Od doby co jsem poprvé poskládala písmenka a porozuměla
významu slov která z nich vznikla a tak se naučila číst, je ze mne Čtenář. Co čtenář.....čtenář - posedlík!
Ve dvanácti jsem měla přečtenou dětskou knihovnu a přešla do knihovny pro dospělé. Na prázdniny jsem si vezla vždycky tak deset až patnáct knih které jsem měla dočtené čtrnáct dní před koncem prázdnin. Ale byla jsem čtenář vybíravý a možná i trochu zvláštní. Nikdy si u mne nenašly místo dívčí románky, za to Verne, Foglar a Troska měli čestné místo v mé knihovně.
Cestopisy i publikace o vykopávkách, romány ze starého Egypta i Řecka plus detektivky. Francouzské od Georga Simenona s komisařem Maigretem, anglické Francisovky z jezdeckého prostředí, americké se Stevem Carellou...
Až někdy v dospělosti jsem se setkala poprvé s tím, co se dnes stává fenoménem zvaným Severská detektivka. A to když mi půjčila sousedka na sídlišti detektivky od Miky Waltariho (ano, taky jsem byla překvapená, do té doby jsem nala jeho klasiku Egypťan Sinuhet nebo Pád Cařihradu). Proběhlo pár desítek let a já se nechala jako mnozí zlákat trilogií Stiega Larssona Millénium. A chytila se drápkem. Další z řady spisovatelů ze severu Lars Kepler, i když tady se pod jedním jménem skrývá manželská dvojice spisovatelů a teď Jo Nesbo....
A musím říct že jsem propadla kouzlu těchto detektivek naplno.
Snad je to dané drsností zdejšího klimatu, snad i tím že severská nátura je tak trochu o depresích a smutnění zapříčiněném minimem slunce za to maximem zimy a tmavých dní, většina hlavních postav jsou lidé ač sloužící veřejnosti, samí rozervanci a s psychickými problémy leč s bystrým a někdy až geniálním úsudkem či schopnostmi. Ať už je to geniální hackerka Lisbeth Salanderová z Millénia, nebo finský policejní komisař ve švédských službách Joona Linna či Harry Hole vyšetřující v Norsku. Všechny spojuje trauma z minulosti které je nutí se chovat tak jak se chovají, a kvůli čemuž mají velké problémy s nadřízenými nebo ostatními lidmi kolem sebe.
A co víc, ty detektivky mají úžasný spád, rytmus a skvělé zápletky, tudíž to co je na detektivkách tak zajímavé. Čtenář se u nich nenudí a je neustále stavěn před nová a nová fakta která nakonec do sebe zapadnou jak kolečka v hodinovém strojku....
Suma sumárum, pokud jste milovníky dobrých detektivek určitě si zkuste některé severské autory přečíst....nebudete litovat.
Moje tipy: Lars Kepler - Svědkyně ohně
Paganniniho smlouva
Stieg Larsson - Millénium
Jo Nesbo - Sněhulák
Vendy tak to sdílím Tvou lásku k severu a detektivkám , Millenium to odstartovalo...já teďka mám strašně oblíbeného Adlera Olsena Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi a poslední kniha Složka 64, to už je na ježicha, bo můj muž, který sepsuje kde co, ho miluje taky a to už je co říct ..Doporučuju! JInak taky islandské detektivky jsou moc fajn...vůbec mě ta jejich melancholie a drsnost nějak baví... a na tmavý podzim super čtení !-D
OdpovědětVymazat[1]: Vzkaz v láhvi je to co myslím? Kniha podle které byl natočenej i film s miláčkem Costnerem?
OdpovědětVymazat[2]:Néééé, já teda Costnera viděla i stejnojmenný film, ale to je úplně něco jiného, jen se to stejně jmenuje a taky mě poprvé napadlo to, co Tebe ...je to skvěle vypointované, ale jsou to "bichle", ale člověk se i zasměje
OdpovědětVymazatMám ráda švédské detektivky (Maj Sjowallová, Per Wahloo), Milenium se mi moc líbilo a po těch ostatních, které doporučuješ, se urychleně podívám
OdpovědětVymazatVím, že jsou severské detektivky populární, ale já mám k detektivkám jako takovým, nějakej odpor.
OdpovědětVymazatBóóže, ako dávno som žiadnu detektívku nečítala. Už aby boli Vianoce...
OdpovědětVymazatZatím jsem nějak severským detektivkám nepřišla na chuť. Neláká mě číst o temných věcech a depresích. Stačím si sama.
OdpovědětVymazatVšechny detektivky ( i ty , o nichž píše Mengano jsem četla ). Švédské detektivky jsem začala číst asi od 15 let - vycházely na Slovensku.
OdpovědětVymazatpřečetl jsem - Jo Nesbo - Švábi. ale že bych z toho padl na zadek. není to špatné, ale průměrné.
OdpovědětVymazatDěkuji za typ. Snad někdy bude více času na čtení, tak se do toho dám.
OdpovědětVymazatTo bylo skvělé povídání, a mnohé máme asi podobné, včetně toho, že i mě víc bavily Verneovky, Mayovky, Štorchovky a všeliké dobrodružné romány (a scifíčka) a dívčí romány mě v té době nudily (přišla jsem jim na chuť až později). Severské detektivky jsem zatím nezkoušela, od Waltariho jsem zlouskla jen známého Sinuheta, ale Milénium před časem moc vychvalovala moje kamarádka, která si pořídila celou trilogii. Chtěla bych si to přečíst, zatím jsem viděla filmy, a myslím, že byly hodně dobře natočené.
