Bludy úřední obludy ....

Dovolila jsem si vypůjčit název jedné bývalé televizní rubriky

tepající všechny možné nepravosti úředního šimla. Protože on ten šiml nám tak trochu zatápí pořád. Takže situace první.

Místo: Finanční úřad okresního města - pokladna

Osoby a obsazení: Daňový poplatník jdoucí složit peníze na pokladnu

Místo, den , čas: pokladna FÚ ve čtvrtek 10:05

Oznámení na dveřích: Úřední dny pondělí a středa od 8:00 do 10:00

Co z toho vyplývá? Že než se tam poplatník dostane znovu uplynoutři dny za které bude počítáno penále.....

Situace druhá.

Místo: tamtéž jak situace první

Osoby a obsazení: Ještě klidný daňový poplatník a pokladní

Místo, den: pokladna FÚ pondělí

Daňový poplatník hodlá složit na pokladně splátku v částce 12000 Kč.

" Kolik platíte?"

" 12 000 Kč "

" Tolik ? "

" No je to předepsaná částka od vás "

" Kdo vám ji předepsal ? "

" Váš nejvyšší a řekl mi že to případně můžu vložit na pokladně "

" To nejde "

" Jak nejde ? "

" No já vám můžu vzít v hotovosti jen 10 000 Kč "

" COŽE ??????? "

" No takový je předpis že můžeme brát jen deset tisíc v hotovosti, proto se ptám kdo vám tu splátku předepsal ! "

" Děláte si prdel? "

( Daňový poplatní ztrácí klid, pokladní ne)

" Ne, takové je nařízení našeho nejvyššího "

" Tak těch deset tisíc "

" A to jste to nemohl říct hned ??????? "

" A jak jsem to měl vědět ????? "

"A ty dva tisíce přineste ve středu a máte to ..... "

Tak to určitě, říká si v duchu daňový poplatník. Já budu jezdit obden s penězma!

Co z toho vyplývá ? Že zase vám bude strženo penále za další prodlevu. Že chcete zaplatit dluh ovšem sám finanční úřad který ho po vás vyžaduje vám to neumožní. A pokud by jste ho chtěl zaplatit hotově najednou protože nemůžete disponovat s účtem právě kvůli FÚ, budete jezdit na FÚ několik týdnů dvakrát do týdne .....

Jo, náš daňový poplatník ,náš otrok ....

Velebnosti, jdu blejt ......

Že já se zas nechala do něčeho navrtat ..........

Tak, přesně......

Dostala jsem do mejlu upozornění na jeden zajímavý a pravdivý článek o blogerovi který je buď zatracován nebo milován.

Napsala jsem k němu své dva a to ještě velmi slušné komenty z mého osobního setkání s ním, a rozběhlo se něco velmi hnusného. Zřejmě některá duše která jej obdivuje a závidí mu jeho úspěchy u žen mu poslala odkaz na ten článek a jelikož jsem byla asi jediná kterou z komentujících znal ( nebyla jsem jako komentující nijak schovaná) tak na mne vylil u sebe kýbl špíny za všechny. Vím že hněv není dobrý rádce a že se nemá spěchat, jenže mne to hodně vytočilo. Ne proto jestli to je nebo není pravda ale že zase a opět vyblul zcela soukromé informace, věci o kterých jsme si otevřeně povídali protože máme na ně dost podobný názor. A ukázal tím že ani vlastně nepochopil proč ten článek vzniknul. Napsala jsem tedy (slušně, i když jsem byla hodně vytočená) koment a bylo mi opět naservírováno jaká jsem bestie nemorální. Znovu jsem slušně odpověděla a považovala vše za vyřízené. Dokonce ve víře že jsme dospělí lidé kteří se dokáží domluvit jsem mu v následujícím článku okomentovala něco okolo hub. Jenže jaké bylo moje nemilé překvapení když jsem dnes zjistila v dalším článku že na něj i nadále útočím a jaká jsem.

Doteď jsem si myslela po zkušenostech v mnoha čistě ženských pracovních kolektivech že záludné a mstivé jsme jen my ženské. Ale jak je vidět našla se v tom mužském rovném světě jedna vyjímka. A jaké je tedy resumé celého tohoto povídání? On je litován, plácán po ramenou, je mu foukáno na bolístku a záviděno. Já jsem ta bestie nemorální, hysterka která nejvíc křičí, několik let ho uhánějící o schůzku , píšící neustále na blogu veřejně o svých milencích která by si měla v první řadě zamést před svým prahem......

