13 září 2017

Kačeny ....




Že jsou povětšinou všude kačeny dost oprsklý a lidí
se moc nebojí, to už je stará vesta. Nejinak je tomu i u třetího, Zámeckého rybníka
na Mníšku. Protože jsou u něj na části břehu lavičky, kam si chodí posedět
babičky a dědečkové ze zdejšího domova důchodců, nebo maminky s dětmi
jsou ty kachní potvory zvyklé, že když si tam někdo sedne automaticky to znamená
žrádlo. takže když jsem k nim dorazila hned se začaly sjíždět ke břehu
a lézt ven a ťápat ke mě v radostném očekávání něžeho pod zobák.
Jó, měly holky smůlu. Nejen že jsem jim nic nedala, ale ještě jsem je začala fotit.
Nutno podotknout, že jsou to modelky trpělivé, nechají se fotit opravdu zblízka a když
opravdu máte sebou rohlíky, dojdou s klidně až k vašim nohám a loudí.
Jen čekám, kdy se naučí to, že když si sednete a vytáhnete krmení, přijdou
k vám, vyhupsnou na lavičku a budou na vás čučet ....












12 září 2017

Vřes...



Co naplat, jak se v lese začne objevovat kvetoucí
vřes, léto nezadržitelně ztrácí svou vládu. Ať už meteorologové nebo astronomové
říkají co chtějí. Mám na chatě v lese u cesty jedno místo, kde tenhle fialovorůžový krasavec
tvoří krásný porost. A když do něj tu a tam zasvítí sluníčko a nasvítí jednotlivé
kvetoucí větvičky či do něj zasedne motýlek ohnivě zbarvený je to
opět jedno z kouzel, které nám stále ještě matička příroda štědře a zcela zdarma
nabízí ...







Tak jasně, je to jen malá plocha, to taková skotská a anglická vřesoviště musí být
něco úžasného, ale aby to člověu udělalo radost tak na to i ta malá část úplně stačí.

11 září 2017

Barevně ....



Tak abych se dostala do správného časosledu fotek které budou
v dalších dnech následovat, musím se ještě (zatím) naposledy vrátit na
zahradu kde jsem před odjezdem zas řádila se starosklíčky.
První tři sady fotek už tady byly a dnes to bude směs různých květů a barev
které vám snad trochu projasní dnešní pošmourný den ...

Tedy byť budou barevné, s dnešním dnem budou krásně korespondovat sjednocujícím tématem.
Kapkami ...










10 září 2017

Vrbohrátky ....




Po týdnu kdy jsem si užívala předpodzimový
čas na Brdech, jen s foťákem a bez netu se opět hlásím s plkáním
a obrázky. Po prvních dnech, kdy jsem zjistila, že to zas nebude s netem
žádná sláva a měla tiky z absťáku jsem se nakonec dostala do stadia
kdy jsem zjistila, že ho zas tak moc neotřebuju. Kdepak, kecám. Potřebovala.
Kdybych ho totiž měla k dispozici, nemusela jsem jak debil čekat včera třičtvrtě hodiny
na zastávce autobusu, protože bych zjistila že mi během měsíce změnili jízdní řád.
A nemusela jsem šmatlat s taškou a nákupy do kopce protože bych si zjistila, který autobus by mne vyvezl
na rovinu k chatě. Ale zas jsem udělala podstatně víc práce.
A sedřela se tím pádem jak mezek tak, že jsem se skoro nevyhrabala po schodech do chaty
natož ještě nahoru k sobě do pokoje.
Zase jsem ale nafotila nějaké fotky z procházky kolem tří rybníků.
No a abych neměla málo problémů doma, spadla jsem po hlavě do dalších, tentokrát s maminkou.
Nejela jsem tentokrát vůbec do Prahy,jak jsem měla po minulé tour v plánu.
Nebyla jsem poprvé! ani v jednom ze zámeckých parků i když jsem se chtěla podívat do další
části anglického parku. Rozhodla jsem se, že si to nechám až na dobu kdy se bude barvit listí.
Neudělala jsem si tentokrát ani jediný výlet do vzdálenějšího okolí.
Krom pěti klouzků a dvou holubinek jsem nenašla už vůbec nic jiného.
Doufám že se mi všechno podaří v době, kdy se budou Brdy barvit do zlaté a oranžové
protože tehdy jsou opravdu krásné ...


Dnešní vrbohrátky jsou fotky z půlky cesty z první delší procházky, nedávám
tentokrát fotky jak je mým zvykem v časové posloupnosti.









01 září 2017

Čmejří ...



Dnešní název jsem si vybrala tak trochu
pod dojmem Čerfova článku o zauzlovaných flustrovaných krevetách
a použila tak nářečný výraz. Jak to vypadá, předpověď se vyplnila, prší, prší jen se leje
a tak vlastně jsem těmito obrázky tak trochu předběhla dobu. Fotila
jsem je za slunečného podvečera, byť to na nich není vůbec vidět. Opět jsem použila
sprej a starosklíčko s mezikroužkem.
Alespoň barevnost prozáří dnešní zatažený a šedý den ...






31 srpna 2017

Ty si má, levandulová....




Dnešní fotky voní sladkou Provance, zní sice profláknutou
leč stále hezkou melodií a uklidňují svou barvou.
V Provance jsem nebyla, i když bych moc ráda, jen jsem se poválela
na zemi okolo vloni zakoupených nových levandulových sazenic.
Doprovod mi dělal sprej s vodou a starosklíčko s mezikroužky...








30 srpna 2017

Třapatky ....



Užívajíc si posledních teplých a slunečných dní jak
na terase tak v bazénu, navíc majíc na návštěvě opět kamarádku z Prahy,
nějak kašlu na procházky a tím pádem pokud chci něco nafotit, musí mi stačit zahrada.
Včera jsem tedy před západem vzala foťák, starosklíčka s mezikroužky a šla lovit.
Nafotila jsem celkem asi 70 fotek, ale nelekejte se a nepadejte do mdlob, použitelných nebo
alespoň zajímavých bylo míň jak polovina.
Dneska začnu se snímky na velkém záhonu. A to třapatkou, nebo přesněji Echinaceou a hrátkami
se sluníčkem ....







28 srpna 2017

Přes kapky ....



V noci ze soboty na neděli tu byla docela pořádná
mela. Pršelo opravdu hodně, blýskalo se kolem dokola a foukal
vítr tak, že ještě ráno bylo na oknech do zahrady spousty kapek. A tak
mne napadlo si vzít zas heldu a mezikroužky a do těch kapek se
podívat. No a co jsem tam viděla to vám teď ukážu ...


Kapka na zelenci


... a trochu větší







Krom kapek na zelenci, jsem všechny fotky kapek na skle otočila
o 180° a tak vznikla malá okénka do jiného světa ...