Noc kostelů .....

Aby jsme se zas neukytičkovali, páč mám

v zásobě hodně květů, připomeneme si jednu akci,

kterou asi většina z vás zná. Noc kostelů. Šance na to, podívat

se na místa kam se normálně nedostanete, případně do kostelů

které jsou povětšinou během roku zavřené (jako třeba ten náš rybnický

který je otevřen jen dvakrát do měsíce na mši) a jelikož jsem silně nevěřící

tak moc šancí se tam podívat nemám. Ale co s tím, když kostely mne ale

nesmírně zajímají? Tak pro takové lidi tu je právě Noc kostelů. Při té letošní

zde byla navíc k vidění i sbírka ornátů a mešních rouch. Zajímavá a ojedinělá

tím, že to byla všechno roucha která patří k tomuto kostelu. Nemusím všechny ty

plky kolem, to mne nijak nic neříká, ale přednáška o tom, proč se jaká barva ornátu

používá v tu kterou dobu byla zajímavá stejně tak jako proč byly ornáty ze zadu

zdobnější než zepředu. A od kterého vatikánského koncilu se to změnilo.

Věděli jste třeba, že v ornátu farář z kostela směl jen několikrát za rok

a to jen ve svátky k tomu určené? A pak samozřejmě k umírajícím

když poskytoval poslední pomazání a při pohřbu. Dnes se tedy

podíváme na ornáty, které používali během skoro sta let faráři

v Rybníku......

---

A jedna kontrolní otázka. Víte někdo, proč je ten rukáv v tom poutku ?

Ornát pohřební

Protože původně ornát sloužil jako plášť a farář v něm chodil ven i v dešti, bývala na něm

i kapuce. Postupem času ale zmizela, a zůstal po ní jen ten útvar podobný štítu.

A takovéto ornáty nosí faráři dnes. Stejně zdobné zepředu jako zezadu.

Jo, a proč tomu tak nebylo vždycky? Protože do jednoho vatikánského koncilu

(nevím už kterého) se mše sloužila skoro celou dobu tak, že kněz stál zády k věřícím.

Plnokvětá jabloň .....

Tenhle strom byl pro mne dost velkým překvapením.

Nejdřív jsem myslela, že je to nějaká odrůda později kvetoucí sakury,

jenže když jsem přišla ale blíž, zjistila jsem, že se jedná o jabloň !

No řekněte sami, co by jste si mysleli vy?

---

Nějak jsem ještě ani nestihla uveřejnit všechny květnové fotky, a

už mám nafocených dalších několik desítek fotek z nynějšího dovolenou ho

pobytu na chatě a z další několika kilometrové procházky na protější hřeben.

Velký podíl na tom má i neskutečný nepokrytí internetem.....

Podvečerní procházení .....

Poslední večer mé májové návštěvy na chatě, byl narozdíl

od dnešního prvního, krásně slunečný a tak mne sluníčko vytáhlo

do lesa si to krásné světlo nalapat. Paprsky slunce, klonícího se k západu

krásně všechno ozlatily a zvýrazňovaly barvy větví s čerstvě zelenými listy.

A co teprve takové pomněnky s barvou stejně modrou jako obloha nad nimi ...

---

.... ale ozlatilo i údolí pod Stříbrnou Lhotou

..... a stejně tak i trávy a listy na větvích .....

V kalíšcích listů lupin se leskly krůpěje z předcházející krátké přeháňky

Pohledy do okolí a trocha historie .....

I dnes bude fotek o něco víc než normálně. Chtěla bych se

totiž už rozloučit konečně i s areálem Skalky. Jak jsem se už zmínila v komentu

jsou zde skvělé infotabule s údaji o daných lokalitách, budovách a

vůbec historii tohoto místa. Takže mezi pohledy do kraje si dáme i něco historických údajů ....

---

Že se přeci jen trochu zmenšují, bohudík, plochy kde je vysetá řepka bylo vidět

i tady kolem Mníšku. Dokonce i z nevelkého převýšení.

Tady je pohled na hřeben kde leží lokalita Na Madlenkách, o které je psáno na infotabuli.

Ten průsek není sjezdovka, ale vykácené stromy pod vysokým napětím. Kousek od něj máme chatu,

tudíž si můžete udělat malý obrázek o vzdálenosti která je mezi místem výchozím mého výletu

a cílovým

Vlnění brdské.....

Kousek od tohoto vysílače máme chatu. Ne, nemáte na monitoru mouchu, ale

to mi do záběu vletěl nějaký dravec.

Kostel sv. Václava a zámek. Tedy pohled na náměstí a malé sídliště na kopci nad ním.

Normálně z města vidět ty paneláčky nejsou.

Areál hliníkárny a Výzkumného ústavu rud. Do něj vedla ona štola na dopravu rudy

do pecí.

Trochu blíž .....

Konečně zasloužená odměna. Výlet byl dlouhý celkově zhruba deset kilometrů

a tak jsem si jí zasloužila ..... a přiznávám, že jsem se na ní fákt těšila.

Místní cukrárna je opravdu vyhlášená široko daleko, ať už pro příjemné prostředí, ale i personál

a opravdu výborné megazákusky ....

Všechny pohledy do kraje jsou z vyhlídky od kostelíka a konečně se můj Tamronek 70 - 300 mm

pořádně provětral. Ne, že bych si tohle musela vyšlápnout pokaždé kdy jsem na chatě,

ale docela ráda bych si to dala na podzim, kdy jsou zdejší buky zlaté a smíšené lesy hrají

všemi barvami.