Voda a led....

Bylo nebylo, sluníčko svítilo, vítr nefoukal a tak jsem se vydala s přízemákama vychodit tu narozeninovou kačenku která se konzumovala o celém víkendu. A tak jsem si vytyčila cíl trasy v tzv. Dolech což je cca 4 km tam a 4km zpátky. Navíc jsem si říkala že tam určitě budou někde na potoce nějaké pěkné ledové skulpturky. Překvapilo mne, kolik je v lese ještě sněhu a jak relativně málo teče vody v Srnovském potoce. Jenže až to začne tát v lese a z kopců to pojede dolů, asi to tak nevinné už nebude. Vyrazila jsem a po pár snímcích jsem zjistila že mi dochází baterky a tak jsem se vrátila trochu v čase nazpět do doby kdy měl člověk k dispozici jen 36 snímků a pečlivě zvažovala co nafotit aby baterky vydržely....Přízemáci statečně odťapali cestu tam i zpátky, můj odhad že až dorazíme domů padnou do pelechů a budou chrnět se ukázal naprosto mylný, takže jedinej kdo byl z té procházky absolutně grogy jsem já. Ono jít buď v rozbředlém nebo naopak zase v naprosto zmrzlém a klouzajícím sněhu těch osm kiláků i když mám dobré trekové boty dá přece jen zabrat. Prostě náhon na všechny čtyři se opět ukázal jako ohromná výhoda při pohybu v terénu....

Omleté kry mají zvláštní povrch, který ve slunci září a krásně se třpytí, jen to bohužel není úplně na té fotce vidět.

Splav už je o něco divočejší než byl v sobotu....

Srnovský potok je zatím hodně umírněný....

Z přehrady také ještě teče jen něco málo přes přepad, jelikož teprve pomalu začíná roztávat....ale když to pak přijde, je slyšet hukot vody do dosti značné vzdálenosti....

Kam dopadají ty nejjemnější kapky vody tam okamžitě namrzají na všem kam spadnou...

Z lesa vytékal malý potůček a tam kde se mu něco postavilo do cesty vykouzlil malé ledové krápníčky...

O něco výš na potoce se udělaly rampouchy a krápníky z ledu na větvích které tam voda donesla a ty uvízly na dřevěných splávcích....

Tahle fotka není nijak barevně upravená, prostě při nazoomování tak vyšla....