Co jsem doteď upíchala.....

No je toho hodně....

A podle toho mám taky pěkně dorasovaný prsty. Ale výsledek stojí za to a dokonce to má i svoje pozitivum v tom, že si konečně zase jednou můžu koupit něco za alespoň část peněz který jsou výsledkem mého urputného snažení....

Novej telefon. Tedy ne aby jste si mysleli že to nese jak blázen. A taky že to je nějakej superluxusní telefon. To spíš díky mému muži, který mi nabídl že mi ten zbytek doplatí. Ale i tak větší podíl je z mého tvoření. Zbytek toho sežral materiál....možná ten větší zbytek....

Něco bylo pro náš šílenej a ve výsledku děsně nejistej, a to hlavně pro Helenku, projekt na jejich německý jarmark....

Něco bylo na přání....jako dárek na Mikuláše pro děti a mamince pro radost....

No a něco je na vánoční trhy tady u nás na vsi, kam jsem se ve své neskutečné pýše a nebetyčné troufalosti přihlásila....no když se to neprodá, ještě je v záloze pražská švagrová a její stánek na Haveláku....

Ještě mi zbývá dárek pro kamarádovu maminku a pak snad chvilku pokoj a klid na přípravu vánoc....i když jak se znám začnu se učit zase ještě něco jiného a zase začnu zaplavovat blog, a tím i váš Bloglovin a vaše mejly dalšími

výrobky....

Memory of Summer.....

Houbové nokturno....

Při různých procházkách, jsem nafotila

i různé houbičky. Většinou tedy nejedlé. I když v případě hnojníku to je obdobné jak s hadovkou. Než se začne rozkládat je jedlý....ale je tolik jiných které se daj sbírat, a tak se hodí jen k nafocení....

---

Takovéhle exempláře hnojníu tu rostou u nás na hrázi té pidipřehrady. Fáze ještě jedlá....

Muchomůrkám jako modelkám asi nikdo neodolá, ani já ne....

Takovéhle choroše rostly v dobříšském parku. Na první pohled velmi zajímavé, skoro jak z jiné planety, ale když se k nim člověk přiblížil.....no smrděli děsně.....

Byli ohromní....

Na stejném místě rostly i tyhle "mističky na polívku" pro veverky

38 / 52

1/ Pátek 15.11.13

Skóre dne: Nic....radost ani radostička

2/ Sobota 16.11.13

Kamarádovi je už o dost líp i když se zatím pořád neví co tak masivní alergickou reakci vyvolalo, ani kdy by mohl jít domů. Ale už plánoval že pokud by se to dozvěděl během týdne setkání se konat bude! Je tvrďák....jenže já bych byla raději kdyby se to odložilo na lepší časy.

Skóre dne: Radost a o něco menší starost.

3/ Neděle 17.11.13

Konečně!!!!! Konečně jsem se dokopala k tomu že jsem vytáhla rýč, výsadbové koše a cibulky tulipánů a ostatních drobných cibulovin abych je sice provizorně ale přeci jen nacpala do záhonů. Nakonec jak se ukázalo to netrvalo dlouho, protože za a) krokusy mi sežrala nějaká myší mrcha a za b) tulipánů šlo zasadit jen třetina protože druhé dvě buď byly nahnilé nebo plesnivé.....paráda.

Skóre dne: Malá radost z toho že mám další a asi poslední rest htovej. Na listí kašlu a na lísky zase nedošlo takže zase budou boje se sousedama.....

4/ Pondělí 18.11.13

Jsem naštvaná, mám rozdělanou objednávku a skončila jsem s tím že mi došla černá stuha a v galanterii neměli!!! tak uvidím jestli zítra bude dcera už úspěšnější než v sobotu manžel. Za to se to vyrovnalo tím že dojel synátor a vydržel tu celé čtyři hodiny! a nespěchal domů....

Skóre dne: Radost maminkovská

5/ Úterý 19.11.13

Dodělaný další čert, stuha byla, jen paní co tam je na výpomoc ji nenašla, moc to tam nezvládá to už jsm zjistila párkrát i sama. A kamarád je už doma. Sice se neví stopro co tu masicvní reakci vyprovokovalo ale zřejmě to byla atb která bral na zánět střev.

Skóre dne: Radost větši i menší...

