Potřebovala jsem si včera z určítých důvodů pročistit hlavu a zkusit zapomenout, a tak jsem vzala foťák a vyrazila do lesa. Myslela jsem že se mi to tam podaří, ale nějak to nešlo a nešlo.... A jelikož tu jsou někteří čtenáři, kteří ve velkém městě nemají možnost tohle udělat, tak jsem si říkala, že jim ten les poskytnu alespoň takhle. Že nafotím jeho vznik, život i zánik, jak přírodní tak bohužel i z rukou lidí. A i prasárny, kterých se lidé vůči lesu dopouštějí, ale to bude na smostatnou kapitolku. A v jiné kapitole se můžete podívat jak to ve stromě vypadá....
Bylo pěkně teplo, navečer si sluníčko řeklo že za celý den toho moc nenasvítilo tak si to vynahradí. Přede mnou při každém kroku odskakovaly kobylky aby se zase přesunuly o kus dál aby začaly s dalším koncertováním....Chvílemi to v lese zavonělo nádherně vodou, ale jinak zase sucho, sucho, sucho....
Takhle to všechno začíná....pěkně v zákrytu vysázené nové stromky na místě vykácených....
Další stádium růstu, tentokrát to bude část listnatá, buková....
Je libo ostružinky?....Nevím už proč, ale vedly jsme s dcerou debatu co je vlastně po slovensky čučoriedka, borievka a černica...nakonec jsme to daly dohromady, ale víte i vy?
Tentokrát jsem ten stín fotila záměrně, ale stejně ty stromy mají ty stíny o hodně víc šlang.....
Další ze zelených tunelů....
To byla část kdy les žije, dýchá a poskytuje radost z procházek. A teď ta smutná část, kdy les zaniká....
I když jsem se courala pomalu a dívala se kolem co je kde pěkného, tentokrát mne nechal les ve štychu a já si hlavu nepročistila. Myšlenky se neustále vracely a bzučely jak neodbytný komár....
