Tak, tak, nejen že svoje dny tráví koně venku ve výbězích, ale také musí "pracovat" tedy musí umět i poslouchat na sebemenší povel svého jezdce, a to se učí jak pod sedlem tak i ze země. Při westernovém ježdění je velice důležité aby kůň svého jezdce poslouchal na sebemenší pokyn koleny, nohy či hlasu. A jak to oba jeho koně zvládají nám kamarád také ukázal. Tedy jen ze země. A opravdu, oba poslouchali jak hodinky.....
Člověk by neřekl, jak tito skoro sedmset kilo vážící fešáci jsou ladní a lehcí v pohybu....
Fotky jsou pěkné.Jak jinak-vdyť kůň je moc krásné zvíře.
OdpovědětVymazatNo musím uznat, že ten kamarád je fešák, skoro lepší než ti konící Jako by k nim patřil od jakživa. Mohu-li se zeptat - to je jeho povolání? nebo koníček?
OdpovědětVymazatKamarádka vlastní koně a nechává u sebe i koně ostatních. Ty své pak učí různým kouskům, taky jsem si vyzkoušela, jak třeba uzdou naznačit, aby šel dozadu nebo dopředu, je to moc fajn, i když já nemám povahu zvířatům říkat, co mají a co nemají dělat. Jenže je samotné to baví. Koníci jsou krásní.
OdpovědětVymazat[2]: Koníček, ale ohromnej, spíš megakůň . Jsou fakt ladní... a tuliví....
OdpovědětVymazat[3]: Tady na ranči je také učí, a navíc u nich jezdí bez železa, jen s ohlávkami a uzdami, a bez podkov. To je právě kamarádova parketa, stará se tam všem koníkům o kopejtka a strouhá jim je. A nejen tady na ranči ale vlastně v širokém okolí. Westernové ježdění je úplně jiný styl než klasické anglické. A proto se učí ovládání víc tělem než uzdou. Zvlášť když nemají udidla
OdpovědětVymazat[2]: Jeho původní povolání je zcela technického rázu, má strojní fakultu na VŠT v Košicích.
OdpovědětVymazatKrásné obrázky. Fotky koní se mi moc líbí... (že bych tam poslala děti na převýchovu?)
OdpovědětVymazat[7]: Myslím že tam by se dětem líbilo, koníci, ovečky, micky, možnost se o ty koníky starat, zajezdit si na nich....čas od času i nějaký ten Robův vlkodav se tam s ním objeví.....a krásné okolí
OdpovědětVymazat