6/ Středa 20.11.13

Díky dceřinýmu jo a ne a jo ma ne a jo příteli nám byla domů zapůjčená nová atrakce.3D televize. Navíc chytrá 3D televize. Stejně chytrá jak počítač. Už jsem na ní zhlédla 3D Hobita a byla jsem nadšená, ale včera jsem byla pozvána na lahůdku a to dokument o vesmíru. Protože když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli těmto dokumentům to stojí za to....

Skóre dne: Radost z opravdu zajímavého "výletu" do vesmíru z tepla pokoje

7/ Čtvrtek 21.11.13

Dneska opravdu spíš jen neradosti....

Skóre dne: Nic moc...spíš nic než moc....

Mníšecké listování....

Stejně jako z Dobříše a Prahy,

tak ani v poslední návštěvě nesmí chybět listování....je to výběr z procházek i lovu na zahradě.

---

Listování zmoklé

Listování rudé

Listování v Matrixu

Listování křídlatkové

Listování ve zlaté

Listování hladinové

Listování zakřivené

Já, detektivky a chladný sever....

Od doby co jsem poprvé poskládala písmenka a porozuměla

významu slov která z nich vznikla a tak se naučila číst, je ze mne Čtenář. Co čtenář.....čtenář - posedlík!

Ve dvanácti jsem měla přečtenou dětskou knihovnu a přešla do knihovny pro dospělé. Na prázdniny jsem si vezla vždycky tak deset až patnáct knih které jsem měla dočtené čtrnáct dní před koncem prázdnin. Ale byla jsem čtenář vybíravý a možná i trochu zvláštní. Nikdy si u mne nenašly místo dívčí románky, za to Verne, Foglar a Troska měli čestné místo v mé knihovně.

Cestopisy i publikace o vykopávkách, romány ze starého Egypta i Řecka plus detektivky. Francouzské od Georga Simenona s komisařem Maigretem, anglické Francisovky z jezdeckého prostředí, americké se Stevem Carellou...

Až někdy v dospělosti jsem se setkala poprvé s tím, co se dnes stává fenoménem zvaným Severská detektivka. A to když mi půjčila sousedka na sídlišti detektivky od Miky Waltariho (ano, taky jsem byla překvapená, do té doby jsem nala jeho klasiku Egypťan Sinuhet nebo Pád Cařihradu). Proběhlo pár desítek let a já se nechala jako mnozí zlákat trilogií Stiega Larssona Millénium. A chytila se drápkem. Další z řady spisovatelů ze severu Lars Kepler, i když tady se pod jedním jménem skrývá manželská dvojice spisovatelů a teď Jo Nesbo....

A musím říct že jsem propadla kouzlu těchto detektivek naplno.

Snad je to dané drsností zdejšího klimatu, snad i tím že severská nátura je tak trochu o depresích a smutnění zapříčiněném minimem slunce za to maximem zimy a tmavých dní, většina hlavních postav jsou lidé ač sloužící veřejnosti, samí rozervanci a s psychickými problémy leč s bystrým a někdy až geniálním úsudkem či schopnostmi. Ať už je to geniální hackerka Lisbeth Salanderová z Millénia, nebo finský policejní komisař ve švédských službách Joona Linna či Harry Hole vyšetřující v Norsku. Všechny spojuje trauma z minulosti které je nutí se chovat tak jak se chovají, a kvůli čemuž mají velké problémy s nadřízenými nebo ostatními lidmi kolem sebe.

A co víc, ty detektivky mají úžasný spád, rytmus a skvělé zápletky, tudíž to co je na detektivkách tak zajímavé. Čtenář se u nich nenudí a je neustále stavěn před nová a nová fakta která nakonec do sebe zapadnou jak kolečka v hodinovém strojku....

Suma sumárum, pokud jste milovníky dobrých detektivek určitě si zkuste některé severské autory přečíst....nebudete litovat.

Moje tipy: Lars Kepler - Svědkyně ohně

Paganniniho smlouva

Stieg Larsson - Millénium

Jo Nesbo - Sněhulák

Zas jednou nějaký úspěch....

Jen tak jsem si chtěla ozkoušet

další fotosoutěž po neúspěších z minulých pokusů a co nevidím....tentokrát to bylo na bedně!

A s diplomem!

Tak jsem zvědavá na ty dvě další kterých se účastním....ale bylo to "prsa"

Cvičme v rytme....

