17 dubna 2014

Proč používat fotoeditory?....


Nechci tímhle článkem aspirovat na odbornost článků
z renomovaných časopisů o fotografii a už vůbec se nechci řadit mezi ty kteří o tomhle opravdu něco
vědí a hlavně se super editory pracují. Ráda bych ze své vlastní zkušenosti a zkušenosti jiných ukázala že použití
editorů není jen zeštihlování rádoby celebrit a retuše jejich vyžilých obličejů tak aby vypadaly krásné a žádoucí,
ale ukázat jak se dokáže díky editoru zachránit spoustu vašich fotek které by jinak skončili v koši počítače.
Nejmarkantnější to je když se člověk naučí, tedy spíš začne učit retušování.
Ale i zesvětlením příliš tmavých nebo naopak ztmavením přesvětlených fotografií nebo doostřením fotek mázlých dokáže hodně zachránit. A co se dá dělat s úpravami napodobující různé grafické, malířské a jiné techniky už několikrát na svém blogu ukázala Vendy. I já jsem si tu kolikrát pohrála což můžete vidět v rubrice Moje fotohrátky.
Dneska se ale chci věnovat tomu proč je používat k zlepšení nebo záchraně vašich (i mých) trochu nepovedených fotek.



V mém článku Město za svítání jsem měla na fotkách sakur nehezké stožáry na vlajky, které vadily a obrázky hyzdily. Marijakes ovšem nelenila a vyhrála si s retušováním a stožáry "vygumovala". Následně mi poslala skvělý návod jak to dělat čímž mi udělala velkou radost a připravila mi ale zase víc chvil u pc kdy si to zkouším a zkouším. A tady jsou výsledky toho jak dobře může posloužit v editoru funkce Klonovací štětec.

Původní foto


A Majčiny zásahy. Nejdřív zmizely stožáry....


....a pak i rozvodná bedna na semafory





Opět vyzmizíkovaný jak stožár tak rozvodka....


A můj první pokus....



To by bylo k retušování a gumování....

Dalším dobrým pomocníkem je zesvětlení nebo ztmavení. Ukážeme si to na předchozí fotce.

Původní fotka.....


.....a po zesvětlení


Opačný postup a to ztmavení. Hodí se třeba pro takovéto obrázky focené do dálky, nebo na plném slunci.


......ztmaveno a dootřeno




Dost často se hází do koše fotky které nám vylezou s aparátu neostré. I tady je po ruce velmi snadná pomoc a to funkce ostření. Musím říct že mě se hodí nejvíc u makro snímků protože tímhle zrcadlem nemám možnost fotit klasické makro třeba od dvou nebo pěti centimetrů. Takže si pomáhám výřezem a následným doostřením. Ale hlavně při focení hafušků, kdy přeci jen jsou pořád povětšinou v pohybu a tak i možnost režimu na foťáku (sport, nebo zmrazení pohybu rychlých objektů) někdy nepomáhá. Výborně poslouží i při nočních fotkách focených z ruky.

Před doostřením....


.....a po.




Tak, ukázala jsem vám pár kouzel z mnoha které nabízejí i jednoduché a zdarma stažené online editory. Samozřejmě že v těch sofistikovanějších lidé kteří to s nimi umí dokáží dělat podstatně víc věcí, ale to je spíš pro grafiky a ty kteří zpracovávají fotky do časopisů. Na pěkné fotky na blogy naprosto postačí těchto pár triků.....
Samozřejmě mohou lepší fotografové namítat že všechno tohle se dá na foťáku nastavit, dá se použít takový a makový objektiv, pomocí kombinace clon a časů dosáhnout stejného efektu.....mají pravdu. Jenže většina z nás není profi fotograf, fotí pomocí malých kompaktů kde nějaká výměna objektivů jak u zrcadlovek není možná (i když už jsou takové kompakty na trhu, ale ta cena, ta cena...) fotíme momentky ze života, není vždy čas na náročné nastavování takže fotíme většinou na automat. A ve všech těchto případech právě editor může o hodně ty fotky zlepšit.
Navíc všechny tyto editory jsou velmi jednoduché na ovládání a pochopitelné i když nejsou v češtině a nemusíte z nich mít strach. Většina z nich funguje na jednoduchém základu OTEVŘI EDITOR - NAHRAJ FOTKU Z POČÍTAČ - KLIKNI NA PŘÍSLUŠNOU OPRAVU - UPRAV - NAHRAJ ZPĚT DO POČÍTAČE. Jen retuš dá víc práce ale výsledek zase za to stojí.

Takže hodně štěstí do práce s editory, stojí to za to si v nich pohrát a hlavně NEBOJTE SE JICH!



16 dubna 2014

Zase ta bílá.....


Druhý z krásných stromků na které se dívám
z okna je už také v plném kvetení. Jedná se zase o ozdobnou formu ovocného stromu, v tomto případě bych podle květů a listů soudila na hrušeň. I když to je podružné jaký je to druh hlavní je krása květů....fotila jsem v různých časových odstupech jak se květy postupně rozvíjely. Jen jednou jsem měla ale štěstí na slunečný den. Dnes už jsou všechny květy naplno rozkvetlé a tvoří na koncích větviček bílé obláčky.....











15 dubna 2014

Exoticky....


