Vezmi mou tvář do dlaní,
A dlouze na ní hleď….
Vezmi mou tvář do dlaní
A líbej mne, tady a teď…
Nezáleží na tom, že ostatní
Jen pohoršeně hledí,
Nezajímá mne, že pohledy odvrací,
Já po tom toužím tolik světelných let
A tak to chci tady a teď.
Vezmi mou ruku do své,
A zahřívej ji teď….
Vezmi mou dlaň do svých,
Na čáry vepsané na ní hleď…
Snad napoví co skrývají ,
Když oči tvé se dívají
Na ně. Na mě. Tady a teď….
Vezmi mé vlasy do dlaní,
A hlaď je jak umíš jen ty…
Vezmi si vše, mé oči, mé rty…
Ber divoce jak vichr když žene se plání,
Kterému nikdo a nic se neubrání…
Jak plamen jenž ve tmě hoří,
Jak božstvo jemuž se všichni koří…
Vezmi mou tvář do dlaní,
To vrátí mne na zem hned.
Vezmi mou tvář do dlaní,
A líbej jí….. tady a teď…
Krásné! Plné lásky.
OdpovědětVymazatRomatické, krásné...
OdpovědětVymazatNo jo, měla jsem zase tak nějak chandru a smutno na duši.....
OdpovědětVymazatMoc hezké, takové intenzivní
OdpovědětVymazatBáseń vyjadřuje nesmírnou touhu.
OdpovědětVymazatJak krásně vyjádřena touha.
OdpovědětVymazatJestli tohle "Přání" čte i ten, komu je určeno (ať je to ve fantazii či kdekoliv jinde)musí být patřičně hrdý!!!
OdpovědětVymazatSlovo:
OdpovědětVymazatNádherný, romantický i vzrušující
OdpovědětVymazatKoukám, že chandrování je u tebe dost inspirativní Moc pěkné.
OdpovědětVymazat[9]:Děkuji
OdpovědětVymazat[8]: tohle je následek odeznění té sklíčenosti, smutku a trudnomyslnosti
OdpovědětVymazat[7]:Já na rozdíl od tebe potřebuju nejdřív vymačkat jak citron, projít si údolím smutku a beznaděje a pak se vynořím a něco stvořím. Tebe to napadá jen tak lehce v tramvaji nebo autobuse, stačí ti jen naťuknout, něco vidět nebo slyšet útržek rozhovoru a máš téma a verše.....a to je to co já neumím, víš?
OdpovědětVymazat[6]:A proč si myslíš že ta básnička vznikla a jmenuje se Přání?
OdpovědětVymazatNechci zlehčovat krásnou, smutnou intimní lyriku, ale nemáš díky verši
OdpovědětVymazat[15]:Asi díky mé věkové kategorii nemám....
OdpovědětVymazatFakt krásná slova! No comment
OdpovědětVymazat[15]:,[16]:
OdpovědětVymazat[17]:
OdpovědětVymazat[18]:Pokud je to pravda a ne jen zbožné přání
OdpovědětVymazatKrásná emotivní báseň, nádherné vyznání.
OdpovědětVymazat[21]:
OdpovědětVymazatPři čtení tvých veršů mě napadla slova z filmu, tuším "Pytlákova schovanka" ... "... jsem tak rozervána...".
OdpovědětVymazat[23]:To máš tak....když se na něco strašně ale opravdu strašně dlouho těšíš tak potom když se ti to splní přijde takový smutek. Že už je to pryč, nebo že to bylo krátké, že nevíš jestli se ti to někdy podaří zopakovat.... A někdy je ten smutek hodně intenzivní a holt se s tím každý vyrovnává jinak. Já takhle....
OdpovědětVymazat[24]: To docela chápu, Vendy.
OdpovědětVymazat