prázdninách, my si nanosili borůvky, jahody nebo třešně a pak seděli na hrázi na kamenech a cpali se k prasknutí. Nutno dodat že jsme tím trápili maminku skoro obden, protože pořád bylo co sbírat a z čeho péct....a jelikož vajíčka byla ta správně domácí, mléko od krav a náplně z lesa byla to vždycky žluťoučká a šťavnatá dobrota!


DOBROU CHUŤ !

10 července 2013

Po(d)vodní....


Tesařík pižmový...


U broučků, nebo spíš u broučka
ještě zůstaneme. Slíbila jsem medailonek jednoho druhu který se tu najednou na zahradě ukázal. Profrčel mi s velkým rámusem kolem hlavy a zapíchnul to do trávy. No to bych nebyla já abych nevzala foťák a nešla zjistit co že to bylo za vzdušný torpédo. Objevila jsem brouka který byl hodně velký a moc krásný. Byl to

TESAŘÍK PIŽMOVÝ (Aromia moschata)


Je to jeden z nejkrásnějších druhů našich tesaříků, 34 mm dlouhý s krásným kovovým leskem hrajícím do modra či do zelena a modrými nožkami. A tím asi tak jeho klady hasnou. Patří totiž mezi význačné škůdce vrb(kauzu mojí zavražděné kroucené vrby díky jinému škůdci ostatně už znáte) takže je druhým adeptem který se mohl na jejím zavraždění podílet. Krom vrb mu chutnají i olše a topoly a v horských oblastech i jeřáby. Při letu se ozývá hlasité "vrčení" kvůli kterému je tak nepřeslechnutelný a díky dlouhým tykadlům i nohám i nepřehlednutelný....
A strašně rychle po zemi utíká, to jsem poznala sama při jeho focení. Ale na listu seděl jak přibitej. Pomalu to vypadalo že má strach z výšek Smějící se!



Školácká chyba tady na té fotce, ale mě se líbil ten zvídavý postoj který jakoby říkal: "No to je rozhled pánečku, a co to tam vlastně je?"



Za prsty na některých fotkách se omlouvám, ale nešlo to okrouhnout tak abych zároveň neokrouhla kus brouka...





A závěrečný portrét an face.

09 července 2013

Něco broučků....



Předkládám výběr
různých broučků, tak jak jsem průběžně na různých místech na ně narazila
a jak (ne)ochotně se dali zvěčnit. Někteří prchali seč jim síly stačili, jiní si vlezli až na objektiv a někteří si zůstali naprosto v klidu....

Pátrala jsem na svých oblíbených stránkách i v atlase, ale nedopátrala jsem se. A při tom vím že už jsem jednou na tenhle druh brouků u někoho narazila. Ach jo, ta skleróza!



SLUNÉČKO VÝCHODNÍ (Harmonia axyridis) je přistěhovalec nebezpečný tím, že silně decimuje naše SLUNÉČKA SEDMITEČNÁ (Coccinella septempunctata)



Další incognito brouk. Evidentně to ještě není dospělec, nachytala jsem na slunečníku větší exemplář ale ten frnknul než jsem stačila říct švec natož zaostřit a zmáčknouit spoušť.


Ani zde nevím, původně jsem si myslela že to je LISTOKAZ ZAHRADNÍ
protože zrovna v tu dobu se jich tady hemžilo na tisíce, jenže ten má zbarvení opačné...takže také jeden neznámý.


TESAŘÍK SKVRNITÝ (Strangalia maculata)


Další z tesaříků, nejpravděpodobněji TESAŘÍK ČERNOŠPIČKÝ (Strangalia melanura)


A jeden bude mít svůj vlastní medailon....

Z polí, lesů, luk a strání....2


Nejsou vyšlechtěné na efekt,
květy mají skromné, leč i tak oko lidské na nich z láskou spočine.
Připomínají nám dětství, prázdniny a léta tam kde jsme to milovali.
Díky nim je pohled na svět o něco hezčí.
Luční květy....

LÍPA SRDČITÁ nebo též MALOLISTÁ (TILLIA CORDATA)
Věděli jste ,že lípy patří do čeledi slézovitých? Já tedy ne a dost mne překvapilo srovnání lípa = slézy, ostatně jeden tu taky bude.


A tady jsem na rozpacích protože si nepamatuji jaké listy a stonek tenhle druh má. Protože to může být

BODLÁK TRNITÝ - BODLIAK TRNISTÝ (Carduus acanthoides) nebo také BODLÁK CHLUMNÍ - BODLIAK KOPCOVÝ (Carduus collinus) Ať tak nebo tak je pěkný a dobře se fotí,jak jsem zjistila i na jiných blozích...