....tak na tenhle televizní pořad

z osmdesátých let jsem si vzpoměla když jsem pozorovala kachny na zámeckém rybníku. První fotky se mi neulžily a tak jsem si řekla že je navštívím znovu a zkusím to napravit. Bylo sice zase hezky jenže mi kačeny - mrchy prodejný odlákaly dvě důchodkyně který si přišustily s pytlíkama pečiva a začaly je krmit. Ony jsou už totiž tak zhejčkanýa nebojácný že jakmile si někdo sedne na lavičku na břeh okamžitě se začnou slétávat s celého rybníka, vylezou na břeh a začnou okolo vás brousita kroužit, mlsně načuhovat jestli máte něco dobrého a tím pádem se skvěle fotí....Jenže v tom mi právě ty důchodkyně udělaly čáru přes rozpočet...

A tak jsem byla indiskrétní a kačeny nafotila při jejich rozcvičkách.

---

---

A když se dostatečně poprotahovaly daly se do rokování a honění

Pánský klub

Vážky....

Moc jsem záviděla těm,

kterým se podařilo vyfotit červenou vážku. Já se s ní jen tu a tam potkala když okolo mne profrčela ale nezastavila se na kus řeči. když jsem stahovala na chatě fotky po procházce s Pavlem zjistila jsem že se mi jich zase několik, tedy spíš dost neuložilo a tak jsem po dvou dnech vyrazila zpět na místa kde jsem je fotila abych to napravila. Jak se správně říká Nestoupíš dvakrát do stejné řeky tak i já do ní nevstoupila. Za prvé stromy za ty dva dny stačily shodit skoro všecho listí takže barevný kopec se jaksi nekonal, ještě jsem si debil nevzala sebou náhradní baterku, a kačeny mi při focení přebraly dvě důchodkyně s krmením a ty bestie se natřásaly před nimi...

za to ale se mi podařilo nafotit dvě vážky....i když tedy zrovna ne tak jak bych si představovala aby ty fotky vypadaly, ale pořád lepší něco než nic.

Nejdřív tahle červená vážka....poletovala, posedávala, jenže byla na všech fotkách rozmazaná až hanba když jsem dělala výřez. Až tahle poslední kdy mne nechala se přiblížit jak to nejvíc šlo. Buď už byla unavená mým věčným pronásledováním nebo si řekla že už mi konečně tu příležitost dá.....

---

---

.....a pak se zvedla a jako vrtulník odfrčela pryč....

To tenhle zelenej obr byl vcelku přístupý k focení, ale zas strašně splýval s trávou na které seděl a abych mohla udělat lepší záběry musela bych už do vody a to se mi přestože byl krásný a slunečný den rozhodně nechtělo....

a tak jsem tedy nejdřív dávám barevnou fotku.....

.....a pak speciálně odbarvenou aby víc vynikla v té spleti barevných trav ta vážka....

Přání....

Vezmi mou tvář do dlaní,

A dlouze na ní hleď….

Vezmi mou tvář do dlaní

A líbej mne, tady a teď…

Nezáleží na tom, že ostatní

Jen pohoršeně hledí,

Nezajímá mne, že pohledy odvrací,

Já po tom toužím tolik světelných let

A tak to chci tady a teď.

Vezmi mou ruku do své,

A zahřívej ji teď….

Vezmi mou dlaň do svých,

Na čáry vepsané na ní hleď…

Snad napoví co skrývají ,

Když oči tvé se dívají

Na ně. Na mě. Tady a teď….

Vezmi mé vlasy do dlaní,

A hlaď je jak umíš jen ty…

Vezmi si vše, mé oči, mé rty…

Ber divoce jak vichr když žene se plání,

Kterému nikdo a nic se neubrání…

Jak plamen jenž ve tmě hoří,

Jak božstvo jemuž se všichni koří…

Vezmi mou tvář do dlaní,

To vrátí mne na zem hned.

Vezmi mou tvář do dlaní,

A líbej jí….. tady a teď…

Věčná inspirace.....

.....to je pro mě mníšecký zámek.

Je krásný po celý rok a já si nikdy neodpustím ho vyfotit kdykoli sem zavítám. Pokaždé si vzpomenu na Básníky a díl kde Rudolf Hrušínský maloval zámek kde bydleli v různých ročních dobách....