OdpovědětVymazatZostava len otazka, kedy to jeden moze stihnut! (Hennig Mankel s jeho Komissarom Wallanderom! - a cela kopa inych! Pocul som v telke, ze na Islande postavia pomnik tomu, ktory NENAPISAL(!) knihu. Na jedneho obyvatel rpipadaju tri knihovny, alebo tak nejak...) Nie je nad skandinavske detektivky!
OdpovědětVymazat[12]: S těma Islanďanama to je zajímavé. A co taková statistika o Isladanech jako blogerech, když už to jsou takoví psavci
OdpovědětVymazat[11]:Tu trilogii jsem teď viděla a musím říct že mne mile překvapila.Taky sem se bála co z toho vznikne a já jsem hodně háklivá nafilmová zpracování knih a obzvášť když jsou ty předlohy mnoha set stránkové....ale tady se to musím říct hodně povedlo.
OdpovědětVymazat[9]:Já uvidím co mají tady v knihovně od něj dalšího, ale Sněhulák mne tedy hodně nadchnul.....
OdpovědětVymazatŽe bych zase přesedlala ke knihám? Ale to nebudu už mít čas na focení a internet. To tě teda obdivuju, jak to zvládáš. Já když jsem sedla k dobré knize, tak jsem ji přečetla naráz. Začla jsem k večeru a dočetla ráno. od doby, co mám počítač a jiné koníčky, tak nečtu. je to škoda. Vždy jsem tvrdila, že kniha ať je jakákoli, tak ve filmovém zpracování to není ono. A je to asi tak, že čteme.-li knihu dříve než ji zfilmují, vidíme své vlastní obrazy a scény, ale oni ji zfilmují vždy podle představ někoho jiného a ně mně kašlou.
OdpovědětVymazat[Smazaný komentář]Má to díky vícero zájmům stejné, taky jsem přestala až tak moc číst. Teď čtu nejvíc na chatě takže zase se mnou knihy putujou anebo večer chvíli před spaním. Teď to jde, spím v pokoji po synovi a tak si můžu svítit jak dlouho chci aniž bych tím rušila manžela.
OdpovědětVymazat[Smazaný komentář] To neovladam. Mozno tam nemaju internet, aby nestracali cas a pisali radsej knihy?
OdpovědětVymazatUž si píšu autory i názvy knížek. Já četla ten Vzkaz v lahvi a Ženu v kleci, a moc se mi obě líbily. Takže se určitě podívám i po těch ostatních.
OdpovědětVymazatSeverské detektiffky moc nemusím.
OdpovědětVymazatTenhle žánr miluji, nicméně na drsný sever jsem ještě nezavítala, já spíš zůstávám v uplakané Anglii . Ale třeba se k tomu taky jednou dokopu.
OdpovědětVymazat[20]: Každý máme něco
OdpovědětVymazat[21]: Tak takovej Bergen v Norsku je nejdeštivější město na světě. Prší tam snad 280 dní z roku....takže by jsi v tom dešti zůstala....
OdpovědětVymazatMiluji švédské detektivky,ale ve filmovém podání.Zpočátku mi dost vadilo to množtví vražd,ale oslovila mě mentalita těch lidí a způsob vyšetřování a vůbec.Jak já se na ně těšila,dávali je vždycky v neděli dost pozdě a najednou konec. ASI TOČÍ NOVÉ DÍLY.
OdpovědětVymazat[24]:Já zase můžu zfilmovanou Agáthu Christie, za to číst jí nemusím ani náhodou. Manžel má zase moc rád Vraždy v Midsomeru....i když jsem je také i četla...
OdpovědětVymazatAle že ti to trvalo
OdpovědětVymazatJá jsem detektivky četl naposled hodně, hodně dávno - Christie, McBaina, Gardnera, Simenona, ... a samozřejmě Doyla s králem detektivů Sherlockem Holmesem.
OdpovědětVymazat[25]: Vraždy v Midsomeru se mně také líbily, v každém dílu nejmíň 5 vražd a na konci geniální rozuzlení, kde Barnaby podrobně osvětlil, jak na vraha (nebo vrahy) příšel.
OdpovědětVymazat[27]:Ony nejsou až tak temné, to Poe je mnohem temnější, jsou spíš zvláštní....a mají takový zajímavý rytmus. Od pomalého rozjezdu až po rychlé a překvapující finále. Jo, jo....k Midsomeru můžeš přijít kdykoli a vždycky nějakou tu vraždičku zrovna chytneš. Manželovi se nejvíc líbil dí s vraždícím kuchařem na univerzitě, který své oběti vraždil obří naběračkou! A co ho nejvíc zaujalo, že ani Barnaby ani jeho kolega nenosí zbraně....
OdpovědětVymazatJsem stejný knihomol jako ty, Vendy. Detektivky čtu ráda, přečetla jsem i několik od severských autorů, dokonce ve slovenštině, ale zas tak nadšená z nich nejsem.
OdpovědětVymazat[30]:Tak jsem měla třeba zatím štěstí. Ty další se mi taky možná už líbit nebudou....kdo ví?
OdpovědětVymazat[31]: To asi nebude tím, Vendy, každému se prostě líbí něco jiného. Četla jsem i nějaké romány od severských autorů, a ty se mi líbily moc.
OdpovědětVymazat