Chválím tě země má....Chvála listům

Jedním z nejkrásnějších

atributů podzimu jsou různě se barvící

listy a jejich různorodost ve tvarech.

Tu zlatě svítí javory s vějíři listů, tam se rudě rdí

listy přísavníku natahující své "prsty" k slunci.

Listy buků jak ulité z bronzu, nebo jemná filigránská zlatá

krása kapradí. Někdo by řekl: "No obyčejné listy", jenže každý z nich

je neobyčejný svou neopakovatelností

protože každý má trochu jiný odstín či tvar...

Strašně ráda se i dnes brouzdám ve vrstvách spadaného listí, mám ráda jeho

hořkou vůni, která je navíc v lese umocněná

i vůní jehličí a hub.

Pojďte si tedy se mnou udělat výlet do světa podzimních listů....

---

---

Další z řady výrobků....

Tak, co se týče špendlíčkování

stále ještě mne to nepustilo, i když už jsem si sama řekla že je na čase trochu se věnovat i jiným věcem. A v tom mi jaksi došla dvě přání a žádosti jestli bych neudělala na zakázku! čertí duo a čerta s andělem. No a do toho ještě mamča s prosbou o dárek jejímu příteli (bože to se mi blbě říká, vždyť pro mne je to od mala strejda Jirka) k vánocům, protože se mu to co jsem dovezla jí strašně moc líbilo a tak by mu ráda dala nějaký originální dárek. Copak to bylo to nejmenší, dokonce jsem měla hned i vymyšlenou barevnou kombinaci ale horší bylo vymyslet a zrealizovat ten rozdíl mezi čertem a čerticí když jim jaksi neumím udělat nožičky....nakonec jsem to vymyslela, i když paní čertová má tak trochu postavové rysy Haliny Pawlovské a já doufám že se nová majitelka nebude domnívat že to je nějaká narážka na její postavu....... a jak a jestli to dopadlo tak jak by mělo posuďte sami!

Srdíčko jsem udělala z každé strany jinak barevný střed

A koulička ve stejném tónu. Původně jsem si říkala že zkusím jiný materiál ve stejné barevnosti, ale pak jsem si to rozmyslela, zvlášť když zase šlo o spirálu kterou pořád ještě ne úplně stoprocentně zvládám, i když už je to o hodně lepší.

Andělíček pro jednoho človíčka který má momentálně dost velké trápení.

Tak doufám, že doletí v pořádku...

A pán a paní Čertovi

Podzimní malba....

Tato fotka mne osobně připadá

sama o sobě jako obraz. A jelikož jak mne něco zaujme tak si s tím začnu hrát. V tomhle máme s mou blogovou jmenovkyní Vendy hodně společného. Obě si rády hrajeme s obrázky a grafikou a vytváříme různé variace na dané téma....

Prosím originál

Vždyť malovat je tak snadné....

Něco jemnějšího

A trošku dramatičtějšího

Chválím tě země má....Chvála krajině

V pondělí už jsem neodolala vábení

sluníčka a modré oblohy, Bobešovi jsem dala na chvíli pokoj od trimování a vyrazila s foťákem do přírody....i když ráno tomu nenasvědčovalo svou mlhavostí a nepohostinností kolem poledne se fakt udělalo přímo luxusně. Nejdřív jsem v letu pohrabala a odnosila zase spadaná jablka, pak se na chvilku vyhřávala na terase ale pak jsem si řekla Nebuď shnilá a vyraž. A vyrazila....a ještě dneska za deště a šediva jsem ráda, protože jsem se tak nabila energií a krásou kolem že mi to ani tak moc nevadí. Ale nesmí to trvat dlouho, protože všechno má své hranice. Tudíž i to moje dobytí baterek!

Nafotila jsem opět spoustu fotek ale nevěděla jsem úplně přesně jak je tématicky řadit, až mě pak zazněla hlavou melodie a slova písničky Z. Svěráka z filmu Kolja Chválím tě země má....a nápad byl na světě. Prostě chvála! Chvála krajině, barevným listům, stromům...

---

Na tohle se dívám z okna obýváku a kuchyně...

---

A tímhle vším jsem se kochala na procházce...myslím si že ani není k obrázkům co dodávat. Jen to, že pod tím sluníčkem barvy zářily až skoro nepřirozeně a kýčovitě...mohla jsem je trochu ztlumit, ale ona nakonec příroda je sama někdy ten největší kýč!

Bojuju sama se sebou....7

.....a tentokrát jsem to projela

na celý čáře....nejen že jsem nezhubla ani fň, ale naopak jsem kilečko opět nabrala. No jo, to je tak když se člověk zblbne do sedací zábavy a zapomíná kvůli tomu na procházky, na pohyb, na šlapadlo...a přidá k tomu všelijaké mlsky a neštěstí je hotový! Ještě že včera bylo tak krásně že mne to vytáhlo na dvou a půl hodinovou procházku po kopcích....

Rekapitulace:

14.9. Váha: 83,4 kg

HO :102 cm

Pas : 84 cm

Boky : 105 cm

14.10. Váha: 84,7 kg

HO : 104 cm

Pas : 85 cm

Boky : 107 cm

Poprvé jsem tedy za celý měsíc nic nezvládla a je to moje vina.

Nebejt tak tvrdošíjně přilepená ke špendlíkování a obden si šlápnout na šlapadle zvládla bych to i s těma sladkostníma úletama.....budu si muset dát pozor....

Cez ces - ty...

Márly.....

V radostech jsem se zmínila že

mne poprosila naše známá chovatelka mainek od které má dcera Baldricka, že by potřebovala nafotit svou nejnovější akvizici, kocourka ruského chovu a jelikož ona chovatelka má perfektní fotky, tak se nemůže prezentovat jen tak nějakými a tak jestli bych jí kočičóna nenafotila. Tak je to výzva, protože kdo to někdy zkoušel ví že focení zvířat je ještě horší než malejch dětí. Momentky ještě jakž takž, ale pokud chcete pěkné prezentační fotky je to.....no, dost pracné...ale pokud to chovatel se svými miláčky umí dost to pomůže....

---

Ale myslím že se něco i zadařilo a tak si dovolím ukázat pár mých prvních fotek na objednání....

---