A tak jsem pár pohledů poskytla i Pavlovi a i já si nějaké výcvaky jak zámku tak jeho okolí udělala. Bylo to už vlastně na konci naší procházky,tak jsme si pod zámkem v cukrárně dali kávu a nějakou tu jejich mňamku. No a pak si každý sedl na autobus jedoucí směrem k jeho domovu a tím skončil jeden zajímavý den....

---

Pohled na zámek od rybníka zvaného jak jinak Zámecký

---

37 / 52

1 / Pátek 8.11.13

A je tu zádrhel. Dost velký. Zjistila jsem že mám být jeden den na dvou místech současně ale 70 km od sebe. No a co teď....velké setkání plánované už někdy od jara a které vyšlo až ten poslední listopadový víkend a vánoční trhy kam jsem se přihlásila se svými výtvory. Termín setkání už nikdo měnit nechce a trhy zkusit chci. Takže dilema....vidět se s kámošama nebo dát přednost penězům....dcera bude na denní s nedovedu si představit že by se

mi tam mezi místní ženský šel posadit mužskej. Takže hledat náhradní řešení. Komu věřit a koho zkusit oslovit....není tady takových lidí moc. Nakonec jsem požádala svou bývalou šéfovou a mojí sousedku jestli by to nemohla třeba vzít za mne. A vzala, a jako náhradní řešení mám i vlakové spojení kterým bych to v případě nemožnosti měla stihnout, i když to bude darda. Po prohýřené noci už v devět stát na autobusové stanici v bůhví jakém počasí.....

Skóre dne: Uffff, spadl mi velký kámen ze srdce. Jedna velká radost.

2 / Sobota 9.11.13

3 / Neděle 10.11.13

Nějak mi teď díky nahánění termínu odevzdání práce na poštu dny splývají a nic moc kolem sebe nevnímám. Natož hledat v těch dnech radost. I když jo, jedna ano. Objednávka na dva velký čerty a velkej adventní věnec....snad to vydržej moje kukadlice a ramena a pařátky....

Skóre dní: Sobota - nic

Neděle - jedna radost

4 / Pondělí 11.11.13

Sv. Martin....pokec po telefonu s dvěma toho jména s kterými jsem se už strašně dlouho neviděla. A konečně jsem dostala zprávu že čert s andělem dorazili v pořádku do svého domova....po čtyřech dnech po odeslání....

Skóre dne: Jeden spadlej kámen ze srdce a jedna radost z toho že slyším své staré a dobré kamarády.

5/ Úterý 12.11.13

HOTOVO!!!!!! HOTOVO!!!!!

Už dlouho jsem tenhle pocit kdy mám hotovou nějakou práci nezažila. Naposledy když jsem dělala pro jednu mamčinou známou háčkované a vyšívané věcičky. Sice to je hodně velkej žrout času a člověk se musí podřídit určité disciplíně protože má daný termín kdy je potřeba věci odevzdat, ale ten pocit je opravdu příjemný....

Skóre dne: Skvělý pocit z dobré práce a radost z něj.

6/ Středa 13.11.13

Všechno dobře dopadlo, u doktora jsem stopku práci nedostala, zřejmě nejde vůbec o zánět šlach jak zněla prvotní diagnóza ale po rentgenu a znovu prohmatání ramene usoudil pan dochtór že to bude spíš od páteře, protože pokud by se jednalo o zánět onen první obstřik by to prý zarazil a vyléčil....no nevím, budu mu věřit a spíš se klonit k té díagnóze krční páteř neboť i s touto částí páteře mám od mládí občasné problémy. Vyfásla jsem tedy rehabky a uvidíme....tak já soukromě vím čím to asi je, ale nebudu mu vykládat že celý dny sedím u píchání a když ne u něj tak u PC....

Skóre dne: Radost že můžu dál ničit páteř další objednávkou

7/ Čtvrtek 14.11.13

Radovat se prý má i z maličkostí, takže jo, pro dnešek se raduju z toho že po zamlženém ránu vylezlo sluníčko....

Asi pro někoho to může být banalita, ale věřím že pro spoustu lidí pokud by to třeba mohli jen vidět, by to byla radost obrovská, protože už o tuto možnost buď přišli nebo jí nikdy neměli. Tím pádem by to pro mne měla být radost veliká že já tu možnost mám.....

Skóre dne: Radost že jsem, že vidím, cítím a žiju