.... 1306, je lenivé horké popolední, a všichni
na olomouckém hradě podřimují. Včetně stráží v chodbách kapitulního děkanství. Najednou se do ticha ozvou hrůzyplné výkřiky které okamžitě postaví na nohy celý hrad. Nikdo v první chvíli neví co se děje, až někdo ze stráží vykřikne " To je z komnaty krále!". Okamžitě se všichni rozběhnou k jeho komnatám, ale už pozdě. Na zemi leží zkrvavené královo tělo a stráže se střetnou s mužem, který se brání zkrvavenou dýkou. I když je to žoldnéř zvyklý na boj muže proti muže, proti přesile královských stráží nemá Durynk Konrád z Botenštejna žádnou šanci. V té chvíli nikdo netuší, že právě zabili jediného svědka, který mohl vnést do případu vraždy posledního Přemyslovce českého a polského krále Václava III.světlo.
Qui bono.
Kdo měl zájem na smrti šestnáctiletého krále? Krále, který neměl moc předpokladů stát se silným vládcem jako byl jeho otec Václav II. nebo děd, obávaný král železný a zlatý Přemysl Otakar II. Jelikož v Olomouci čekal král na posily před tažením do Polska, které se začalo proti němu jako králi bouřit, jako první byl na řadě jako možný zadavatel vraždy polský kníže a adept na polskou korunu Vladislav I. Lokýtek.
Další kdo potřeboval mít České království bez vládce byl římský král Albrecht Habsburský. Měl nejen pifku na Václavova otce toho jména druhého, který se při volbě římského krále přiklonil na stranu zcela neznámého hrabátka bez majetku Adolfa Nasavského, ale sám měl mnoho synů, pro které mu došla léna, a na stříbro bohaté české království bylo pro něj velké lákadlo, už proto, že při pokusu o dobití Hor Kuten musel s ostudou odtáhnout.
Ve hře ovšem byla i samotná Václavova česká šlechta, která s jeho vládou nebyla zrovna spokojená. Byť byl dobovými kronikáři označován za krále zhýralého a rozhazovačného, a takoví byli pány oblíbení, dalo se z nich vytřískat velké jmění a pak, kdo se rád nepoveselil s krásnými lazebnicemi?
Takže kdo vlastně spáchal královraždu nebo si jí objednal? Jak se mohl dostat nepozorovaně Konrád až do pokoje krále a nevzbudit pozornost stráží? Říkalo se, že přes pavlač, která dnes nese název Krvavá. Nebo mu někdo cestu umetl? Někteří ze svědků prý vypověděli, že viděli na chodbě ještě jednoho muže v kápi. Bylo možné že nějakým obolusem odvrátil na chvíli pozornost stráží jinam? Nebo on sám byl vrahem a Konrád jen nastrčenou loutkou?
Dodnes tato událost je zastřená závojem tajemství i když podle historiků je nejpravděpodobnější že o vraždě rozhodla samotná česká šlechta a že jí provedl přímo někdo z pánů. Nikdo zřejmě netušil, že tímto činem se dostane České království na mnoho desítek let do turbulencí královských voleb, kdy se nejdřív králem stane Jindřich Korutanský jako manžel Přemyslovny Anny, sestry Václava, pak po zvolení jako vzdorokrál Rudolf Habsburský který si vzal za ženu vdovu po Václavu II. Elišku Rejčku, po jeho záhadné smrti při tažení proti českým odbojným pánům opět Jindřich Korutanský. To vše vedlo k bídě, morovým epidemiím a kdysi bohaté a stabilní České království se dostalo na samotnou hranu propasti. Ani volba syna císaře Svaté říše římské Jindřicha VII. Jana Lucemburského jako manžela poslední svobodné Přemyslovny Elišky se neukázala jako úplně dobrý nápad. Díky mocenským ambicím české královny se šlechta rozdělila na dva tábory které decimovali už tak zdecimovanou zemi. Na lepší časy se začalo blýskat až když Jan Lucemburský jmenoval českým maršálkem Jindřicha z Lipé a on sám se vydal za svou nesmrtelnou rytířskou slávou do víru turnajů tehdejšího středověkého rytířského světa. K uklidnění a hvězdného rozmachu České království tak došlo až teprve když se do něj navrátil Janův starší syn Karel. Moravský markrabě, mladší král ale hlavně císař Svaté říše Římské Karel IV.
