04 listopadu 2014

Mimořádná dandičí výstava Kuřim 2014 ....


Asi jste zregistrovali., a obzvlášť ti kdo jste z Brna
velkou výstavní akci. Ve dnech od 23. - 26.10.14 zde probíhala Evropská výstava psů které se zúčastnilo přes 21 000 psů a vystavovatelů z celého světa. Přiznávám že to měl být zlatý hřeb Bobešovi výstavní kariéry a navíc i takové poslední setkání celé naší dandičí rodiny. Jenže člověk míní a život mění. V lednu umřela maminka Ája, paní s Polska která má našeho brášku Bernarda nějak nepřekousla problémy s přihlašováním a vzdala to a moje psychika utrpěla újmu a ztratila jsem veškerou radost z toho co mi dřív bylo tak milé a co mne bavilo a nepřemýšlela jsem nad tím jestli se mi to vůbec vyplatí tam jet když nevyhrajeme. Když jsem zjistila že tohle je to, co mne teď hlavně zajímá, řekla jsem si že je opravdu čas už všeho nechat. Snad se zase někdy ta radost vrátí, snad se někdy ještě najde štěndo a bude třeba dobývat nové vrcholy.
A tak čest rodiny hájil jen brněnskej bráška Bred. Ale abych úplně nevypustila tu Bobešovu poslední výstavu a taky když už jsem ho na tu Evropu původně upravovala dali jsme si rozsahem sice menší ale i tak dost dobře obsazenou Mimořádnou speciální výstavu DDT v Kuřimi.
Dandíků se tu sešlo hodně, celých 23 kousků. A rozdělení bylo vcelku zajímavé. 6 psů z Ruska a zbytek byly tři chovky od nás. Největší zastoupení ale měla naše široká rodina pocházející nějakým způsobem z jedné CHS. Bráška, jedna teta, jedna prateta, prastrýc, další tři prasestřenice, praneteř a nečekaně dojel i Bobího a Bredův tatík, i když ten se nevystavoval ale svoje kolečko si po skončení s chutí a elegancí jemu vlastní taky v kruhu dal.
Ruská konkurence je dosti na velkých výstavách obávaná ale narozdíl od Evropy kde posbírala vítězství dost (i když závěrečný titul BOB a Evropský vítěz vyhrála sice fenka z ruského chovu ale v českých rukách) tady jim moc pšenka nekvetla. Povětšinou je porazili psi z českých chovů. Schválně nepíšu čeští, protože i u nás je spousty psů pocházejících z importů a opravdu echt českých alespoň do čtvrté linie je málo. Tak je to také dané tím že se u nás nikdy nevyskytovali tudíž se po roce 89 (do té doby tu nebyl ani jeden) základ pro chovy importoval ze zahraničí.

Fotek není moc, protože mi dva fotografové s kterými jsem počítala odpadli velmi brzy. Syn mi rovnou oznámil že pojede do IKEA, dcera která se dodatečně přidala nejdřív počítala že zůstane se mnou ale nakonec jela taky a kamarád který bydlí nedaleko se sice taky ukázal, ale jen na chvíli protože je ještě čekala příprava na Hubertovu jízdu a klubová výstava irských vlkodavů. Takže mi akorát vrátil opravený objektiv, přinesl tradiční kilovku gumídků, chvíli jsme pokecali a zase svištěl dom. No a kámoš s velkým Bobešem dorazil až když jsme byli už v kruhu. Ale od jednoho z vystavovatelů jsem dostala dývko z fotkami jak z Evropy tak z mimořádky a tak jsem si jch od něj pár vypůjčila. Hlavně tedy opět doširoka se smějícího Bobeše který tím svým chechtáním uváděl a stále uvádí ruské i jiné chovatele v úžas. Takže si chlapec vlastně už tři dny od zveřejnění fotek z téhle výstavy užívá své fejsbůkové slávy ......




Čekání je vždycky dlouhé ....


...... a tak si ho krátí Bobeš rozdáváním úsměvů .....