Dneska zabrousím trochu do mojí
květinové exotiky. Kdysi, ještě v Praze jsem se na čas zamilovala do bromélií. Jsou to velmi zajímavé rostliny, povětšinou epifyty vegetující sice na tělech hostitelů ale nejsou to na rozdíl třeba od jmelí cizopasníci. Kmeny a větve stromů potřebují jen k uchycení ale žijí ze vzdušné vlhkosti a drobných lístků a jiných organických zbytků které napadají do jejich listové růžice kde se přemění ve výživu. I když najdou se mezi nimi i takové které rostou terestricky tedy v hlíně. A takovou nejznámější bromélií která tak roste je ananas. I když se to možná nezdá je to tak. A dokonce si ho můžete i doma vypěstovat!
Najdou se tu i tzv. extrémní epifyty jako je Tilandsia usnoides známá jako španělský mech. Určitě jste už viděli fotky z Kalifornie, jižních států Severní Ameriky a Mexika kde z větví stromů nebo drátů visí dlouhánské stříbrné vodopády této rostliny. Ta žije opravdu jen ze vzduchu, tudíž z vlhkosti a prachu a i tak dokáže vytvořit rostliny dlouhé více než tři metry.
Já měla pár rostlin rodu Vriesea, Guzmania nebo i Tilandsia. některým se dařilo, některým ne. Ony tak trochu klamou tělem.
Zalévat se musí do listové růžice protože substrát v kterém se kupují je opravdu jen na to aby v květináči "stály". Po odkvětu se může zdát že rostlina prostě zdechla, ale ona zdechne jen mateční rostlina. Před tím ještě vedle vyroste nová dceřinná rostlina která se dál pěstuje stejně jak ta předchozí. A tak pořád dokola. Když se ovšem daří. Daří se třeba mé mamince která někdy před pěti lety jednu dostala od mého muže a od té doby jí v pohodě kvete, vyhodí dceřinnou rostlinu, zdechne a zase se jede dál.....
Já měla některé (hlavně ta terestrické) v malém pokojovém skleníčku, dařilo se jim ale po přestěhování to nějak skončilo. Asi byl na ně venkovský vzduch až moc zdravý...
Takže jsem po dlouhé době dostala až letos v únoru od muže k narozeninám jednu krasavici z rodu Guzmania a jsem zvědavá jak se s ní popasuju.....

Má nádhernou fialovorůžovou barvu (i když tady je spíš do růžova, ach jo...to podání barev trochu pokulhává)
a nejde o květ! Jsou to jen zbarvené vrchní listeny které svou barvou lákají opylovač. Květy jsou to drobné bílé v paždí listenů.






Další exotikou je nádherné Dendrobium nobile které jsem si koupila když jsme byly s dcerou nakupovat v IKEA vybavení její nové domácnosti. Měli tam těch orchidejí jiných odrůd než jen klasických phal spousty, tohle ještě bylo teprve v poupatech a doufala jsem tak, že to bude jiná barva než to které mám doma. No...nebylo. Tedy bylo jen s tím rozdílem že nemělo růžové okraje květů jak to moje původní. No nedá se nic dělat, sesadím je do jednoho květináče aby nezabíral místo ještě jeden květináč.....příště si holt vyberu jinou. Když jsem ho dovezla domů mělo jen ohromnou spoustu poupat, ale za pár dnů se vyloupla tahle nádhera....





Tahle fotka je jak z Jarmilčiné série Najdi kočku.....najdete?






Jo, a krásně jemně voní....

14 dubna 2014

Město za svítání....


Nerada vstávám brzy. Nikdy jsem to ani nepotřebovala
až na pár výjimek, které by se za celý můj život vešly možná do desítky maximálně dvacítky dnů.
Jedním z nich byla předminulá středa kdy jsem musela na rehabilitaci už ráno v šest hodin. Nekřesťanský čas ale i v obluzení spánkem se projevil můj fotofanatismus když jsem jako po první věci hrábla po foťáku. Tak možná stihnu nějaký pěkný východ..... Stihla bych, ale to by město nesmělo ležet v kotlině a ještě kolem dokola být baráky. Ale pár výcvaků jsem udělala, přiznávám že jsem si brala foťák hlavně kvůli sakurám které jsou tam nově vysázené podél chodníků a krásně kvetly.....



I když se to nezdá tahle fotka vznikla jen pár vteřin po té první






A šup, stejný čas jen pohled do dáli .....automatika dělá divy....


Ale když jsem z rehabilitace vylezla, světlo už bylo opravdu a tahle krasavice lákala svou barvou:"Podívej, jak sladce vypadám!"


Tam někde vychází sluníčko....


.....o čemž vypovídá barva oblohy


Jenže ty sakury mi nedaly spát a tak v pondělí, opět cestou z rehabiliace jsem je fotila už za poledne. Tedy některé. Ta u střediska už byla odkvetlá, stromořadí v ulici už taky pomalu shazovalo květy, jen dvě velké u místního pomníku válečným hrdinům vypadaly jak růžové fontány.....



Jen ty zatracené stožáry na vlajky kdyby tam tak nestrašily v záběru...


Ať jsem dělala co jsem dělala nešlo je prostě vyloučit....


Asi se budu muset naučit retušovat. A propó....děláte to někdo? A v jakém programu?


Našla se tu dobrá dušička (Majko děkuji) kterou zasvrběly ruce a ty hnusný sloupy mi vyretušovala. Takže tady jsou ty krasavice bez rušivých sloupů....


.....a tady i bez té kysny ....


No jo, editory jsou holt všemohoucí Mrkající

Dneska razím znovu a doufám že už vyfotím opravdu echt sakury. Ty krásné plnokvěté, růžové a nadýchané jak cukrová vata.....