09 října 2013

Před vodou, za vodou nikdo nesmí stát a teď si jdeme hrát....


Voda a já jsme velké kamarádky.
Vodu v určitých podobách mám moc ráda. Vodu která teče z různých fontán, vodotrysků a jiných vodních artefaktů můžu v jakémkoli množství. Několikrát jsem zmiňovala i obrázky dokládala nová okrasná vodní díla ve městě....
Když jsem šla minulý týden od obvoďačky tak jsem měla dost času na to abych se plouhala po městě a slídila kde co vyfotit, páč díky nové tvořící mániií která se týdenním pobytem na chatě ještě prohloubila jde i focení stranou a tím pádem se mi prázdní archív. A zastavila jsem se právě před jedním takovým dílkem. Svítilo sluníčko a voda jen jiskřila. A lákala.....a já podlehla. I když nevím, možná jsem ten její šarm zcela nezachytila, ale snad mi bude odpuštěno....





Každý si asi říká jaké by to bylo být za vodou.....zde vám nabízím jednu možnou alternativu



Foukalo a tak jsem co chvíli dostala spršku do objektivu i obličeje a ještě vysloužila nechápavé pohledy okolojdoucích proč tam lezu po kolenou a strkám hlavu do fontány



tenhle náhodný výcvak vlnění vody když do ní zafoukal vítr patří do kategorie pokladů objevených až při stahování do počítače a hodně mne překvapil zvlášť když na tom spádu nebylo nic vidět, prostě se jen změnil zvuk dopadající vody ale žádná vlna, nic.....ale foťák jak vidno zachytí všechno





A to hraní v názvu? To bylo s časem a pak i s barvami....ale tahle je "přírodní" Usmívající se



05 října 2013

Zámek Dobříš, Francouzský park a závěrečné zastavení....


Závěrečným zastavením a rozloučení
s Francouzským parkem na zámku Dobříš je jeho část těsně navazující na soukromé křídlo zámku. Jak je psáno na informační tabulce o této zahradě v prvním zastavení, původně zde nebyla ornamentální výsadba ze stříhaných buxusů, ale středová cesta táhnoucí se až k fontáně a Oranžerii. Je v ní nejvíce sochařské výzdoby a ještě jedna fontána. Ta je ale zrovna v ne dobré kondici, takže jsem jí ani nefotila....


Celkový pohled na spodní část s hradem Vargač v pozadí




*
*
*
*

*

*

Nejdřív jsem si říkala co ty výklenky ve zdi znamenají. Vypadalo to jako výlevky nebo napajedla, jenže při bližším průzkumu jsem si všimla že se jedná také o fontány....
*

*

*

*

*

A poslední ohlédnutí za zámkem...

*

Celou dobu jsem v parku nebyla sama kdo fotil, neustále jsem měla v patách chlápka který také fotil, ale někdy to bylo už dost nepříjemné protože jsem ho měla pořád za zády a kam jsem se hnula byl za mnou. Říkala jsem si kdo ví, třeba to je také nějaký bloger Mrkající a hledá ty nejlepší záběry pro svůj blog, nebo fotograf sbírající materiál na svou výstavu. Mimochodem zrovna jedna výstava fotek ve městě byla.....

04 října 2013

Podzimní listy a plody....


Nedá se nic dělat,
ale holt se musíme smířit s tím, že si podzim začíná prosazovat to svoje. To jest, mlhy, plískanice a šedo, ale také i zlato, žhavou červeň, slunce na azurové obloze a listy snášející se pomalu k zemi. A také krásně vybarvené plody na keřích....někdy to člověka hodně láka ochutnat.


(Jsou i tací kteří to dělají neustále, že jo Pavle Mrkající)














03 října 2013

31 / 52


1 / 27.9.13
Po roce a opět za slunečného dne(dnes prvního po nějakých čtrnácti) i když trochu studeného jsem si zajela na Dobříš nafotit část parku do které jsem se vloni nedostala. Letos to naštěstí vyšlo a tak jsem se po včerejším pro mne dost nepříjemném, smutném a chandrovitém zbytku dne dostala zase trochu do pohody. I když jsem pořád jak pomlácená. Holt nervy rozbolaví nejen duši ale pěkně i tělo!

2/ 28.9.13
Poslední den na chatě a první opravdu nádherný, jasný a slunečný bez toho že by po chvíli sluníčko zalezlo a už se neukázalo. No pešek, zrovna musím domů. Ale ne úplně přímo, ale s malou zacházkou do 4D kina na Andělu. Jako dárek k dnešnímu svátku jsem od omladiny dostala lístek na 4D promítání Avatara. Oni jeli z Třebové vlakem a je se s nimi vracela. Zážitek? Skvělý! Sice vyšší cena lístků může odradit, ale jednou za uherský rok se dá. Navíc jak jsem zjistila bylo tam víc dospělých a to i těch od 40ti výš. Holt my jsme si tohle ani nikdy snad nepředstavovali že by bylo možné a tak si to teď na "stará kolena" vychutnáváme....

3/ 29.9.13
Vyhrabat radost ve dni, kdy od rána kleju a nadávám, lítám jak urvanej plakát a dávám do pořádku barák po mé týdenní nepřítomnosti, kdy se evidentně nevzal do ruky lux a jestli tak max jednou, zablácená smečka se vesele proháněla po všem a všude po sobě zanechala nějakou stopu, praní, věšení, praní, sbírání a skládání suchého a mezitím vaření oběda mi ale vážně dělá hódně velkej problém.....takže když jsem si konečně sedla a odfrkla bylo najednou pět a ještě víc mne naštvalo že jsem tak prošustrovala krásný a slunečný den zvlášť když už jich moc nezbývá....takže co s tím? Nula bodov!

