Pořád jsme na středeční procházce a teď zase něco hezčího na pohled než je bordel v lesích. Trochu kytiček, trochu motýlků a pár pohledů do krajiny.....
Celík zlatobýl....
Turan...
No a teď se přiznávám, že nevím jak se jmenuje tahle květinka, je uteklá ze zahrádky, tudíž není v lese domácí....já jí jako malá říkala myší ouška, má totiž přízemní růžici šedostříbrných listů jemně porostlých chloupky připomáíající myší kožíšek.
Ještě taky jedna z těch mnoha kobylek které přede mnou odskakovaly....
Tenhle exemplář holubinky zelené jsem musela jak vyfotit tak sebrat....
Holubinka zelená je prudce jedovatá, ne? Nedávno se s ní někdo otrávil. Být tebou, raději na ni nesahám.
OdpovědětVymazat[1]: Holubinkou se neotrávíš nikdy, pokud to je holubinka a to že ti teď odpovídám je známkou, že to tak je, protože jsem si jí včera dala do bramboráku. Holubinky jsou buď hořké nebo pálivé, pokud to tedy jsou holubinky, ale dají se těžko díky svým výrazným barvám těžko splést s něčím jiným. To co je smrtelně jedovaté je mochomůrka zelená. Tahle holubinka je vynikající a jelikož je hodně masitá připravuje se i jako houbový ovar. A musím říct, že to je docela dobré jídlo....
OdpovědětVymazat[2]:Ty jsi nějaká chytrá,hele,Vendy tu rostlinku nevím,ale co se domnívám,že stojí taky pod panstvím Saturnu - šedostříbrné listy.
OdpovědětVymazat[3]: Holubinky sbírám leta letoucí, když nerostou hřibovité ani jiné houby jsou vynikající a dost nedoceněnou houbou. Zaprvé jsou pěkně pevné takže se dobře transportují a za druhé jsou to houby, které jsou bílé a nezbarvují pokrmy tou klasickou tmavou houbí barvou a za třetí mám nastudováno z holubinkového atlasu
OdpovědětVymazatTo je lepší pohled než na plechovky v lese.
OdpovědětVymazat[4]:
OdpovědětVymazatJá se v houbách nevyznám, proto je nesbírám. Navíc, ony se přede mnou schovávají, tak jsem to vzdala.
OdpovědětVymazatHolubinky jsou jedlé a moc dobré, můj otec je taky sbíral.
OdpovědětVymazat