Dneska se zadařilo....

V pátek jsem fňukala že se mi motýli poschovávali a žádný nebyl k mání. Dnes jsem tedy s přízemákama vyrazila znovu, a tentokrát jsem si říkala, půjdu na Palici...budu na palici a vyrazím na trasu kde jsme ještě nebyli. Jenže cesta vede okolo míst kde jsem chtěla fotit a nenafotila. Ale už jak jsme vyrazili od domu, začali se před námi třepotat motýlci a já si v duchu říkala,že by přece dneska jen? No bylo o trochu víc slunečno než v pátek, tudíž proč ne?

A nezklamala jsem se, sice nesosali na sadcích ale na pcháčích. Ale se stejným nasazením a vytržením, takže nebyl problém se k nim dostat hodně blízko....

Zdržela jsem se zde zhruba půl hodiny a svůj cíl cesty tedy zas trochu přehodnotila. A asi jsem udělala dobře...

Na následujících několika fotkách je Babočka bílé C ale proč se tak jmenuje....na lepším záběru to asi bude jasné, výkroj křídel je bíle lemovaný a opravdu vypadá jak C...

Další z úlovků je Perleťovec kopřivový. Ten byl o dost dál, a když jsem se k němu chtěla dostat blíž, zjistila jsem že tam je taková trochu bažinka.....

Tenhle motýlek se jmenuje Ohniváček celíkový a podařil se mi jen ten jeden záběr....

Další z okáčů Okáč luční....od Okáče poháňkového se liší světlejším pruhem na spodním křídle...

Tady je ve společnosti Zdobence skvrnitého....

Ještě detail Okáče prosíčkového....

A na závěr klasika, stará dobrá Babočka paví oko...

Další fotečky jsou ke zhlédnutí zde....

Beze slov....

Něco z botaniky....

Potřebovala jsem zase protáhnout sebe i přízemáky, tak jsme vyrazili směrem sadcový ráj. Sadec je taková vyšší bylina rostoucí všude tam kde je vlhčí a kyselejší půda a má tu vlastnost, že strašně moc chutná motýlům, a ti když z něj začnou sosat nevidí napravo nalevo a sosají a nejsou ostražití, takže se dají krásně fotit. Jenže ouha, sluneční svit - nula. Rozkvetlé sadce - nula. Výskyt motýlů....správně, nulový. No tak když už jsme byli na trase, tak jsem si říkala půjdu fotit rulíky, je jich podél cesty vždy dost. A zase nic! Zmizely jak pára nad hrncem...to už jsem si říkala, že jsem si foťák brala vlastně úplně zbytečně. No nakonec jsem pár obrázků lesně - hajní květeny udělala, ale byla jsem vcelku zklamaná. Že by to bylo tím pátkem třináctého?

Mít svůj sen a potkat ho.....

Při spatření TT mne okamžitě napadla jedna písnička která se k němu moc hodí. Je to píseň kterou zpíval R.A. Dvorský a autorem byl Jiří Traxler Potkal jsem svůj sen. Ona píseň dala název celému koncertnímu pásmu Ondřeje Havelky a MM o kterém jsem se tu již zmiňovala. A tak si myslím, že po básničkách a úvaze o mých snech se na konec mého vyjadřování k tomuto tématu jako tečka náramně hodí. Takže si pěkně sedněte, zavřete oči....ne, nikam neodcházejte....a poslouchejte parádní text i hudbu.....

A pro porovnání ještě písnička v podání R.A. Dvorského. S trochu odlišným textem na začátku....

Nejdřív nic, a teď.....

....jeden motýl za druhým... I když tohle bylo neplánované, původně jsem si chtěla nafotit totiž tu rudbeckii a najednou mi přistál před objektivem tenhle motýl.... a kdo by odolal a nefotil?

Mohu již i upřesnit druhy....toto je Okáč poháňkový

O kousek níž, jsem zaregistrovala ještě jednoho, ale ten si zalézal hloub a hloub do květu, takže se dostal do ne zrovna dobrého úhlu....ale i tak bylo vidět rozdílnou barevnost a kresbu na křídlech...tak nevím jde o dva různé motýly nebo o samičku a samečka stejného druhu?