I s pilnou včelkou. Bývají opravdu hojně navštěvování různými hmyzouny i motýly. Obzvlášť pak Babočkou bodlákovou. Ty přede mnou s úspěchem utíkaly, takže bodlák s touhle ozdobou bohužel neuvidíte. Tedy u mne. V přírodě nepochybuju že jí načapáte....


Květinka která se v dřívějších dobách používala jako těžce zjistitelný jed pro dokonalé vraždy. Pokud se nakapal do pití či jídla zdravému člověku, smrt vypadala jako normální infarkt. A pokud se o někom vědělo že není zrovna dobré tělesné kondice nikdo moc po ničem nepátral. Až ovšem na Sherlocka Holmese! Dnes naopak kardiakům pomáhá přežít.

NÁPRSTNÍK ČERVENÝ (Digitalis purpurea)


Mívali jsme ho doma na zahrádce ve vyšlechtěných formách, ostatně dnes se také prodává v semínkách, dokonce i v plnokvěté formě a já se ho jako malá bála. Připadal mi jako nějaká masožravá kytka a hrozně moc jsem se bála okolo něj chodit. Když se mne na to děda ptal a já u řekla proč strašně se smál a ukázal mi tím že strčil prst do květu, že to žádná masožravka není. Pamatuju se na to s jakým pocitem jsem do toho květu pak ještě dlouho potom taky strkala prst....mimochodem, ten květ je zevnitř úžasně heboučkej.

NÁPRSTNÍK ČERVENÝ var. ALBA



KOPRETINA BÍLÁ - KRÁLIK BIELÝ (Leucanthemum vulgare) opět s usilovně pracujícím hmyzounem...


Chuťovka na konec....cítíte tu krásnou vůni z dětství? Když se trhaly kytičky jahod a nosily maminkám, nebo navlékaly na dlouhá stébla trav jako korálky, či sbíraly do hrníčků spolu s borůvkami a pak s láskou a chutí, posypané cukrem nebo zalité slazeným kondenzovaým mlékem konzumovaly pod stromy na sadu? A co teprve s kopcem pravé šlehačky! Bože to byla dobrota nad kterou snad ani nebylo....pro mne jedna z vůní léta na kterou nikdy nezapomenu.

JAHODNÍK OBECNÝ - JAHODA OBYČAJNÁ (Fragaria vesca)



08 července 2013

Kaktusový květ 4....


Tak se tu chlubím svými
kvetoucími kaktusy a říkám si jak mi pěkně kvetou, a pak mi přistanou dva komenty u nichž když rozkliknu web komentujících se ocitnu rázem v kaktusovém ráji....těch barev a odrůd! To se s těma svejma pár prckama můžu jít klouzat.... a tak tady prosím už se značně sklopeným ocasem předvádím kaktus č.4 který mi kvetl.

Jeho název je šílený, jak už to u latinských názvů dost často bývá a to
ECHINOFOSSULOCACTUS PENTACANTHUS. O co šerednější název o to krásnější květy. I když tyhle patří k těm opravdu malým.









Po třech dnech rozkvetla i zbývající dvě poupata...



Letos mám opravdu rekord v počtu kvetoucích kaktusů, nejdřív to odstartovaly vánoční kaktusy, pak jsem si koupila velikonoční po něm mi krásně začal kvést fylokaktus, posléze aporocactus a teď tihle prckové. A ještě jeden svá poupata chystá. Ten už asi bude definitivně poslední který pokvete....

No.13....



"Musím jít do koupelny"

Tak tohle znám až moc dobře. Jak se člověk odebere ze sedačky, z křesla nebo i z postele nemá se kam vrátit a sednout či případně lehnout. A v tu ránu máme barák plnej absolutně hluchejch psů.....


I tohle znám. Když jsem jako malá holka jezdila na tu chatu kam jsem se po desítkách let zase vrátila, měl otec takového krásného chlupáčka kterém postavil úžasnou psí boudu. Srub s verandou, okénky a střechou pobitou taškami vyřezanými z březové kůry. Paradoxně havinko o ní nejevil vůbec zájem, za to já získala místo pro hraní s panenkama....a víte co bylo první co jsem viděla když jsem po těch letech na chatu zas přijela ? Správně, ta bouda.....a stojí tam pořád. Jen ani z našich psů tam žádný nechce jít, a to je ještě vevnitř luxusně zateplená pro dalšího havinka kterého otec měl. Jediná kdo do ní chodil si během dne lehnout byla Matylda. Vždycky si lehla tak že byla částečně vevnitř a částečně na verandě. Aby o nic nepřišla...