Mrazivé ráno....

Už čtvrtý den po sobě se ráno budíme do sice slunného, ale i

mrazivého rána. Nejvíc skučí dcera, která ráno v šest

odchází z práce po noční, nebo nastupuje ne

denní. Že mrzne když oškrabává okna

u auta. Dneska jsem si vyběhla na

zahradu s foťákem, a málem mi

přimrznul prst ke spoušti..

---

Připomínalo mi to takové ty mňam koktejly, kde se okraj

sklínky namáčí do krystalového cukru....

Večerní lety...

Jaký to asi je pocit, letět večer někam letadlem,

pozorovat západ slunce

a čárat za sebou...

Vypadalo to jak na rušné křižovatce....

Legenda....

Téma týdne by mělo asi být o něčem co mne trápí, případně co se mi nelíbí. Mělo by v něm asi být i něco moudra, ale hlavně by se v něm mělo něco psát.

Jenže já si z tímto tématem zrovna nějak nepadla do noty co se týče psaní. Za to jsme si padli do hudební noty. Není totiž NEMOŽNÉ nevzít na vědomí takové krásné hlasy, v takových krásných písních, aniž by mi při tom neběhal mráz po zádech....

A to je ten správný interpret a ta správná melodie....alespoň já to tak mám. A čím víc mi ten mráz běhá po zádech, tím lepší....

Tony Bennet patří do mé galerie NEJ hlasů, spolu s Frankem Sinatrou, Deanem Martinem, Bingem Crosbym, Genem Kellym, Luisem Armstrongem....

A ještě bonsaje, pro změnu....

Předposlední nášup japonského umění....

ať vybereme krásu zase z jiného soudku.....

---

Ježekčík.....

Samozřejmě, Bobeš je výstavní a tak se předvádí, já jsem jen gaučák, ale taky mi to sluší. I když tady mě panička přejmenovala na ježekčíka.....

No já vím, naježily mne s Luckou schválně a pak si ještě ze mne dělaly legraci....

Trocha klasiky do šedivého dne....

Nemám už po dva dny nějak moc skvělou náladu, asi proto, že se nemůžu nějak srovnat se změnou času a dělá mi problém usnout, a když konečně usnu, tak se pořád budím. Už druhý den mne nepříjemně bolí za lopatkou a tak mne každé otočení hlavy dělá problém. Takže to jde klasicky celým tělem. Asi skříplej nerv. Potřebuji připravit psa na další výstavu, takže trimuju až se mi od prstů kouří. Naštěstí jsem se dneska dozvěděla že snad dobře.....takže musím pokračovat v pilné práci. Nedaří se mi nějak se setkat s kamarádem, ač už si to plánujeme hezky dlouho.... a tak přišla ke slovu hudba... taky taková které plně s mou náladou koresponduje....

Něco Verdiho, něco Mozarta, něco Orfa, něco Vivaldiho....

Dovolila jsem si pro fajnšmekry z vás dát ten Requiem celý. Ostatní mohou přeskočit, počítám, že těch minut je přece jen pro nemilovníky klasiky dost. Ale já ho od shlédnutí Amadea mám strašně moc ráda....

Ještě jednou Letňany.....

Jelikož výstavy jsou o všech plemenech a ne jen dandíků, tak i pár pohledů na dění kolem kruhů....

---

Ale dandíků se stejně nezbavíte....

A na závěr Bobešův parádní krok....

A zase trocha hrátek s fotkou....

Už zase jsem neodolala a zahrála si na filmového kameramana.....

a pozvala na filmové plátno pár hvězd z podzimní přírody.....

---

Záleží na úhlu pohledu.....

Vypadá jako samotný strom, ale jakmile si najdeme jiný úhel pohledu, zjistíme že tomu tak není.....

A tak je to i s námi lidmi a naším jednáním. Někdo se nám může třeba na první pohled zdát nafoukaný, protivný,hloupý či nemluva. Jenže stačí změnit úhel pohledu a najednou zjistíme že ten člověk vůbec není takový jak se nám jevil. Naopak, z nafoukaného snoba je člověk znající cenu peněz a kvality, protože si od devatenácti vydělává sám a to i v cizině. Z protivy a nemluvy se vyklube veselý a chytrý člověk, který prostě nemá jen zapotřebí na sebe nějak ztrhávat pozornost. A z hlupáka? Někdo jím prostě je, někdo ne. To všechno záleží na úhlu pohledu....stejně jako je to s tou borovicí.