A toto Okáč prosíčkový....

Náhoda?

Náhoda? Nějaká vyšší moc? Shoda okolností?

Tohle mi včera navečer všechno proběhlo hlavou, když jsem viděla ten balón letící nízko nad naší zahradou. A proč vlastně?

Přede dvěma dny jsem na 365ce psala k TT kratičké zamyšlení o tom co je můj sen. Je jich několik, a mezi ně patří také proletět se balonem. Jedna milá čtenářka mě a ještě jedné komentátorce napsala, že k nějakému našemu životnímu výročí si my tři nadělíme výlet balonem! Je to něco úžasného, když si někdo koho znáte jen přes monitor z komentů vezme váš sen i za svůj a ještě s takovou vehemencí, protože jak psala Ne! se prostě nebere....Moc se mi to líbilo a udělala mi velkou radost. Jen nevím jestli je to reálné...ale sny takové přece jsou, že nikdy nevíme jestli jsou realné nebo ne.... A najednou včera se mi ten můj vysněný balon zjeví nad hlavou a málem mi přistane na zahradě (nemít tu tolik stromů, asi by se tak i stalo).

Tady na Dandíkovi jsem k TT napsala básničku o tom jak bych chtěla umět létat....jeden můj sen se prostě neustále k tomu létání kloní.

Balon nakonec přistál o pár set metrů dál na kopci jedněm známým na louku u domu. Škoda, muselo to být zajímavé vidět obličeje lidí, kterým na zahradě přistane něco takového....

Nevím jestli letěli z Litomyšle, nebo má město takhle u někoho reklamu, nakonec je to "jen" přes kopec....takže se nemuseli vracet nikam moc daleko. Ale asi měl pilot balonu když přistával před očima jinou situaci, kdo jste viděli film Vratné lahve, určitě vám taky vytanula a mysli.... Ano, kdyby to nestihnul přistát na té zahradě, tak skončil v nedaleké přehradě !

Mračná....

Ještě jedny motýlí....Babočka síťkovaná,letní forma

Šla jsem se podívat na terasu jak to vypadá s počasím, protože začalo foukat a pěkně hřmít a já šla ohodnotit situaci jak moc je zataženo a odkud to jde. A všimla jsem si pod terasou motýla. Běžela jsem tedy pro foťák s vědomím že než se vrátím bude fuč. Nebyl. A dokonce si na kameni všelijak vykračoval a točil a vypadal jako by samou radostí tančil....tenhle druh byl i mezi těmi prvními snímky které jsem nafotila na své procházce, ale ten byl uloven z největšími problémy, za to tenhle si počínal jak zkušený model.....

...tedy spíš modelka tento druh motýla se jmenuje Babočka síťkovaná a toto zbarvení je její letní forma. Je to zvláštní, že má motýl jarní a letní zbarvení....

Konec hádání....

Odbimbalo poledne na zdejší kostelní věži a já odkryji výsledek všeho hádání či nehádání. Takže....všichni krom Vendy jste hádali bramboru, Vendy rajče. Všichni jste trefili rod Solanum,lilkovité....ale jen jeden z vás uhádl správně druh. A to Vendy. Opravdu to je rajče, ale jak je vidět ona stejná rodová příslušnost vás mátla. Mají opravdu s bramborou hodně podobné listy, brambora když odkvete má taková malinkatá zelená rajčátka jako plody, a jak v zelených rajčatech tak zelených bramborách se vyskytuje stejný jed Solanin. Proto také brambory když se objevily v Evropě měly na svědomí i lidské životy, protože se všeobecně předpokládalo, že hlavní užitková část je NAD zemí ne POD. A tak si bohatí vesele pochutnávali právě na těch jedovatých zelených plodech a trávili se, místo aby konzumovali podzemní hlízy...tím také na dlouhý čas sobě odepřeli pochutnání na pečených bramborách a chudým tím zajistili někdy jediné jídlo. Protože proč by se měla trávit smetánka, ať se raději tráví plebs. Jenže plebs byl o něco chytřejší než smetánka a přišel na to, že když se vyhrábne "TO" ze země, je to dobré a výživné....a když se s tím nakrmí i čuník, je pak větší a tím pádem je z něj větší užitek protože je z něj víc masa. A k němu se velice dobře hodí ty brambory, tedy spíš zemčata, zemáky, zemní jablka či jak jinak se bramborám říkalo....

