12 prosince 2013

Než se setmí....


Předminulý týden byly nejen pěkné
dny, ale úměrně k nim i západy. A tak jsem vybíhala při spatření úžasně zbarvených oken na protějších domech s foťákem abych alespoň od nás ze zahrady tu krásnou hru barev a mraků vyfotila....barvičky se měnily co chvíli stejně jak mraky které nabývyly různých podob a tvarů...


Západ 29.11.13
Při tomhle západě krásně čárala letadla



Při přiblížení se hodně změnila výsledná barevnost




Další západ jsem nafotila 2.12.13
To mne zaujaly zvláštně tvarované mraky a ve finále ovšem i žhnoucí stromy...










41 / 52


  • 1/ Pátek 6.12.13
  • Nula bodou, skóre bída....
2-3/ So+Ne 7.-8.12.13
Stejne jak patek. Xaver si vesele fouka uz druhy den, snezi ale vsechno je okamzite odfoukane do pryc. Nedelni rano sice krasne zasnezene nicmene behem dne zacalo tat
a tak zase pomalu snih mizi. Navic v noci lilo jak z konve a tak snehu definitivne nic neni. Nenasla jsem nic z ceho bych mela mit radost. Navic je doma pekne dusno. Jo myslim ze posledni dny by spis patrily do Mych vzteku a spatne nalady...
Skore dni: Spatne,spatne,spatne

4 / Pondeli 9.12.13
Hura!!! Jsme v Praze...a tak je prede mnou focenicko, foceni....
Skore dne: Libuju si

5/ Úterý 10.12.13
Hodně náročný den. Dopoledne po cestě procházkou do OC Smíchov tři hodiny ťapání po obchodech už bylo docela dost, zvlášť když nás čekalo ještě pozdně odpolední procházení po staré Praze .....Počasí bylo spíš jarní, krásných 8°C a vůbec to nevypadalo na to že by měl být prosinec. Ale den to byl vydařený i když dost náročný na chození...ale medovinka, pečené kaštany a trdelník, ale hlavně pohled z věže Staroměstské radnice na to krásné hemžení a svícení za to opravdu stál!
Skóre dne: Radost až do večera

6/ Středa 11.12.13
Dneška jsem se tak trochu bála, byly jsme domluvené s bývalou tchýní že se konečně setkáme. Myslím že i Lucka byla stejně napjatá jako já ale nakonec jsme ztrávily skvělý půlden a musely jsme si vybrat alespoň něco k ježíšku. Musela jsem třetí babičku strašně krotit protože by bývala koupila na co jen by jsme se podívaly....Nakonec se Lucka s ní loučila jak kdyby se viděly naposledy před týdnem a ne že se nikdy neviděly. Tedy alespoň co si Lucka pamatuje.....a slíbily si že se zase co nejdřív sejdem....snad to tedy vyjde.
Skóre dne: Úleva s radostí

7/ Čtvrtek 12.12.13
Kruci, včera se mi najednou z ničeho nic spustila při povídání v reštice nad vynikajícím čokoládovým dortíkem strašná rýma, teče mi z nosu a nemám nějak moc náladu, připadá mi to jak nějaká alergická reakce. Do té doby mi nic nebylo žádné příznaky, nic co by nasvědčovalo nějakému blížícímu se ochoření. Navíc jsem si při louskání ořechů rozřízla skořápkou bříško palce. Venku celej den hnusno tak kde zbalit nějakou tu radost?
Skóre dne: Níííííííííc

09 prosince 2013

Zkouska spojeni...

Nedivte se a nezblaznila jsem se ani jsem nezapomela psat
cesky. Jen jsme se s dcerou rozjely do predvanocni Prahy a misto abych datlovala na notasu, pisu tohle pres telefon. O, velke diky technickemu pokroku...jen tedy ty hacky carky by mohl umet...zitra se pekne presuneme do mesta a ja si budu pekne uzivat vanocniho blazince bez toho ze bych litala po obchodech. K tomu abych se dostala do rause mi stacej vsudypritomna svetla, svetylka a svetliska....a fotak v ruce!

Takze snad po navratu budu mit za a) neco v zasobe v archivu a za b) uz snad bude fungovat i blog tak jak ma, protoze uz i mne to nasira tak, ze ztracim naladu neco psat...
Loucim se tedy na dva dny s vami a budu si uzivat ruchu a mumraje prazskych ulic...

