Zimně detailní....

Sluníčko a sníh, případne sluníčko a led, to jsou atributy,

které slibují zajímavé a pohledné detaily.

Na několik z nich jsem narazila a tady vám je nabízím...

Sušiny....letní kolekce

Na rozdíl od větví, kterých nemám moc zimních vyfotografovaných, sušiny jsou v zimě úžasně fotogenické a tudíž je blejskám kdy to jde a jak to jde. I když taková odkvetlá pampeliška ta má také něco do sebe. Naposledy jsem je fotila teď ve středu kdy sníh a sluníčko vytvářeli zajímavé kombinace. Připravila jsem z nich dvě kolekce, letní a zimní...

Zima jak za časů našich babiček...

Dost často si povzdychneme že dřív bylo nebe modřejší,

sluníčko zlatější, deště teplejší....a ten sníh byl, no jak

smetana... Prostě když jsme mladší, všechno se nám zdá nej.

Jak dospíváme a stárneme, připadá nám to ale všechno

šerednější, zima umolousanější, sníh už taky pořádně

nenapadá a to se má prý planeta ochlazovat a zimy by

měly být sněhovější! Takže jsem si 12.12.12 udělala

procházku za krásného slunečného dne a vyfotila

zimu která je momentálně tady. I když ten začátek

byl trochu dobrodružnější. Opět mi přestal spolupracovat

foťák, odmítl ukládat fotky a zcela zamrznul, a to nejen

díky studenému počasí. Musela jsem vyndat baterky,

když naskočil musela jsem celé nastavení vyresetovat

a kartu naformátovat a pak se zase vzpamatoval.

Ovšem vzápětí mi začala svítit červená baterka,

a samozřejmě já, která radím aby měli blogeři

když chodí fotit náhradní baterky, si je

samozřejmě blbec nechám doma. A tak

jsem se pěkně vytrestala tím, že už mi

baterky nedovolily vyfotit nejlepší

snímky na konci procházky, protože

nad cestou kde jsem šla se objevily tři srnky a pomalu

přes ní přecházely beze strachu a s tím že se zastavovaly a

čučely na mne. No a já na ně jen bezmocně koukala s foťákem v ruce kde byly jen vybité baterky....

A tak jsem si dovolila předložit pár foteček zimy jak z dob našich babiček

V hlavní roli .....větve.....

Když jsem tak probírala fotky při rovnání a rozdělování, narazila jsem na jednu která mi vnukla nápad.

Udělat výběr fotek, kde jsou hlavním motivem větve. Domnívala jsem se, že takových fotek moc nebude,

takže se vejdou do jednoho článku, ale velice jsem se zmýlila, je jich tolik, že mají svou samostatnou

galerii a navíc to ještě nejsou ani všechny! A přišla jsem na to, že zimních mám jen strašně málo, nějak

asi nejsou v zimě přitažlivé či co....nebo tu jejich krásu prostě nevidím!

DALŠÍ FOTKY K TÉMATU V GALERII

Porta Coeli podruhé...

Po druhé jsem se do areálu kláštera Porta Coeli podívala minulou sobotu, když jsme čekali s mužem na návrat spanilé mikulášké jízdy po městě. A jelikož muž tento klášter neznal, vzala jsem ho na prohlídku. Při první návštěvě vloni v květnu kdy jsme tam byly s dcerou zcela náhodně zavedeny a kdy jsem se věnovala focení areálu jako takového, tentokrát jsem se věnovala detailům a ozvlášť detailům na gotickém portálu, který je ukázkou nádherné kamenické práce tehdejší doby. A historii kláštera. Něco z ní si povíme....

"Klášter PORTA COELI (BRÁNA NEBES) patří mezi nejýznamější a nejzachovalejší památky raně středověké architektury v České republice. Pro řeholi sester cisterciaček jej založila v roce 1233 královna KONSTANCIE, vdova po králi PŘEMYSLU OTAKAROVI I za podpory synů českého krále VÁCLAVA I a moravského markraběte PŘEMYSLA. Ten zde také byl v roce 1239 pohřben a o rok později zde spočinula i samotná královna KONSTANCIE.

V histori kláštera se střídala období rozkvětu v mírových dobách z úpadkem z dob válečných. Po jeho zrušení císařem JOSEFEM II sloužily budovy průmyslovým účelům.

V roce 1861 koupil celý areál i přilehlé panství ženský cisterciácký klášter v hornolužickém MARIENTHALU a po jeho opravení byl roku 1901 klášter PORTA COELI znovu osazen řádovými sestrami.

Násilným zásahem státu v roce 1950 byl opět uzavřen a až po politických změnách v roce 1989 byl vrácen cisterciačkám a znovu plně obnoven. Dnes je klášter PORTA COELI jediným cisterciáckým klášterem na Moravě a jediným ženským cisterciáckým klášterem v České republice.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je románsko - gotická stavba z let 1233 -1239.Unikátní uměleckou prací v celém středoevropském prostředí je bohatě zdobený gotický portál, restaurovaný v letech 2000 - 2002. Zvířecí a

rostlinné motivy portálu doplňují sochy dvanácti apoštolů a dvou lvů.

Další sakrální stavbou je nový konventní kostel postavený v roce 1901 v novoanglickém slohu."

Použitý text je ze zdi Podhoráckého muzea které též v objektu sídlí...

Kvůli zimní atmosféře jsem většinu fotek převedla do černobílé barvy z modrým filtrem, nebo do rázu starých barevných fotek, protože mi to tak nějak k té zimě a nafoceným detailům víc pasovalo....

DALŠÍ FOTKY VČETNĚ KRÁSNÝCH DETAILŮ PORTÁLU V GALERII.

Jediné co nepatří do areálu je malá kaplička a socha svatého, ty jsou z města....

Když na ranči, tak samozřejmě s koňmi...

A zase si hupneme v čase do minulého víkendu. Co by to bylo za návštěvu na ranči bez focení koní....tedy jo, byly fotky z průvodu, ale také sem neodolala abych se neprošla mezi výběhy a ty, kteří se nezúčastnili mikulášské jízdy vyfotila.

Některé i po jízdě, pěkně v jejich domečcích...

Ještě dva obyvatelé k ranči patří a mezi lidmi a koňmi se jim moc líbí....prosím seznamte se, vietnamský čuník jménem Roštěnka....

....a jeho kamarád, tam jméno nevím....

Když Roštěnku přestal bavit všechen ten mumraj, šla si domů do svého domečku

VÍCE OBRÁZKŮ K ČLÁNKU V GALERII.

L'ubim ťa....

Možná by se taky hodila dost dobře k poslednímu

zadání od Lucerny, a je zvláštní že mě nenapadla

ona , ale písnička Jitky Zelenkové....dnes mi jí

připoměl ale v rádiu originál. A já si vzpoměla

na herce který jí velice dobře zazpíval a kterého

l'ubilo vel'a žien i dívek pretože bol pritažlivý,

skvelý herec a naozaj pekne dokázal povedať

L'ubim ťa....