Bráška Bred


V kruhu jsme v té konkurenci "udělaných" psů prý působili jak reklama na hlad. Jak nám řekla naše "psí" teta. Tak Breda a tátu zase sprdla za to že jsou tlustí. Ale co, váhu máme i tak kousek nad standart a to že působil hubeně je dané tím že díky mému pobláznění tvořením zanedbáváme vycházky tudíž není tak osvalený jak býval. Navíc jsem mu musela ostříhat ozdoby na bocích podstatně víc než normálně, protože díky krmivu mu všude tam kde se olizuje zrezavěly. Buď je v něm moc mědi, nebo betakarotenu nebo červené řepy. Ať tak či tak, způsobilo to velkou komplikaci protože ani po vykoupání v bělicím šamponu, který normálně vždycky zabíral měl prostě dopůlky těla ozdoby v různých odstínech rezavé a hořčicové. Tak pokud by byl hořčičák problém by to nebyl, ale jako pepřák vypadal dost zvláštně .....




Dopadli jsme tak jak jsem předpokládala když jsem zjistila že jsou v kategorii čtyři šampioni a to jsem ani nevěděla kdo tam s námi v kruhu bude. Tentokrát nás předběhl i brácha......

Mimořádná speciální výstava DDT Kuřim. V4, rozhodčí Eva Eriksson (S)




36 komentářů:

  1. Náš milovaný psíček Charlie je nejkrásnější z rodu voříšků (sousedem odhadnutý na doposud neznámou rasu - irský liškodav) a tak mnoho zkušeností s výstavami nemám, ale Bobíšek se mně moc líbí a jeho úsměv je skutečně nakažlivý.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: tak mě se tady taky spousta lidí ptala jestli ho máme z útulku .... kdyby věděli že to je pes v hodnotě 20000 (já za něj dala desetinu)tak by je buď švihlo že je někdo schopnej za psa tolik dát nebo by si mysleli že jem cvok. Ostatně to už si stejně myslej......

    OdpovědětVymazat
  3. Cvok sem, cvok tam, nam uz je to vsetko jedn, ale tie nohy u obleku sa nechaju vidiet!

    OdpovědětVymazat
  4. Je to fešák! :) A úsměv má nádherný! ) Sluší vám to oběma...:).

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: Říkala jsem si že bych mu něco ze svého obalení klíďo věnovala aby nebyl takovej chudáček vyzáblej

    OdpovědětVymazat
  6. Bobeš je na třetí fotce správně uchechtaný, ty jsi mu určitě řekla nějaký vtip Je to pěkný pejsek, takového jsem ještě neviděla

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Není vyzáblej - je moc pěknej a je akorát..:). Strašně se mi líbí, jak se zubí! )

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: No přiznávám že býval o dost osvalenější, to zas jo.

    OdpovědětVymazat
  9. [6]: Tak on to je opravdu úkaz, ten náš pes kterej se hned tak nevidí. Ono jich i přes dost velký nárůst pořád je v Čechách hodně málo.

    OdpovědětVymazat
  10. Bobeš si ty výstavy doslova užívá. Nejprve koupel, pak ke kadeřníkovi, pak světla ramp a diváci a ostatní kamarádi a konkurence. Sluší mu to. Nevěděla jsem, že zabarvení chlupů může způsobovat nějaká složka v granulích.

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Když je tam něčeho moc tak ano. Je to pak ve všech tělních tekutinách takže když si pochcává břicho(ten náš je na to expert) nebo se často oblizuje (jelikož je trápily blechy) tak pak to zabarvuje srst.

    OdpovědětVymazat
  12. Bobeš je úžasně vysmátý pes, ten jeho úsměv je prudce nakažlivý!

    OdpovědětVymazat
  13. Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se a po pravdě řečeno, Bobeš je pro mne stejně vítězem, protože nikdo tam neměl tak dokonalý úsměv jako on. Je prostě úžasný ♥

    OdpovědětVymazat
  14. [12]: To asi je a Rusky z něj byly fakt hotový......