06 prosince 2013

40 / 52

1/ Pátek 29.11.13
Došlo mi že vlastně nemám žádný vánoční věnec na dveře. No jo, věnuju se věcem pro ostatní a sama si svoje neudělám....a tak jsem popadla zbytky organzy kterou jsem měla v šupleti a vykoušela jsem si trochu jinou metodu píchání. A za dvacet minut byl věnec hotový. A navíc jsem si i umístila na okenní parapet truhlík s výzdobou a lampičkou kterou mi přivezl z IKEA syn a kochám se světýlkem....
Skóre dne: Radost že jsem si poradila a z hezké a účelné věci

2/ Sobota 30.11.13
Den ve znamení místních trhů. Dalo by se říci že i úspěšný, ale stejně po něm zůstává určitá hořká pachuť. Ovšem to se dalo čekat.
Skóre dne: Radost z částečného úspěchu

3/ Neděle 1.12.13
I když je první adventní neděle je to všechno takový divný. Alespoň u nás. Asi jsem se teď tím množstvím vánočních věciček vyšťavila,nemám žádné nápady (protože jsem vymýšlela a přemýšlela o vzorech a barvách) na výzdobu a ani chuť. Takže beru zavděk pozváním dcery vyrazit do Ústí nad Orlicí na rozsvícení vánočního stromu. Celkem pěkné, grog studený, svařák sice pro změnu vařicí za to spíš okořeněná voda s trochou vína, ale aspoň jsem přišla trochu na jiné myšlenky. A objevila krásný kostel. Jen kousíček za náměstím kde už jsem nesčíslněkrát courala a nudila se a nenapadlo mne odbočit do boční uličky. Až dneska. Ale asi to tak mělo být kvůli té atmosféře.... Ovšem až do návratu domů. Tady vzala rychle za své. Ale to je jiná a stále se opakující se historie....
Skóre dne: Než my byla zkažená měla jsem i radost z adventní neděle

4/ Pondělí 2.12.13
Sluníčko ráno a krásný západ večer....
Skóre dne: Úplně obyčejná radost z krásného dne

5/ Úterý 3.12.13
Dneska nic....žádný pocit radosti....až teď večer. Přišlo poděkování za čerty a věnec a bylo z něj cítit velká radost....
Skóre dne: Radost že měl někdo jiný radost.

6/ Středa 4.12.13
Jestliže jsem si myslela že nebudu už dál nic vyrábět, tak jsem se trochu zmýlila. Bohudík? Myslím že ano. Protože pokud se někomu líbí moje věci je to dobře, protože je dělám hlavně pro radost. Mojí i těch kdo si je koupí. A i ti kdo je dostanou....
Skóre dne: Raduju se s ostatními

7/ Čtvrtek 5.12.13
Xaver proběhl okolo nás a jen se projevil tím že dost fouká a ráno bylo namrzlo....nic víc
Skóre dne: Radost že se tu nic nekonalo. Jedna supervichřice mi tu aprosto stačila...

Pozor! Nešlápni vedle.....






A proč ten název? Protože takhle mne vždycky ponoukal můj děda před každou louží. Jako malá jsem totiž do nich z velkým gustem hopsala a šlapala.....

05 prosince 2013

Advent - klid nebo šílenství?


Ačkoli advent znamená období
zklidnění po hektickém roce čím dál tím víc spíš než to
připomíná šílenství těsně před vypuknutím války. Lidé berou ochody útokem hodným leckteré pěšácké roty, perou se o košíky jak vojáci o každičký zákop, aby se pak po hlavě vrhli na zteč regálů....
A to že má být čas klidu, rozjímání a přemýšlení nad uplynulým rokem? Pche!!! Tento trend každoročně postihuje nejen hlavní město, ale i města krajská, okresní i ta zcela malá pokud se pyšní alespoň jedním z hyper, super či jiným marketem. Pozoruju to šílenství pěkně zdálky, protože jsme už před lety po dohodě s dospělými dětmi vánoce jaksi zrušili. Maximálně se pro vůni a atmosféru napeče něco cukroví, ozdobí okna truhlíky ale hlavně...je klid! Ten který by správně o adventu měl být. Žádné hektické shánění dárků, vyšilování nad tím že mi někdo pod rukou sebral ten nejlepší kus masa, že zrovna přede mnou došli rohlíky, mléko, jogurty, majonézy a jiné a jiné lahůdky které se prostě MUSÍ objevit na štědrovečerním stole....jen proto abychom po svátcích spouštěli v lepším případě litanie nad tím kolik kilo nám přibylo na kontě, v horším případě se zotavovali po žlučníkovém záchvatu z nadmíry konzumovaných laskmin a smažených věcí....

