Z krajiny....

Po potoce, stromech a ledových výtvorech mi zbyly z procházky obrázky zařaditelné

do kategorie Krajina. Doufám že se budou líbit stejně jak ty předešlé....Příště

nakoukneme trochu do Ústí a zase se vrátíme do Litomyšle.

Kostel u nás ve vsi. Přiznávám, že je to ostudné, ale já nevím komu je místní kostel zasvěcen,

a nenašla jsem to ani na stránkách obce. Holt se budu muset vypravit k němu a podívat se.

A to tu bydlíme 22 let. Hrůza!

Byly dvě a hrály si se mnou na schovávanou....šla jsem sice hned za nimi, ale zbyly po nich jen

otisky kopýtek ve sněhu. Za to včera mi mrchy málem vlítly v prostřed vesnice pod auto...

Tenhle sloupek už jsem tu jednou měla, ale takhle sám, uprostřed sněhu vypadal děsně smutně...

Když není listí na keřích tak se u šeříkového keře vyloupl i jeho kamarád...

Přehrada nesmí samozřejmě chybět...

Altánek u veřejného tábořiště. Postavený zcela nedávno...tábořiště je součástí naučné stezky,jsou tu ukázky toho jak zní třeba různé druhy dřeva, jak se po slepu chůzí na boso určují různé povrchy a pod.

Překvapení na cestě. Netušila jsem, že přímo tady ve vsi má někdo jezdecké koně.Prý dokonce tři a ještě s nimi snad ve výběhu i lamy. Myslím že mám další cíl pro výpravu.

Tahle druhá je o chlup lepší i když jsou oba trochu uříznutí. Měla jsem tam pořád nazoomováno s předchozí fotky. Nechtěla jsem použít blesk aby se koník nelekl a neshodil jezdkyni. Proto není skoro vidět a zesvětlení v programu by udělalo nehezký efekt.

Stromové....

Když je hnusně a zataženo dá mi většina z těch kteří fotí víc za pravdu, že pokud není k dispozici opravdu dobrý foťák dost těžko se fotí. Ono to je někdy naprd i s tím dobrým, to je mi jasný, ale pokud není, dá to práci udělat nějaký kvalitní obrázek na kterém by byl focený objekt opravdu vidět. Takže jsem se rozhodla že tentokrát se budu věnovat stromům. Ty alespoň na tom šedivém trochu vyniknou a pak mají pěkné siluety, které bez listí vynikají. Většina těch které sem fotila jsou břízy, vím že tu je pár milovnic bříz a pak, je jich tu kolem ještě dost, i když po Velké Vichřici jich hodně vzalo za své. Při včerejší okružní jízdě po zákaznících jsme projížděli spoustou březových alejí, ať už se stromy vzrostlými nebo nově vysázenými, jen bohužel nebyl čas zastavit a fotit, zákazníci nepočkají a chtějí také jít někdy domů...tak snad někdy jindy až nebude tak nabitý program....

Když člověk pro něco nebo pro někoho ztratí hlavu, vyrovnává se s tím hodně dlouho a stáva se, že se z toho nedostane ani do konce života. To takový smrk když ztratí hlavu (vrchol) si s tím poradí vcelku dobře a rychle. Prostě si nechá narůst hlavu novou. A někdy dokonce dvě nebo pro případ další ztráty i tři. Smrky nebo jedle dokáží totiž přetvořit větve na nový vrchol. Prostě začnou růst ne vodorovně ale vzpřímeně a vytvoří z nich nový vrchol.....

Stejně jim neujdete....

I tentokrát jsem při focení okolo vody narazila na pár zajímavých ledových děl. Je pravda, že díky nově napadanému sněhu tolik nevynikly, nebo vůbec je zakryl souvislý led. Pár jsem jich ale vyčmuchala a nafotila...

Na některých místech to bylo vcelku dobrodružné, protože jsem lezla po zasněžených kořenech a nevěděla jsem v kterém okamžiku po nich uklouznu a někam se zamotám nebo propadnu, o udržení obrázku v nerozmazaném stavu ani nemluvě.

Potoční....

Tentokrát jsem fotila řeku a potok jako celek. Za prvé jak nasněžilo schovaly se

všechny krásné ledové útvary pod tím sněhem a navíc při mrazech se hladina

až na některá místa schovala pod jednolitou vrstvou sněhu a ledu. Ale i tak neujdete

ještě některým ledovým skulpturám....přeci se jen něco našlo na co sníh nenapadal,

i když jsem za tím musela trochu lézt do nepohodlných míst a balancovat na zasněžených kořenech.

Jenže ti z vás, kteří jsou stejně posedlí focením vědí, že pro zajímavý snímek člověk vleze všude

možně i kdyby si u toho měl hnáty zpřelámat.....

Vrbové....

Konečně je papírování, alespoň pro uzavření loňského roku

je hotové, a tak jsem se konečně dostala k tomu abych se

šla projít s foťákem. Jelikož tu přes noc napadlo trocha nového sněhu

říkala jsem si že by se něco dalo nafotit. Jenže sice sníh vypadal hezky,

všechno bylo takové čisťounké, ale bylo zataženo. A to vůbec nepřálo

pěkným snímkům....musela jsem hodně ve finále obrázky zesvětlovat.

Nicméně i tak jich pár bylo a tak jsem je rozdělila do různých kapitol.

Ta první se jmenuje Vrbové, protože kdo kdy viděl Rybník bez vrby

na které sedí hastrman.....

I tohle je vrba i když se to možná nezdá, je to vrby jíva a tak velká, že se mi do záběru

nevešla. Musela bych jít o hodně dál, jenže to už bych byla na ledu na hladině

přehrady, ale to by zase už splývala s ostatními stromy....