Nová místa....

Už při minul vycházce jsem našla místa kde jsem ještě vlastně za celých 21 let co tu bydlíme nebyla. A včera jsme se se synem a jeho přítelkyní v tom krásném sluníčkovém dni vydali na další procházku. Bylo opravdu skvostně, sice trochu studeno, ale vzduch byl nádherně čistý a tak průzračný, že by bylo velkým hříchem sedět jen doma na terase.

Vyrazili jsme sice po notoricky známé trase, ale vlastně hned potom, jsme si vybrali jsednu z cest, které tu v desítkách různě křižují lesy a sloužily nebo slouží jako svážnice vytěženého dřeva.Nejdřív ale musela synova přítelkyně absolvovat ječtě jedno vymrskání od partičky kamarádů....

A jako vždy, což se mi stává jsme se trefili na cestu jinou než jsme původně měli v plánu. Jenže jak se říká že všechny cesty vedou do Říma, tady platí že všechny cesty vedou K Bříze. To je rozcestí ke kterému opravdu směřují skoro všechny ty svážnice, protože tam je velký plac u silnice kam se to dřevo stahuje a pak nakládá na ty známé dřevařské kamiony. A tak jak vedou cesty tam, tak to platí i v opačném sledu, že všechny cesty vedou do Rybníka. Jen si člověk může vybrat zda chce dojít na horní, střední nebo dolní konec.

U této odrůdy bezinky, BEZ CHEBDÍ, mne zaujalo netypické jarní zbarvení nových listů, nádherně vínové...

A to je rozcestí U Břízy....

Takto na dálku to vypadá opravdu na to, že to je bříza, ale když přijdete blíž, zjistíte, že by se to tu správně mělo jmenovat U Břízy a buku....protože ta bříza má své bukové siamské dvojče.

No a tady došlo na rozhodování kterým směrem a kam vyrazit dál. Jo a jestli se pamatujete tak minule jsem se zmínila o tom, že jsem našla v lese nově udělanou cestu, jen jsem nevěděla kde má druhý konec nebo začátek. No tak teď už to vím a myslím že vy, pokud jste pozorní čtenáři, také.