Ale i já, člověk pragmatický čas od času roztaju a nechám se vtáhnout do atmosféry adventních nedělí, nejen tím že zapálím každou adventní neděli novou svíčku, ale nechám se i dotáhnout na takovou akci jako je slavnostní rozsvícení vánočního stromu. Tak co si budem vyprávět hlavně! kvůli focení!! Na takovou akci mne vytáhla první adventní neděli dcera do Ústí nad Orlicí. Představa punčíku, grogu nebo svařáku byla natolik lákavá, že jsem neodolala, nacpala foťák do kabelky a vyrazily jsme. Vlakem. To aby se dal ten svařáček apod. vychutnat bez následků.
Náměstí bylo vcelku vylidněné, stálo zde pár stánků různých charitativních organizací, nějaký ten stánek s pochutinami a pak dva nebo tři stánky právě s oněmi zahřívadly. Ovšem ta byla tedy hodně velkým zklamáním. Punč vlažný a svařák? Sice hodně horký, ale spíš to byla horká voda svařená s kořením okolo které proběhlo víno trapem a zmizelo v dáli....Alespoň to tedy splnilo ten účel že se člověk zahřál. Myslím že klidně jsme mohly jet i tím autem, protože po těhle chudinkách by dcera asi nenadýchala ani ň.
V pravidelných intervalech se ozýval zvonek Ježíškovi pošty, ježíškovský pan pošťák se mile na děti usmíval, radnice se hrdě vypínala krásně nasvícená do tmy a mě bylo tak nějak fajn. Dokonce se dá říct, že i ta předvánoční nálada mi tak nějak zaklepala na srdíčko. A našla jsem krásný kostel, kterého jsem si nikdy nevšimla....


Zvonek Ježíškovi pošty



Těm krásným andělíkům jsem neodolala a jednoho si koupila na dveře domů....a pak jsem tam našla pár kouliček dělaných řezaným patchworkem neboli stylem kimekomi....


Radnice a boční ulička která vede na krásné malé náměstíčko s krásným kostelem....


....bylo v něm sice už tma, ale pokus s bleskem se docela vydařil. Jen vitrážové okno svítilo do tmy....


I v oknech kanceláří Městské policie zářila vánoční světýlka


Než se strom rozsvítil....nesvítila žádná výzdoba, ale když se rozsvítil....


.....rozsvítily se i boční ulice a jeden z domů na námku.


04 prosince 2013

Plodové.....


Další výběr z fotek, které se
časem nastřádaly a neměly své uplatnění. Až dnes....pomalu mi totiž docházejí neuveřejněné fotky v archívu díky tomu že jsem doma přilepená na židli a tvořím a tvořím a tvořím....a nefotím a nefotím a nefotím. Navíc za chvíli budu muset začít s nějakými minimálními přípravami na vánoce, to jest zprůhlednit okna, umatlat nějaká těsta a upéct cukroví, štolu a štrůdly. A mezitím ještě něco stvořit. Zajít i do lesa na nějaké větve abych místo stromečku stvořila nějakou vánoční kytku a ostříhat překážející větve na tújkách a použít je na výzdobu truhlíků v oknech....když to tak po sobě čtu tak si říkám, že asi budu muset dát noťas pod zámek abych to všechno postíhala...


Takže nabízím malý kaleidoskop různých plodů. Nejdřív šípečková série, mám je u nosu takže si je fotím dost často.





Kalina



Cesmína



Brslen





a poslední připomínka teplých dní....

02 prosince 2013

Kapičkování....


Kapkové fotky vznikly v den
kdy tady u nás byl první větší mrazík a všude byla krásná jinovatka.
Jenže jak se sluníčko snažilo, tak všude tam kam dosáhlo se jinovatka změnila ve třpytivý svět kapek...A tak jsem hodinku potom, co jsem fotila jinovatkové obrázky vyrazila fotit kapkové.











01 prosince 2013

Vánoční trhy....


Tak a je to za mnou....
A resumé? Již nikdy více!
A proč?