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: Já asi měla štěstí na to že jsem se setkávala s dandíky kteří to umí takže mi to nepřijde jako něco zvláštního, ale jak to vypadá tak asi to zváštnost je. A nejvíc mne mrzí že s Bobešem to zmizí. Nemá žádného potomka kterému by ty geny předal jako jeho táta a máma jemu a bráškům.

    OdpovědětVymazat
  16. Bobešův úsměv je fakt nakažlivý, Vendy, chechtám se jak praštěná!

    OdpovědětVymazat
  17. [16]: On má Breďas takový až smutný výraz po mamince Áje. On je vůbec ze všech tří bráchů celý po mámě. I velikostí. Je to takovej kraťas ale protože to je pes tak  udělanej.

    OdpovědětVymazat
  18. [18]: Je zajímavý jak i u psů to funguje, nejen u lidí.

    OdpovědětVymazat
  19. Vůbec psům nerozumím, (dlouho jsem si myslela, že se Bobeš jmenuje Dandík), ale mám je ráda a Bobeš vypadá moc mile

    OdpovědětVymazat
  20. [21]: Je to Dandie Dinmont teriér čili dandík jménem Borek Prokopské jezírko alias Bobeš. Malej. Protože táta je taky Bobeš tak aby jsme věděli s kamarádem o kterým právě mluvíme . Ale on mu stabilně říká Malej pinďour.   

    OdpovědětVymazat
  21. Bobeš by už jen za úsměv měl vždy dostávat 1. cenu. Ale překvapuje mě, jaké má špičáky na okrajích chrupu. V tom by se mohl měřit s tygrem.

    OdpovědětVymazat
  22. [24]: Oni mají stejně velké zuby jako vlčáci nebo pitbulové což je u vcelku malých psů značně překvapivé. Ale jde o to že jsou to psi na lov jezevců a vyder takže musejí mít ke své velikosti určitou zbraň. Zvlášť když je jezevec větší než oni.

    OdpovědětVymazat
  23. Musíte si pořídit taky takový karavan pro psiska, jaký mívají rusáci. Na první pohled z některých čiší velká elegance, ale do sběru exkrementů při venčení se jim moc nechce. V ruských stepích se ledasco ztratí, ale malý parčík ten toho moc nepobere...

    OdpovědětVymazat
  24. [26]: Tak tohle byla poslední výstava takže karavan jaksi by byl zbytečností . A miny sbírám na zahradě pořád páč zatím moc procházkám navenku nedáváme a v lese se to ztratí

    OdpovědětVymazat
  25. [27]: Nikdy neříkej poslední. Já jsem tu byl naposledy na blogu už tolikrát a stejně se pak zase někdy příjdu podívat.

    OdpovědětVymazat
  26. [28]: Tak možná že teď budu jen tady v Lanškrouně vystavovat a až bude mít Bobeš věk na veterána tak chci zkusit ulovit poslední český šampionát a to veterání...

    OdpovědětVymazat
  27. [29]:Já vím o chovatelech teriéru asi nejdál z Mostu, Lanškroun tam nevím o výstavách.

    OdpovědětVymazat
  28. [30]: No je to výstavní víkend v sobotu Voříškiáda a v neděli Zemská koruna se Speciální výstavou teriérů

    OdpovědětVymazat
  29. [31]: Já nemám ani voříška na vystavování. Navíc jízdu se psem v jednou autě bych asi těžko uskutečnil... hepčík

    OdpovědětVymazat
  30. [32]: Na Voříškiádě se vystavoval Matěj

    OdpovědětVymazat
  31. [33]: Matěji, proč tě holky nechtějí. Já musím na guláš, dnes jsem měl naplánováno nejmíň 15 km, ale v tom dešti si mi nikam nechce.

    OdpovědětVymazat
  32. Nebýt té Lucinčiné nemoci,tak jsem vás mohl nafotit alespoň já.Bohužel to neklaplo.

    OdpovědětVymazat
  33. [35]: Nic si z toho nedělej, sice teď po výstavách jezdit budu už jen minimálně, ale jakmile dosáhne Bobeš věk na veterána tak je první DuoCACIB v Brně náš takže se budete moct, když se vám bude chtít, přijít podívat

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....