Hrátky s časem....

Nebojte se, nepůjde o povídání o tom, jak zastavit či případně vrátit čas abychom vypadali opět mladší a podařilo se nám ulovit toho správného muže (ženu), těmi se hemží jiné blogy tomu věnované či různé časopisy. Jde o moje hrátky s časem při focení na manuál. A ještě lépe, jde o to když fotím vodu co ještě udržím v ruce když není stativ a ani nenosím sebou ještě ten doporučený sáček čočky do kterého se foťák uloží jak do pelíšku a může se fotit a jak potom ty obrázky vypadají, jestli se vůbec dají uveřejnit. Oblíbeným místem na zkoušení je splav kousek od nás. Zatím moc neteče, ale jestli bude obleva tak začne a to se teprve vyřádím....

Obrázky jsem postupně fotila s delším a delším časem.

Trochu to připomíná vzor zvířecí kůže a ne vodu....

Stejný záběr pro porovnání focený na automat.

A zase manuál s co nejudržitelnějším (pro mě) časem.

Média a šílení střelci....

Říkala jsem si, že téma konce světa se prostě nebudu věnovat. Jsou blogy, které si na tom postavili svou mega návštěvnost tudíž se jim do toho nebudu motat. Jde ale o něco jiného co mne k tomu přimělo. Totiž o neskutečnou mediální masáž, která se zvedla a která útočí ze všech stran. Dokonce už i jsou u nás koncerty PROTI konci světa. Pfůůůůůůůůůů, tak to je síla.... Horší ale je, co tato masáž dělá s malými dětmi. To si zřejmě naši velcí cenzoři, kteří jinak zakazují všechno co by ta chuďátka drobátka mohlo poškodit ve zdárném, zdravém a slušném vývinu. Takže se vypípávají neslušné výrazy (jako kdyby to neuměla) rozostřují se intimní partie (cha!) ale vesele se jim do hlaviček buší Damoklovým mečem a vyhrožuje se odpočítáváním vteřin, minut, hodin a dnů, kdy nastane den D a svět zanikne. Už jsem četla několik článků o tom, o kolik se ve světě za těch pár dní zvedlo procento sebevražd a zhroucení u dětí, které jsou dnes a denně vystavovány této mediální kauze. Kolik návštěv u psychologů a strach který je stále větší.

I já jako dospělý člověk, realisticky smýšlející, nevěřící na takové věci mám v jednom koutečku mozku takovou maličkou komůrku, do které se nastěhovalo něco jako pochybnost, či uvědomění si a otázka: "A co když přece? Co když se opravdu něco může stát?"....co potom mají dělat ta malá stvoření která nade vše milují své rodiče, zvířecí miláčky, své hračky když se jim od rána do večera připomíná, že si to všechno mohou užívat "už" jen necelých sedm dní?

"Byly to ještě děti, které měli před sebou celý život!" lká v cituplném projevu prezident Obama....

Ano, je to strašné, ty děti opravdu nemohou za to, že je Amerika dodnes zemí kovbojů, kde není problém mít doma legálně celou zbrojnici a ilegálně půl muničního skladu. Kde může mít žena která pracovala s dětmi legálně doma zbraně s kterými bojují američtí vojáci v Afghanistánu a navíc se k nim může mírnyx týrnyx dostat její dítě. Proč? Na obranu proti jiným šíleným střelcům? Jak je vidět moc jí to nepomohlo, její vlastní dítě jí s ní zastřelilo a pak dalších dvacet šest lidí z toho většinu děcek. Kdy si konečně Američané uvědomí že kontrola počtu a držitelů střelných zbraní, hlavně jejich zabezpečení, by asi byla celkem nutná? Že vůbec nošení a získávání zbraní by mělo být asi nějak regulováno? Kolik lidí ještě na tu benevolenci a zálibu v kovbojských zvycích doplatí svými životy?

Protože jak může mít doma zbraně člověk který se musel na příkaz soudu účastnit programu jak vychovávat své vlastní děti? Co vedlo dvacetiletého chlapce, tichého a premianta třídy k takovému rozhodnutí se zřejmě svět nedozví, sám se zastřelil. A třeba i on byl jednou z těch mediálních obětí vyhrožování o konci světa, a řekl si když už mají všichni zemřít tak je postřílím, aby to měli rychleji za sebou???

Prostě Velebnosti, jdu blejt!!!

Zimně detailní....

Sluníčko a sníh, případne sluníčko a led, to jsou atributy,

které slibují zajímavé a pohledné detaily.

Na několik z nich jsem narazila a tady vám je nabízím...

Sušiny....letní kolekce

Na rozdíl od větví, kterých nemám moc zimních vyfotografovaných, sušiny jsou v zimě úžasně fotogenické a tudíž je blejskám kdy to jde a jak to jde. I když taková odkvetlá pampeliška ta má také něco do sebe. Naposledy jsem je fotila teď ve středu kdy sníh a sluníčko vytvářeli zajímavé kombinace. Připravila jsem z nich dvě kolekce, letní a zimní...

Zima jak za časů našich babiček...

