Vyhlídka mezi věžemi piaristického kostela byla otevřená
teprve vloni při příležitosti dokončení rekonstrukce Zámeckého návrší,
kam komplex piaristického kláštera a kostela patří. Já se na ní vyškrabala
až teď v sobotu a i když nahoře solidně fučelo, užívala jsem si to.
Je pravda, že po vyšlapání těch mnoha desítek schodů jsem byla pěkně vyšťavená
a funěla jsem stejně jak ten vítr. Výhled za to ovšem stojí, protože máte město jak
na dlani. Jedině kam bohužel není vidět, je kostel sv. Anny.
Zámek jak ho z mých fotek ještě neznáte
Věž těsně pod ochozem patří Městskému muzeu, bývalému piatistickému gymnáziu
kde byl učitelem Alois Jirásek a o kterém bylo psal ve své Filozofské historii.
Šikmo od něj na pravo, s další věžičkou je budova pedagogické školy, a za ní se zelenou střechou
a bílou fasádou je Smetanův dům, kde se hrají divadelní předstaení a pořádají koncerty.
Více vlevo za ním s hranatou střechou je Zahradnická škola kam chodil i synátor a na kopci
nad ní se rozkládají pozemky Litomyšlských školek.
Pohled na další zajímavý litomyšlský areál a to Restaurátorskou školu. Spadá pod Univerzitu Karlovu
a její dominantou je tzv. Červená věž která je jako vyhlídka též přistupná.
Taky si zas někdy vyšlápnu schody nahoru. Střecha s komíny patří k piaristickému klášteru a vlastně
i k té restaurátorské škole. Shluk staveb v pravém rohu úplně vzadu na obzoru je už část České Pražcové.
Dole na fotce je část Klášterních zahrad, a pohled směrem na vsi za Litomyšlí a vlastně
i na Svitavy. Ty jsou schované za tím kopcem s lesíkem.
Jedno z malých náměstíček pod kostelem. Jmenuje se Toulovcovo a věž která je vidět patří bývalé
radnici na náměstí. Až donedávna na ní visel jediný litomyšlský zvon. On totiž ani jeden ze čtyř kostelů
nemá zvony. Nebude to dlouho trvat a přibudu ve věžích piaristického kostela tři nové zvony,
na které se pořádala sbírka. Z ní jsou ulité dva menší, a jeden velký zaplatil zdejší velkopodnikatel
v drůbežářství.
Tohle už je pohled na nezbytnou panelákovou výzdobu českých měst. A vpravo až úplně těsně pod horizontem, skoro neviditelná je Polička.
Linie domů k věži i vedle ní je velké náměstí. A pohled na odvrácenou stranu
renesančních domů. Nahoře, kde to nejvíc začíná padat nalevo, mezi dvěma bílými domy
a pod panelákem, je budova nynějšího gymnázia. Tím jsou vyčerpané pohledy na nejdůležitější
litomyšlské dominanty a zase slezeme dolů ....
Ke včerejšímu úvodnímu článku vlastně ještě patří následující fotky. Když jsme se vracely
starší, novější i úplně novou výstavbou, kdy jsem se kochala nádhernými zahradami u některých
domů, najednou se vyloupla tahle chalupa. Tedy spíš pohádková chaloupka. Co mne velmi
nadchlo tak to jsou detaily jako háky na okap a samotný dřevěný okap. Ostatně, k téhle chalupě
by ani jiný nepasoval......
Posledním zastavením bude kostel plný andělů .....
