Vždycky jsem si strašně ráda jako malá čmárala a malovala všeliké blbůstky a tak bez pastelek jsem se neobešla ani chvíli. Takže mne můj děda zásoboval všemi možnými druhy těch malujících dřívek. Od klasických pastelek, přes Progressky, pak takové které se namáčely do vody pro barevnější kreslení až po versatilky. Neobstál přede mnou žádný papír a dokonce klasicky ani zeď. Když jsem se později začala učit jako prodavačka, dělali jsme kolečko každý rok po jiném sortimentu a tak jsem si vyzkoušela i papírnický sortiment. Ve skladě jsem hrozně ráda čichala tu nádhernou vůni dřeva z tužek a pastelek. A záviděla dětem na základkách o kolik se rozšířil sortiment pastelek oproti tomu, co jsme měli ve škole my. A neodolala jsem, abych si nějaké pěkné nekoupila. I když jsem je použila minimálně, prostě jsem to musela udělat. Dokonce jsem děsně záviděla těm spoluučňům kteří prodávali ve Výtvarných potřebách, kde bylo pastelek a všelikých dalších malovátek a udělátek mraky. Později se mi ty mnou koupené pastelky hodily když si začala čmárykat dcera. Zůstaly totiž pěkně pohromadě v krabičce schované až do té doby....
Nevím jak dnes se těší pastelky oblibě dětí, možná je už dávno převálcovaly různé fixky s různými efekty. Ale když vidím každý rok v září nabídku pastelek a všelijakých výtvarných potřeb opět mne popadá ta iracionální touha si nějaké to platíčko pastelek koupit....
Možná by zase zůstaly pro budoucí možná vnoučata.
A ještě jedny pastelky mám ráda, a to barvy pastelové, ať už na oblečení, v doplňcích či výmalbě zdí. Dokáží mi zvednout náladu v těch šedivých dnech kterými se hemží podzim a zima. Ráda se projdu po náměstích, kde jsou nově rekonstruované domy v různých pastelových barvách a moc ráda se i dívám v hobbymarketech na různé pastelové doplňky v podobě květináčů, různých zápichů i na samotné květinky.
Takže ať žijí pastelky......
.