Stínování....

Při dnešním nádherném sluníčkovém

dopoledni jsem se zaměřila na stíny, které na ještě bílém a celistvém sněhu vykreslilo sluníčko pod stromy na zahradě. Musela jsem pospíchat protože má už hodně sílu a sníh začal brzy odtávat a přestával být tou nadýchanou peřinou ze včera....

Jak to vypadalo včera....

Ranní probuzení bylo

řádně šokující. Dalších deset centimetrů sněhu oproti těm z večera a další chumelení. Obloha hodně zatažená, která slibovala že s tím nehodlá hned tak přestat. A taky že ne, skončilo to až odpoledne kolem třetí hodiny. Jenže z druhé strany ta bílá neposkvrněnost byla hodně lákavá a tak jsem si vzala foťák a la lovit nějaké snímky, které jsm se snažila tvořit podle kurzového návodu.....dneska svítí krásně sluníčko a vypadá to zase moc pěkně, ovšem pokud by na kalendáři bylo datum 20.12. a ne 20.3. Tyhle jarní i když ne neobvyklé sněžné hrátky mi už docela vadí. Přeci jen je člověk už nastavený a natěšený na úplně jiné počasí....

Vytáhla jsem už na terasu trávy, které jsem měla přes zimu v kůlně, a holky takhle pěkně zapadaly

Stromolezci na protější stráni ořezávali olše určené k pokácení, protože se konečně po nějakých šestnácti letech od potopní Povodí Labe rozhoupalo k úpravě koryta té naší malé říčky,a stromy evidentně zasahují do jejich plánů. Byli tři a každý pracoval na jednom stromě. Odřezávali boční větve aby následně holý kmen od vrchu začali postupně odřezávat. Jenže jak byly větve zachumelené a ještě navíc sněžilo, vidět byl jen ten jeden. No spíš byl tušit, nebýt toho čereveného lana....

A pár detailíků....

A že tohle počasí není alespoň tu u nás nic neobvyklého dosvědčuje tahle fotka z 2.4.10 z velikonoc. Při focení jsem si tenkrát udělala prasáckej výron který mě zaručil epoxidovou podkolenku na čtyři měsíce....

Celogyne cristata....

Mou další orchidejí která mi udělala radost

je Celogyne cristata. Je to orchidej která roste v Asii, od Laosu, Indie, Cejlonu, přes Himálaj, Čínu Vietnam, Filipíny až po severní Austrálii. Druh Celogyne zahrnuje celkem 100 - 200 botanických druhů. pěstuje se jak v nádobách tak i epifyticky a je vesměs nenáročná a toleruje i drobnější prohřešky začátečníků.

Byla nejhojněji pěstována ke konci 19. a první třetině 20. století. Většině druhů totiž vyhovují temperované až chladné podmínky...některé druhy snášejí i krátkodobý pokles k O°. No ta moje vydržela i mínusovou teplotu, proto asi tak najednou nadšeně vykvetla, což právě podporuje i dobré nakvétání.

Celogyne cristata je nejběžnější druh celého rodu , pochází z himálajské oblasti, kde roste ve výškách kolem 2000 m.n.m.Pokud je rostlina starší a dostatečně silná tvoří několik květeství najednou. Květenství jsou převislá a nesou kolem 8 - 12 jasně bílých květů se žlutým středem pysku, které voní. (já mám květenství osm po většinou čtyřech květech a nic necejtím :() Nejsou však tak trvanlivé jako například u phal nebo střevičníků a jsou náchylná k poškození. Právě kvůli barevnosti a křehkosti se jim přezdívá "míchaná vejce". Na zimu potřebuje chladnější podmínky a omezení zálivky. Co jí velmi prospívá je letní pobyt venku. Kdo pěstuje kaktusy a sukulenty s podobnými podmínkami může si jí bez obav sehnat a pěstovat. Je to v optimálních podmínkách velice odolná a nenáročná orchidej vhodná pro každého pěstitele.

(ORCHIDEJE - M. Zoun)

P.S. Ta moje první asi nebyla....nebo jsem spíš nebyla já dobrý pěstitel....tenkrát...

Jak se rodí krása....

Jelikož se mi chystala rozkvést orchidej

která mi nelkvetla dlouhé čtyři roky, napadlo mne zdokumentovat jak dlouho to takové rostlině trvá.

Pozorování jsm začala až v okamžiku, kdy už bylo jasné že to co se objevilo mezi hlízami jsou opravdu poupata

a ne nové hlízy. Takže fotit jsem začala až začátkem února, ale zárodky poupat se objevily už v prosinci. jen jsem

nechtěla předčasně plašit a radovat se. No a dneska ráno už byly krásně rozkvetlé tři květy....

Neděle versus pondělí....

Myslím že moc dodávat

k následujícím obrázkům ani nemusím....

Ty v neděli kvetoucí krokusy, jsou ten menší trsík před tou hlavou

Ježíšku, na křížku....

.....tobě musí být ale zima....

Podél strouhy.....

....dlouhý věk, stojí spousty vrb.

Staré, mladší, nejmladší stíní květy fialek.

Některé už bolí kmen a tak si trochu lehly,

Jiné koruny své ku obloze zvedly.

Strouha jako nitka vine se, mizí kdesi v dáli

a ty vrby na břehu rády by si hrály...

Na honěnou se slunkem, na slepou bábu s nocí....

Odkaz na zajímavé kurzy....

Mám tu pro ty z vás,

kteří rádi něco dělají rukama, fotí a chtěli by se ještě zlepšit, rádi by se naučili pracovat s Photoshopem nebo se podívat i na další kurzy, odkaz na skvělé stránky kde jsou videokurzy a navíc jsou zdarma. Jen se přihlásíte, vyberete si kurz který vás zajímá a už se jen můžete dívat a poslouchat lektory.

WWW.KURZYPRORADOST.CZ

Přeju vám příjemné chvilky učení a radost z hotových výrobků, nebo pěkných fotek.

Mechový svět....

Když si včas všimnete, a máte možnost

fotit na opravdu dobré makro (u majitelů zrcadlovek či aparátu s možností výměny objektivů to je ještě lepší) tak máte možnost nahlédnout do mechového světa. Mě se to podařilo podvakrát, jednou s dešťovými kapkami a včera se zmrzlými kapkami, které mne právě svým třpytem zaujaly....I když právě ten krásný třpyt mi prostě ne a ne a ne se podařit zachytit.

A zase ty barvičky....

.....tentokrát opět v krásném západu slunce.

Včera totiž se snažilo sluníčko tu a tam vykouknout a v pozdním odpoledni už dokonce na obloze zůstalo a tak mohlo rozehrát opět tuhle krásnou a hodně barevnou podívanou. Málem mi ušla, jen čistě náhodou jsem se podívala z okna a viděla v oknech protějšího domu takové zvláštní zbarvení tak jsem se šla podívat proč...