Asi jste zregistrovali., a obzvlášť ti kdo jste z Brna
velkou výstavní akci. Ve dnech od 23. - 26.10.14 zde probíhala Evropská výstava psů které se zúčastnilo přes 21 000 psů a vystavovatelů z celého světa. Přiznávám že to měl být zlatý hřeb Bobešovi výstavní kariéry a navíc i takové poslední setkání celé naší dandičí rodiny. Jenže člověk míní a život mění. V lednu umřela maminka Ája, paní s Polska která má našeho brášku Bernarda nějak nepřekousla problémy s přihlašováním a vzdala to a moje psychika utrpěla újmu a ztratila jsem veškerou radost z toho co mi dřív bylo tak milé a co mne bavilo a nepřemýšlela jsem nad tím jestli se mi to vůbec vyplatí tam jet když nevyhrajeme. Když jsem zjistila že tohle je to, co mne teď hlavně zajímá, řekla jsem si že je opravdu čas už všeho nechat. Snad se zase někdy ta radost vrátí, snad se někdy ještě najde štěndo a bude třeba dobývat nové vrcholy.
A tak čest rodiny hájil jen brněnskej bráška Bred. Ale abych úplně nevypustila tu Bobešovu poslední výstavu a taky když už jsem ho na tu Evropu původně upravovala dali jsme si rozsahem sice menší ale i tak dost dobře obsazenou Mimořádnou speciální výstavu DDT v Kuřimi.
Dandíků se tu sešlo hodně, celých 23 kousků. A rozdělení bylo vcelku zajímavé. 6 psů z Ruska a zbytek byly tři chovky od nás. Největší zastoupení ale měla naše široká rodina pocházející nějakým způsobem z jedné CHS. Bráška, jedna teta, jedna prateta, prastrýc, další tři prasestřenice, praneteř a nečekaně dojel i Bobího a Bredův tatík, i když ten se nevystavoval ale svoje kolečko si po skončení s chutí a elegancí jemu vlastní taky v kruhu dal.
Ruská konkurence je dosti na velkých výstavách obávaná ale narozdíl od Evropy kde posbírala vítězství dost (i když závěrečný titul BOB a Evropský vítěz vyhrála sice fenka z ruského chovu ale v českých rukách) tady jim moc pšenka nekvetla. Povětšinou je porazili psi z českých chovů. Schválně nepíšu čeští, protože i u nás je spousty psů pocházejících z importů a opravdu echt českých alespoň do čtvrté linie je málo. Tak je to také dané tím že se u nás nikdy nevyskytovali tudíž se po roce 89 (do té doby tu nebyl ani jeden) základ pro chovy importoval ze zahraničí.
Fotek není moc, protože mi dva fotografové s kterými jsem počítala odpadli velmi brzy. Syn mi rovnou oznámil že pojede do IKEA, dcera která se dodatečně přidala nejdřív počítala že zůstane se mnou ale nakonec jela taky a kamarád který bydlí nedaleko se sice taky ukázal, ale jen na chvíli protože je ještě čekala příprava na Hubertovu jízdu a klubová výstava irských vlkodavů. Takže mi akorát vrátil opravený objektiv, přinesl tradiční kilovku gumídků, chvíli jsme pokecali a zase svištěl dom. No a kámoš s velkým Bobešem dorazil až když jsme byli už v kruhu. Ale od jednoho z vystavovatelů jsem dostala dývko z fotkami jak z Evropy tak z mimořádky a tak jsem si jch od něj pár vypůjčila. Hlavně tedy opět doširoka se smějícího Bobeše který tím svým chechtáním uváděl a stále uvádí ruské i jiné chovatele v úžas. Takže si chlapec vlastně už tři dny od zveřejnění fotek z téhle výstavy užívá své fejsbůkové slávy ......
Čekání je vždycky dlouhé ....
...... a tak si ho krátí Bobeš rozdáváním úsměvů .....
Bráška Bred
V kruhu jsme v té konkurenci "udělaných" psů prý působili jak reklama na hlad. Jak nám řekla naše "psí" teta. Tak Breda a tátu zase sprdla za to že jsou tlustí. Ale co, váhu máme i tak kousek nad standart a to že působil hubeně je dané tím že díky mému pobláznění tvořením zanedbáváme vycházky tudíž není tak osvalený jak býval. Navíc jsem mu musela ostříhat ozdoby na bocích podstatně víc než normálně, protože díky krmivu mu všude tam kde se olizuje zrezavěly. Buď je v něm moc mědi, nebo betakarotenu nebo červené řepy. Ať tak či tak, způsobilo to velkou komplikaci protože ani po vykoupání v bělicím šamponu, který normálně vždycky zabíral měl prostě dopůlky těla ozdoby v různých odstínech rezavé a hořčicové. Tak pokud by byl hořčičák problém by to nebyl, ale jako pepřák vypadal dost zvláštně .....
Dopadli jsme tak jak jsem předpokládala když jsem zjistila že jsou v kategorii čtyři šampioni a to jsem ani nevěděla kdo tam s námi v kruhu bude. Tentokrát nás předběhl i brácha......
Mimořádná speciální výstava DDT Kuřim. V4, rozhodčí Eva Eriksson (S)