P.S. A jestli by vás zajímal ten prapůvod všeho tak tady je odkaz http://reenade.blog.cz/1410/byl-jednou-jeden-pan

Možná rozpoutám tímhle ještě větší dávku urážek na jeho blogu, to už ale neuvidím a možná že jsem si tím naběhla na onen pomyslný samurajský meč a spáchala blogové harakiri, všechno je možné. Možná se mi dostane i spousty neporozumění s tím počítám a nemíním kvůli tomu svůj život měnit, možná podle mnoha jsem dostala přes čuňu oprávněně. Ale co mne mrzí nejvíc je to že nebyl schopen tohle všechno napsat do mejlu osobně ale vyřizuje si to takhle veřejně, protože to je podle mne obyčejná zbabělost ..... a možná jsem měla prostě všechno tohle přejít a myslet si něco o stařecké demenci ..... a neměla jsem se nechat zas do něčeho uvrtat!

Neplánovaně .....

....... dnes dávám jednu z fotek které mám v rubrice

Beze slov ...... i když tím pravidlo porušuji. Ale od toho jsou pravidla aby se porušovala. Myslím že alespoň jeden člověk o tom ví hodně. O porušování pravidel slušnosti a uveřejnění soukromých sdělení.....

I já pravidla porušuji, někdy úmyslně, někdy neúmyslně. Někdy plánovaně a jindy neplánovaně, ale snažím se neublížit.

Těm které by to bolelo a těm o které stojím.

Takže vlastně neplánovaně díky jednomu člověku vzniklo neplánovaně toto povzdechnutí i když jsem plánovala teď na blog chodit minimálně .....

Šípkování a vínové víno .....

Dnešním článkem se s vámi tak napůl rozloučím. Dostala jsem zakázku

na velkou sadu (50Ks) vánočních ozdob s dost šibeničním termínem do 10.11. A to ještě nemám materiál, ten by teprve měl dorazit, a já budu sedět a makat a makat. Teď mi akorát zavolali z eshopu že zítra dorazí stuhy. Takže mám ještě jeden den na to udělat DPH a pak už jen píchat a píchat..... to si budou záda rochnit, to si budou mlaskat. Což také znamená že nebude moc času na focení a brouzdat po vašich blozích budu také v omezené míře. Omlouvám se proto že asi budou mé komenty méně časté, ale ne proto že bych na vás zanevřela . Jen prostě přišlo to o co se snažím už přes rok ....

Takové zákazníky kdyby měl člověk dva tři, to by byla paráda. Objednat, neptat se na cenu a určit datum. Jen mne trochu mrzí že se nepodařilo zákaznici přesvědčit o tom že fialovozlatá kombinace není nic moc že o dost lepší je fialovostříbrná, ale to už je její volba. A druhá věc která mne docela pobavila. Paní které jsem dělala ty dva sety na svatbu mi psala, jestli nevadí že dcera dala odkaz na mé stránky svým kamarádkám kterým se líbily spony do vlasů které si u mne koupila a jestli mi nevadí že za mne navýšila ceny těch výrobků! To mne docelo za prvé vyvedlo z míry a za druhé potěšilo, protože to je velké ocenění toho co dělám.....

---

Tak zatím ....

Plody, květy, pavouci .....

S přispěchavším podzimem se začínají oběvovat

barevné plody okrasných ovocných stromů. A tak tam kde na jaře hýřili barvou květů, teď se trochu skromněji vybarvují výsledky práce pilných včel ..... Ve výsadbě u nádraží jsem nafotila plody téhle okrasné jabloně .....

---

...... stejně tak i plodenství jedné odrůdy kaliny. Zatímco květenství je dost nevýrazné, plodenství naopak září až pekelnou kombinací červenočernou

A začíná také čas belgických aster které hýří všemi možnými odstíny barev od bílé, přes valéry růžové, červenou, modrou až po fialovou. A ohromně to na nich sluší motýlům

Nakonec ještě tři portéty křižáka který se každý rok usadí na pavučině mezi keři buxusu na záhonu před domem

Městské .....

V pondělí jsem jela v dost nezvyklou dobu, tedy pro mne,

do Litomyšle ke kadeřnici. Byly jsme s dcerou objednané od půl deváté a jelikož mi odsud nejede autobus vezl mne muž na nádraží. Když jsem se ráno probrala a viděla jaká je mlha, náramně jsem se zaradovala že se mi snad podaří udělat pár mlžných snímků Litomyšle. Ve Třebové tedy byla mlha jak mléko ale jak jsme vyjeli na kopec nad ní jak mávnutím kouzelného proutku zmizela a před námi byla Litomyšl zalitá sluníčkem. Takže zase nic .....

Ani jsem neměla moc času při zpáteční cestě se někde moc kochat, protože jsem to měla do odjezdu autobusu tak akorát a tak jsem udělala jen pár výcvaků ..... jsou to nouzovky a nic moc .....

