07 listopadu 2011

Co jsem potkala za divné houby....

Hned při kraji lesa jsem narazila na shluk těhle hub. Nevím co jsou zač, ještě budu muset juknout do atlasu, ale jsou hodně veliké. A pak na pařezu celý miniaturní svět něčeho, o čem nevím už vůbec co to je. Houby? Mech? Pokud někdo víte, povězte!






Ráno v lese....

Přiznávám se bez mučení, že vlastně za celou dobu, co jezdíme na chatu jsem tam nikdy, na rozdíl od mého muže, nešla ráno do lesa na procházku. On je ranní ptáče ale já si musím dát nejdřív kávičku v pelíšku, k tomu četba knížky, pak když vylezu tak kmitám po chatě, uklízím, vařím, myju nádobí a tak se většinou do lesa vydám až odpoledne. V neděli jsem udělala vyjímku, která ovšem byla zapříčiněná tím, že jsme museli co nejdřív odjet, protože nás ještě čekala návštěva u mých rodičů a pak cesta domů. A proč jsem tedy šla tak brzy do lesa? Inu, blíží se vánoční čas a s ním nutnost výzdoby truhlíků a jelikož máme les hned za chatou, vždycky si od tamtud vozím větve na výzdobu. Jenže letos nic, ani větvička. A tak jsem se vrátila z prázdnou. Tedy, jak se to vezme. Větve sice nic, za to nějaké fotky se podařilo udělat....


Byla mlha a jak jsem různě procházela mizela přede mnou jako mávnutím kouzelného proutku.

Poslední výstavní podnik v Čechách.....

Tak nám sobotou skončila sezóna velkých výstav tady v Čechách. Samozřejmě že ještě do konce roku jsou některé menší výstavy, ale nám vlastně tato letňanská výstavní maratóny uzavírá. Schválně píšu poslední podnik u nás, protože pokud nedojde k nějakým nepředvídaným komplikacím, 2.12. odjíždím s paničkou, člověčím i psím tátou a bráškou do Rakouska do Welsu.
Bude to naše první zahraniční výstava a i když panička moc šancí na nějaké dobré umístění nedává, bude to zajímavá zkušenost vidět jak to je i jinde.....


Tak to je moje maličkost, a teď táta....
Já v souboji (prohraném) o CACIB. Elf i Badyán se líbili víc....
A s paničkou....
MVP LETŇANY, PRAHA 5.11.2011, V1,CAC rozhodčí Zdeněk KLIMENT ČR.

03 listopadu 2011

Pozvánka....

....pro všechny z vás, kdo by jste chtěli vědět a vidět, co to obnáší vystavování psů mám pozvánku na sobotu na výstaviště v Letňanech. Je tam Mezinárodní výstava psů a já a Bobeš se tam budem také snažit, tedy mimo jiných dandíků. Takže sobota 5.11. výstaviště Letňany, hala č.1 výstavní kruh č.4. Posuzování psů začíná v 9:00. Ovšem ti naši přijdou na řadu tak cca kolem jedenácté. Výstavní kruhy jsou ty čtverce s modrým nebo zeleným kobercem Usmívající se.....

02 listopadu 2011

Volba nej fotky.....

Podotýkám, že stále ještě probíhá u mne na blogu volba nej fotky to TOP 12+1. Pro případ, že se vám nechce hledat v článcích , je zde odkaz na galerii všech fotek uveřejněných na blogu.....

P.S. Omlouvám se, že se vloudila chybička a zbylé galerie nebyly zveřejněny. Chyba byla napravena a měly by být již přístupné všechny složky v galerii tedy 1-6. Je to mým neumětelstvím a neznalostí.....

Naruby....

Náš život je víceméně pořád naruby i když nám to tak třeba ani nepřipadá. Začne to vlastně už prvním dnem našeho života. Musíme opustit bezpečí mateřského lůna a vkročit, no spíš být vytaženi, do naprosto neznámého a nebezpečného světa. A už je hned všechno okolo naruby.

Když se poprvé postavíme a uděláme ten první krok, najednou se nám naskytne i jiná možnost než jen sledovat svět z perspektivy žížaly plazící se po zemi. Když nastoupíme do školy hned se nám naše doposud bezproblémová existence bez většího množství povinností obrátí naruby a mi se musíme naučit povinnostem školní docházky a učení....

A tak to pokračuje dál. Naruby nám naší existenci otočí první láska a první rozchod. Každé zamilování i odmilování. Svadba ale i rozvod. Práce i její ztráta. Příchod našich vlastních dětí i odchod rodičů. Příchod vnoučat. Výhry ale i životní prohry. Nemoc i uzdravení.

Vlastně každá důležitá a zlomová událost v našem životě nám ho dokonale obrátí naruby.....a je jen na nás jak to ustojíme a jestli s toho dokážeme vytěžit pro nás to nejlepší. A to vždy.....

30 října 2011

Stejně jsem ho nestihla...

Ráda bych někdy stihla vyfotit někde pěkný západ slunce. Dneska to už vypadalo, že ho dám.Ale nedala. Když ještě bylo sluníčko vidět byla jsem v lese mezi stromy. A když jsme z lesa vylezli a dostali se na volný prostor, už bylo pryč a zůstaly po něm jen růžovošedé mraky....


Zrcadlení....

Jelikož nefoukal vítr, byla hladina přehrady absolutně klidná a zrcadlila se v ní stráň nad ní.... i s chatou....


Tak tu máme kousek světa za zrcadlem. Jen chybí bílý králík a Zlá královna. Alenka by se možná nějaká v těch chatách našla....

Detaily na druhou.....

Ještě pár detailíků......

A taky jsem našla jednu jmenovkyni....

Už tak zhruba dva roky, nebo možná i tři, jsem pořádně nenašla jedinou václavku. A to mají růst okolo 28.9. tedy na sv. Václava. Sbírám tou dobou všechny možné houby, jen ne ty václavky. Ani letošek nebyl vyjímkou. Tři vrchovaté koše hřibů, leč václavka žádná. Až dnes, jen jedna, malá, chudinka se krčila v mechu.....


Tady taky ještě kvetou....

Pavel se pochlubil, že u něj ještě kvetou sedmikrásky. Dneska jsem si na procházce ověřila, že fakt nelhal. Tady totiž taky ještě kvetou.....

Detaily....

Několik málo detailů z dnešní procházky. Je to takový
pelmel obrázků, které se mi nějakým způsobem zalíbily....



Ve zlaté....

Byl příjemný den, ne sice slunečný ale příjemný...Vzala jsem tedy jako vždy pesany a foťák a vyrazili jsme. Stromy které byly ještě minulý týden docela zelené najednou úplně zezlátly.....


Tenhle modřín je speciálně na přání. Pro Liannu....chtěla vidět zlatý strom.....

29 října 2011

Ještě dešťová písnička....

Tak na rozloučení s TT mne napadla ještě jedna písnička a jaké bylo mé překvapení, když jsem u ní našla ještě jednoho interpreta. A to opravdu nečekaného.... Myslím že překvapí mnohé z vás, zvlášť když ho známe ale úplně jinak Usmívající se.


a teď ti další, již klasici svého žánru...



Jedna písnička, tři interpreti, tři různé způsoby. Kdo se komu zdá být nejlepší, tak to nechám na vás.....

28 října 2011

Tuhle ale fakt můžu.....

Tak to je hudební mňamka no.1. Tedy pro mne určitě. I ten její život byl jedná rána za druhou a přesto se vždycky zvedla a šla dál. Zpívla celým srdcem. Bolestně. Krásně. Nenahraditelně.....