Strom....

Mám moc ráda stromy. Kdo by taky neměl. Jsou krásné, inspirativní, vyzařuje z nich elegance, poskytují poutníkům stín a ptákům větvě a listy ke stavbě hnízd. Bez stromů je krajina pustá a fádní. Některé jsou malé, jiné majestátní. A k těm patří bezpochyby buky. Tenhle navíc mi neustále nabízí svůj krásný vzrůst k obdivování protože zůstal sám ve vykáceném kousku lesa, takže neustále na sebe strhává pozornost....asi si ho budu fotit v různých údobích, kdy k němu zajdu pro potěšení z jeho krásy.....tedy pokud mi ho také neskácejí .

Sluneční hrátky.....

Mám ráda hrátky sluníčka a kmenů stromů.

Vznikají z toho zajímavé vizuální efekty....

---

Ten paprsek mi připadal jak divadelní reflektor. Na co asi svítí?

A tady je hvězda jeviště, úplně malý, obyčejný doubek....ale nasvícení měl jak filmová hvězda.

Co jsem potkala za divné houby....

Hned při kraji lesa jsem narazila na shluk těhle hub. Nevím co jsou zač, ještě budu muset juknout do atlasu, ale jsou hodně veliké. A pak na pařezu celý miniaturní svět něčeho, o čem nevím už vůbec co to je. Houby? Mech? Pokud někdo víte, povězte!

Ráno v lese....

Přiznávám se bez mučení, že vlastně za celou dobu, co jezdíme na chatu jsem tam nikdy, na rozdíl od mého muže, nešla ráno do lesa na procházku. On je ranní ptáče ale já si musím dát nejdřív kávičku v pelíšku, k tomu četba knížky, pak když vylezu tak kmitám po chatě, uklízím, vařím, myju nádobí a tak se většinou do lesa vydám až odpoledne. V neděli jsem udělala vyjímku, která ovšem byla zapříčiněná tím, že jsme museli co nejdřív odjet, protože nás ještě čekala návštěva u mých rodičů a pak cesta domů. A proč jsem tedy šla tak brzy do lesa? Inu, blíží se vánoční čas a s ním nutnost výzdoby truhlíků a jelikož máme les hned za chatou, vždycky si od tamtud vozím větve na výzdobu. Jenže letos nic, ani větvička. A tak jsem se vrátila z prázdnou. Tedy, jak se to vezme. Větve sice nic, za to nějaké fotky se podařilo udělat....

---

Byla mlha a jak jsem různě procházela mizela přede mnou jako mávnutím kouzelného proutku.

Poslední výstavní podnik v Čechách.....

Tak nám sobotou skončila sezóna velkých výstav tady v Čechách. Samozřejmě že ještě do konce roku jsou některé menší výstavy, ale nám vlastně tato letňanská výstavní maratóny uzavírá. Schválně píšu poslední podnik u nás, protože pokud nedojde k nějakým nepředvídaným komplikacím, 2.12. odjíždím s paničkou, člověčím i psím tátou a bráškou do Rakouska do Welsu.

Bude to naše první zahraniční výstava a i když panička moc šancí na nějaké dobré umístění nedává, bude to zajímavá zkušenost vidět jak to je i jinde.....

---

Tak to je moje maličkost, a teď táta....

Já v souboji (prohraném) o CACIB. Elf i Badyán se líbili víc....

A s paničkou....

MVP LETŇANY, PRAHA 5.11.2011, V1,CAC rozhodčí Zdeněk KLIMENT ČR.

Pozvánka....

....pro všechny z vás, kdo by jste chtěli vědět a vidět, co to obnáší vystavování psů mám pozvánku na sobotu na výstaviště v Letňanech. Je tam Mezinárodní výstava psů a já a Bobeš se tam budem také snažit, tedy mimo jiných dandíků. Takže sobota 5.11. výstaviště Letňany, hala č.1 výstavní kruh č.4. Posuzování psů začíná v 9:00. Ovšem ti naši přijdou na řadu tak cca kolem jedenácté. Výstavní kruhy jsou ty čtverce s modrým nebo zeleným kobercem .....