Bydlíme tu na vsi už víc jak dvacet let. A včera mne překvapilo a to dost nemile, že prostě tady se neodpouští....Neodpouští se že člověk není blbec a nenechá se okrádat a dělat si na hlavu, a neodpouští se to že jsme Pražáci....
Abych to vysvětlila. Když jsme se sem nastěhovali, muž ještě asi dva roky jezdil dělat do Prahy než si tady našel práci u jednoho místního podnikatele. Dělal pro něj a to dost, dokázal sehnat spoustu kontaktů a zákazníků, dodavatelů i manuálů které bylo potřeba k opravám různých tiskáren a kopírek. Ocenění tedy finanční nic moc a tak se prostě udělal pro sebe. Ovšem onen už bývalý zaměstnavatel ho napadl, že mu odešel i se zákazníky. Nebyla to pravda, oni totiž si ti zákazníci žádali přímo jeho na servis a pokud přijel někdo jiný tak ho vyprovodili. A tak nelenil a všem rozeslal pomlouvačný a výhružný dopis. Pokud se domníval že to bude na ně platit a oni se pokorně k němu vrátí tak se přepočítal. A tak už skoro 18 let nás nezdraví z jejich rodiny, dělají že nás neznají a naočkovali i další lidi. A včera mi to dávali řádně sežrat.
Druhá věc je ta že jsme prostě PRAŽÁCI a sem nepatříme. Nevím, nikomu jsme tu nikdy nic neudělali, manžel už leta spravuje na místním obecním úřadě a škole tiskárny a kopírky a to velice promptně když potřebují, sponzoruje i místní fotbalový klub, ale.....prostě jsme PRAŽÁCI.
Takže když to tak shrnu, členové zastupitelstva si u každého z prodejců něco zakoupili, s každým se pozdravili s jednou vyjímkou....ano, se mnou....
A nakupující se rozdělili na tři skupiny. První skupina(místní) si nekoupili nic už ze zásady že jsem to prodávala já. Druhá skupina se rozplývala a ňůňala jak je to krásné ale když jsem řekla cenu, nebo spíš podcenu, polkli a s výrazem šíleného odporu jakej jsem vykuk a vydřiduch odešli. Zakoupit si dva svařáky v kelímku a grilovanou klobásu a za to všechno zaplatili víc než za tu jednu kouličku kterou si předtím vybrali ale zdála se jim tááák strašně drahá. Třetí skupina prostě přišla, bez řečí ukázala tohle, tohle a tohle, zaplatila a šla. Ovšem to nebyli místní ale Třebovští....z místních si u mne koupili jen čtyři!!!

Zkusila jsem si to, dostala za vyučenou a okusila na vlastní kůži že doma není nikdo prorokem.....takže když to vezmu kolem a kolem místní opět nezklamali.

Nejčastější věty které jsem slyšela: "Jé to je nádherné, a určitě pracné, že....tak nashledanou!"
"Tohle mám od naší sousedky a podstatně levnější....no ale ona to nemá tak hezké...."
" Ten andělíček je tak krásný....kolik stojí? TOLIK? Proboha nemáte to nějaké předražené?"
A jedna jediná:" Můžete mi dát na sebe kontakt?"
A jedna potěšující od sousedky: "Tedy ty to máš krásný! Naše mladá to taky dělá, ale já bych chtěla od tebe tuhle kouličku"


P.S. Alespoň že náklady se mi trochu vrátili....

Trhy se konaly v nově otevřeném kulturním domě který se tu postavil....je to stavba v obci dost kontroverzní, je spoustu lidí nadšených a spousta je proti, že se v ní utopilo zbytečně moc peněz. Stojí na místě bývalé rychty s kterou mělo minulé zastupitelstvo opravdu velkolepé plány. Bohužel nedostalo na to evropskou dotaci o kterou žádalo(minulý starosta si to na kraji i v Praze dost pohnojil, takže mu to s radostí stopli) a tak se celý objekt zboural a místo něj se postavila montovaná krabice....možná kdyby se z objektu ubourala část a část opravila bylo by to i víc k užitku, bylo by tam víc místa ke komerčnímu využití objektu....



Z prodáváných artefaktů převládali perníky ve všech podobách a velikostech



Další byla na řadě keramika, jak od dětí ze základky tak od obyvatelek vsi

Tohle je práce dětí z keramického kroužku




Jen pár věcí bylo z nějakých novějších rukodělných technik...jako třeba adventní věnce z kosmetických tampónů nebo vánoční stromky či japonská technika KUSUDAMA....


..... nebo věci pletené z papírových ruliček....musím říct že paní s nimi byla zdaleka nejúspěšnější prodejce....mizelo jí to ze stolu šmahem...přiznávám že já si od ní koupila adventní svícen taky, protože svůj jsem si nestihla vyrobit.


Takže všem kdo se chystají na jarmarky, vánoční trhy a podobné akce přeju spousty uznalých zákazníků kteří ocení koupí jejich práci....