S rajčaty to bylo o něco lepší, když je dovezli z Ameriky do Evropy už věděli že se papká to pěkně červené dobré a jelikož zakotvili hlavně v Itálii tak nám tam objevili ty vynikající vlastnosti rajčat v kuchyni v různých omáčkách, sušená naložená do olivového oleje a i jinak kuchyňsky využitelná. A nazvali je tomato, rajský plod, paradiso, z čehož vznikla slovenská paradajka ...

A jak se mi dostalo do záhonu? Nu s kompostem....zůstalo v něm nějaké zapomenuté semínko a když jsem letos dosypávala záhon tak si řeklo, že by mohlo vyrůst. Ještě má z druhé strany bratříčka a já si řekla že je tam nechám a dám jim šanci. Stejně se mezi těmi kytkami ztratí a my si možná pochutnáme na nějakém rajčeti....

Tady je důkaz....

Vendy dostane malou obrázkovou pozornost....

Jméno? Růže....

Hádanka.....

Na tuhle hádanku mne přivedla Katka s jejími otázkami o květinkách.... dobře se podívejte na fotografie záhonu kde je něco, co do okrasného záhonu vůbec nepatří. Jsem zvědavá jak moc jste pozorní a všímaví ....

Čekám na vaše odpovědi....

Lepší vrabec na terase, než střecha podělaná od holubů....

Včera se tu producíroval po prknech tenhle napůl albínský vrabec. Všelijak se na tom prkně nakrucoval, hlavičku hned na jedné, hned na druhé straně a rozhlížel se kolem. Jak je napůl bílý tak se od něj sluníčko odráželo takže vypadal ještě bělejší....

A jeden klasickej, hnědej....

Beze slov, alespoň minimálně....

Ta divná šibenice na dolním obrázku je tady vidět z širokého okolí. Je to jeřáb na dráze na nově budovaném překladišti a bude sloužit k překládání lodních kontejnerů z vlaků na kamiony....tady je jeden, v bratislavském přístavu jsem jich napočítala pět...

Při pohledu na ty ostré hrany kořenů mě napadlo kde že se asi inspirovali středověcí stavitelé když stavěli kostely a zdobili jejich stropy tím krásným žebrovím....

Nejen na chatě ale i zde jsem našla majestátní buk. Je dokonce ještě mohutnější než ten chatový....a kousek od něj stojí jiný který má zcela netradičně na buk zvrásněnou kůru....

Sloupek....

Tenhle sloupek si stojí jen tak na prostředku jednoho pozemku. Nikde široko daleko žádný plot, jen tenhle sloupek. Ne betonový nebo žulový, ale krásný pískovcový z tesanou hlavou...připomíná mi tak trošku ty opuštěné staré smírčí kříže u cest.

Já chtěla bych....

Můj velký je sen, v něm chtěla bych létat jen....

jak motýl nad loukou, jak vážka nad vodou, jak

v oblacích pták. Ale není to jen tak...

Chybí mi křídla...

Nemám je, nemám, stále je hledám...

Kdo vzal mi je marně se ptám,

prosím svůj osud, vrať mě je zpět,

bych mohla okusit závratný ten let...

Můj velký je sen, poklad najít v něm....

Lásku? Štěstí? Bohatství? Snad...

Slova vyřčená vrátit zpět, čas obejít

utéct mu, najít svůj ztracený den....

Kdy život můj opustil ten sen...

Můj velký je sen, v oblacích vznášet se jen...

V tom majestátním kostele, kde i ticho je veselé.

Krouží tam naše sny, říkají chyť nás za pačesy....

I když jsme jen sny, ale ty máš své možnosti.

Plnit si své sny, roztáhnout křídla...

Rozletět se volně, třeba už zítra...

Letět svým světem, říci svým dětem, chraňte si své sny

po všechny své dny.

Učiňte je skutkem, ať nenaplní se smutkem

váš den...Když víc nezbyde v něm nic,

než jen ten velký váš

sen...