---

Rozdíl mezi Třebovou a Litomyšlí dosti markantní

Červená věž v areálu Školy restaurování slouží jako vyhlídková věž. Jen na ní postrádám tu červenou barvu podle které nese jméno .....

A k minulé hádance. Fotky zoomáčkem byly první tři ze série růžičkových listů

Dnes něco z tvoření .....

Moje tvoření si vždycky nechávám jako poslední

rezervu když mi ubývají ne síly, ale fotky. Protože blbnu hodně a tvořím jak zběsilá (tedy nevím proč když to chce koupit jen minimum lidí, no tedy vím proč, je to totiž jak droga ostatně jako všechny ruční práce což mi kteří tvoří potvrdí) a tak se mi tu alespoň naskýtá možnost něco nafotit a hodit v nouzi nejvyšší na blog. A pak ještě mám možnost něčím odměnit ty kteří zvítězí v tom daném kole soutěže..... (Katy a Janko, taky vás to čeká ) . No a jak se blíží vánoce tak začínám vymýšlet novinky na vánoční trhy do Repech.

Tyto dva sety jsou výjimečně pro jednu zákaznici, která si je objednala na svatbu pro sebe a mladší dceru, nevěsta se ještě rozmýšlí nad čelenkou nebo sponou, to se ještě uvidí

A to je ta čelenka

Ještě jedna svatební spona, menší .....

Tohle bude také ozdoba do vlasů, ještě nevím na co ji upevnit. Jestli na klips, sponu nebo hřebínek

Tady si taky ještě nejsem úplně jistá jestli jí zařadit mezi svatební ozdoby do vlasů pro někoho kdo by neměl svatbu v klasické bílé nebo jestli z ní udělám brož. Co navrhujete vy?

U téhle dekorace jsem tak trochu propadla všeobecné mánii na stránkách těch kdo se kanzhashi zabývají a to tvorbě kytic. Svatebních, pro paní učitelky, pro různé příležitosti, jako dárky ..... musím říct že ty kdo dělají ty kytice jakýmkoli způsobem výroby růžiček hluboce smekám protože to je děsná fuška. Ono než člověk vyrobí třeba padesátku až stovku těch růžiček nejen že spotřebuje desítky metrů stuhy ale i času to sežere kvantum a je to docela opruz nezáživnej. Tohle je jen z nějakých 35 květů a patlala jsem se s tím dva dny. A to ještě nebyla ta kytice, protože tam se ještě musí dělat ručka, dozdobit, no práce jak na kostele. I když mne to hodně láká a učím se několika způsobům těch růžiček....

A z podzimu rovnou do zimy a moje zkouška sněhových vloček

A teď trochu koulování

A něco pro změnu z jiného soudku, tady chci vyzkoušet různé barevné kombinace ...... zatím jsou hotové dvě

Na základě té ledové kombinace si objednala jedna zákaznice dvě velké koule o průměru 12 cm jako solitéry. Tu ledovou a pak červenostříbrnou. Musím říct že už se těším a už bych potřebovala do města protože jsem si nakoupila sice ve velkoobchodě spoustu kouliček, ale ne tyhle velké a pak musím sehnat stříbrnou stuhu protože jsem měla doma jen zbytek z loňska, což asi bude oříšek protože na vánoce ještě nejsou připraveni v galanterkách. Asi to vypadá že poprvé využiju dobrodiní e-shopů a tu stuhu si objednám .....

Takže dost chlubení!

Pokolikáté už? .....

...... jsem slíbila že TOHLE je už vážně NAPOSLEDY?

Mockrát, já vím. Ale to bych nesměla mít pracovní stůl u okna, nesmělo by pršet a pak svítit sluníčko a nesměla bych z okna vidět na růže na jejichž listech se úžasně třpytí v tom sluníčku či jen v jasnějším světle kapky. A pak bych nesměla jít a začít okolo nich hopsat ve snaze ulovit ještě krásnější a dokonalejší kapkovej záběr než ty všechny před tím. Samozřejmě že se to jak jinak, opět nepovedlo a tak už vím že jakmile zaprší a vyleze sluníčko a já uvidím jak se na listech růží třpytí kapky vyběhnu s foťákem a budu okolo nich hopsat ve snaze o ..... a tak furt a pořád dokola.

---

Připravila jsem si pro vás malou hádanku. Vzala jsem si nafocení opět po dlouhé době můj milej starej šroťáček ultrazoomáček s oblíbeným šmírovacím makrem abych zjistila jaký je vlastně rozdíl v tom když fotím jím a pak zrcadlem a použiju výřez. Tři fotky jsou z něj a zbylé zrcadlem a na vás je poznat které tři to jsou .....cha!