4/ 30.9.13
Doběhávám s prádlem na zahradu a zpět, a hlavně jsem už musela odnosit na půdu kytky k přezimování. Fuchsie už byly trochu mrazíkem chycený takže byl nejvyšší část. I když mi to připadalo že lítám furt a furt a je jich moře, když jsou teď na půdě postavené je jich zase o něco míň než dřív....a zase shrabat a odnosit jablka na kompost....ještě že se muž chopil sám od sebe sekačky a sekal. Z čehož mám ale vélkou radost že to nemusím už dělat já.....

5/ 1.10.13
Konečně je hotovo! Zmizely hromady prádla a pěkně odpočívají složené ve skříních, ještě jsem odnesla pár kytek na půdu a gratulovala si k tomu, že jsem nepočkala na dceru aby mi ve středu pomohla jak mi nabízela, nýbrž se toho chopila sama. Po tom jak tu bylo dneska studeno by už to měla většina z nich za sebou....

6/ 2.10.13
HURÁ!!!!!! Doplňkový scan dopadl dobře, jsem naprosto v pořádku a tak ta čtvrteční chandra nakonec byla jen zbytečným nervováním se. Ať už byl důvod osobní či zdravotní, u obou to bylo ZBYTEČNÉ!!!! Ale to vím až dneska....a bylo to perné čekání. Holt příště musím dbát na ty kteří říkají že není důvod se dopředu trápit. A já jim nevěřila....jenže co může chlap vědět o tom jak se cítí ženská když se jí zdá že je něco hodně v nepořádku? To pak věří jedině dochtórům....

7/ 3.10.13
Další návštěva u doktora, tentokrát kvůli bolavému rameni. Ozývá se sice už někdy od června, ale tak nějak snesitelně, ovšem v poslední době se určité úkony stávají dost bolestivými a hůře proveditelnými a navíc se taky potřebuji zbavit té blbé bolesti která mne tak vyděsila. Takže k obvoďákovi a s žádankou k ortopedovi....jenže ten už tam nebyl tak musím volat a objednat se. Jsem zvědavá jak dlouhá bude doba čekání. A jak jsem tak naštvaně courala po městě, zahlédla jsem před květinářstvím krásné macešky. A tak jsem si udělala radost a koupila je do truhlíků s podzimní výsadbou....

Zámek Dobříš, Francouzský park, střední část....


Při dnešní návštěvě
se přesuneme do střední části parku. Ta je tvořená stříhanými trávníky osázenými okrasným zelím, a je zde umístěno i několik soch. Končí schodištěm do nejspodnější části parku.

*

*

Jen na jednom místě je vysázená hvězda z malých voskovek a sukulentů druhu Echeveria. Voskovky už byly ne zrovna hezké tak jsem cvakla jen ty sukulentíky....


Z tohoto pohledu to ani nevypadá, že je před námi, respektive pod námi ještě jedna část...

*

Zábradlí u chodiště má stejný krásně kovaný vzor opakující se na všech železných prvcích na zámku. Od bran, přes lampy veřejného osvětlení po lemování schodiště....

*

I zde jsou ukryté v zeleni boční schodiště která hlídají tito malí strážci

*

*

A tady jsem v koncích, původně jsem se domnívala že se jedná o Jeřáb oskeruši, protože jednotlivé malvičky byly v průměru centimetr a půl až dva, jenže když jsem si to ověřovala tak jsem zjistila že oskeruše má plody ještě o hódně větší a má i jiné listy. Takže jsem tam kde jsem byla. Možná se jedná o nějaký druh jeřábu, ale já jsem na nic nepřišla.....třeba bude vědět Jarmilka?Mrkající

*

Trochu netradiční pohled na hrad (zámek) Vargač. Dříve tu na ostrohu nad Huťským rybníkem stával stejnojmenný dvorec založený králem Václavem I. V roce 1262 jej přenechal Rožmberkům a od roku 1321 jej vlastnil Štěpán z Tetína. Výhodná poloha v blízkosti Prahy na Pasovské silnic a hluboké lesy kolem přiměly krále Jana Lucemburského vystavit zde místo dvoce hrad pro královského lovčího. Na něj zajížděli i Karel IV. i jeho syn Václav IV.
Za husitských válek byl hrad dobyt a pobořen. Po té šle v podstatě z ruky do ruky až skončil u Rudolfa II. který se kvůli neprosperitě panství hrad opět rozhodl prodat. Ale kupce se nedočkal a od 17.století zůstal pustý a chátral.
V roce 1630 prodal celé panství Ferdinand II. Brunovi z Mansfeldu. Mansfeldové v roce 1676 hrad opravili. V roce 1720 vyhořel a byl později přestavěn na sýpku....Pod budovami se zachovaly původní ve skále tesané sklepy.
V dnešní době je hrad v soukromém vlastnictví a opět chátrá a chátrá....což je na něm vidět i z parku od zámku.(čerpáno zde)
Takže je jasné kam povedou moje další kroky....

*

*

Tolik střední část a příště vás pozvu do nejspodnější části zahrady....