Dost často si povzdychneme že dřív bylo nebe modřejší,

sluníčko zlatější, deště teplejší....a ten sníh byl, no jak

smetana... Prostě když jsme mladší, všechno se nám zdá nej.

Jak dospíváme a stárneme, připadá nám to ale všechno

šerednější, zima umolousanější, sníh už taky pořádně

nenapadá a to se má prý planeta ochlazovat a zimy by

měly být sněhovější! Takže jsem si 12.12.12 udělala

procházku za krásného slunečného dne a vyfotila

zimu která je momentálně tady. I když ten začátek

byl trochu dobrodružnější. Opět mi přestal spolupracovat

foťák, odmítl ukládat fotky a zcela zamrznul, a to nejen

díky studenému počasí. Musela jsem vyndat baterky,

když naskočil musela jsem celé nastavení vyresetovat

a kartu naformátovat a pak se zase vzpamatoval.

Ovšem vzápětí mi začala svítit červená baterka,

a samozřejmě já, která radím aby měli blogeři

když chodí fotit náhradní baterky, si je

samozřejmě blbec nechám doma. A tak

jsem se pěkně vytrestala tím, že už mi

baterky nedovolily vyfotit nejlepší

snímky na konci procházky, protože

nad cestou kde jsem šla se objevily tři srnky a pomalu

přes ní přecházely beze strachu a s tím že se zastavovaly a

čučely na mne. No a já na ně jen bezmocně koukala s foťákem v ruce kde byly jen vybité baterky....

A tak jsem si dovolila předložit pár foteček zimy jak z dob našich babiček

V hlavní roli .....větve.....

Když jsem tak probírala fotky při rovnání a rozdělování, narazila jsem na jednu která mi vnukla nápad.

Udělat výběr fotek, kde jsou hlavním motivem větve. Domnívala jsem se, že takových fotek moc nebude,

takže se vejdou do jednoho článku, ale velice jsem se zmýlila, je jich tolik, že mají svou samostatnou

galerii a navíc to ještě nejsou ani všechny! A přišla jsem na to, že zimních mám jen strašně málo, nějak

asi nejsou v zimě přitažlivé či co....nebo tu jejich krásu prostě nevidím!

DALŠÍ FOTKY K TÉMATU V GALERII

Porta Coeli podruhé...

Po druhé jsem se do areálu kláštera Porta Coeli podívala minulou sobotu, když jsme čekali s mužem na návrat spanilé mikulášké jízdy po městě. A jelikož muž tento klášter neznal, vzala jsem ho na prohlídku. Při první návštěvě vloni v květnu kdy jsme tam byly s dcerou zcela náhodně zavedeny a kdy jsem se věnovala focení areálu jako takového, tentokrát jsem se věnovala detailům a ozvlášť detailům na gotickém portálu, který je ukázkou nádherné kamenické práce tehdejší doby. A historii kláštera. Něco z ní si povíme....

"Klášter PORTA COELI (BRÁNA NEBES) patří mezi nejýznamější a nejzachovalejší památky raně středověké architektury v České republice. Pro řeholi sester cisterciaček jej založila v roce 1233 královna KONSTANCIE, vdova po králi PŘEMYSLU OTAKAROVI I za podpory synů českého krále VÁCLAVA I a moravského markraběte PŘEMYSLA. Ten zde také byl v roce 1239 pohřben a o rok později zde spočinula i samotná královna KONSTANCIE.

V histori kláštera se střídala období rozkvětu v mírových dobách z úpadkem z dob válečných. Po jeho zrušení císařem JOSEFEM II sloužily budovy průmyslovým účelům.

V roce 1861 koupil celý areál i přilehlé panství ženský cisterciácký klášter v hornolužickém MARIENTHALU a po jeho opravení byl roku 1901 klášter PORTA COELI znovu osazen řádovými sestrami.

Násilným zásahem státu v roce 1950 byl opět uzavřen a až po politických změnách v roce 1989 byl vrácen cisterciačkám a znovu plně obnoven. Dnes je klášter PORTA COELI jediným cisterciáckým klášterem na Moravě a jediným ženským cisterciáckým klášterem v České republice.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je románsko - gotická stavba z let 1233 -1239.Unikátní uměleckou prací v celém středoevropském prostředí je bohatě zdobený gotický portál, restaurovaný v letech 2000 - 2002. Zvířecí a

rostlinné motivy portálu doplňují sochy dvanácti apoštolů a dvou lvů.

Další sakrální stavbou je nový konventní kostel postavený v roce 1901 v novoanglickém slohu."

Použitý text je ze zdi Podhoráckého muzea které též v objektu sídlí...

Kvůli zimní atmosféře jsem většinu fotek převedla do černobílé barvy z modrým filtrem, nebo do rázu starých barevných fotek, protože mi to tak nějak k té zimě a nafoceným detailům víc pasovalo....

DALŠÍ FOTKY VČETNĚ KRÁSNÝCH DETAILŮ PORTÁLU V GALERII.

Jediné co nepatří do areálu je malá kaplička a socha svatého, ty jsou z města....