16 října 2013

Chválím tě země má....Chvála krajině


V pondělí už jsem neodolala vábení
sluníčka a modré oblohy, Bobešovi jsem dala na chvíli pokoj od trimování a vyrazila s foťákem do přírody....i když ráno tomu nenasvědčovalo svou mlhavostí a nepohostinností kolem poledne se fakt udělalo přímo luxusně. Nejdřív jsem v letu pohrabala a odnosila zase spadaná jablka, pak se na chvilku vyhřávala na terase ale pak jsem si řekla Nebuď shnilá a vyraž. A vyrazila....a ještě dneska za deště a šediva jsem ráda, protože jsem se tak nabila energií a krásou kolem že mi to ani tak moc nevadí. Ale nesmí to trvat dlouho, protože všechno má své hranice. Tudíž i to moje dobytí baterek!
Nafotila jsem opět spoustu fotek ale nevěděla jsem úplně přesně jak je tématicky řadit, až mě pak zazněla hlavou melodie a slova písničky Z. Svěráka z filmu Kolja Chválím tě země má....a nápad byl na světě. Prostě chvála! Chvála krajině, barevným listům, stromům...


Na tohle se dívám z okna obýváku a kuchyně...







A tímhle vším jsem se kochala na procházce...myslím si že ani není k obrázkům co dodávat. Jen to, že pod tím sluníčkem barvy zářily až skoro nepřirozeně a kýčovitě...mohla jsem je trochu ztlumit, ale ona nakonec příroda je sama někdy ten největší kýč!





















15 října 2013

Bojuju sama se sebou....7


.....a tentokrát jsem to projela
na celý čáře....nejen že jsem nezhubla ani fň, ale naopak jsem kilečko opět nabrala. No jo, to je tak když se člověk zblbne do sedací zábavy a zapomíná kvůli tomu na procházky, na pohyb, na šlapadlo...a přidá k tomu všelijaké mlsky a neštěstí je hotový! Ještě že včera bylo tak krásně že mne to vytáhlo na dvou a půl hodinovou procházku po kopcích....

Rekapitulace:
14.9. Váha: 83,4 kg
HO :102 cm
Pas : 84 cm
Boky : 105 cm

14.10. Váha: 84,7 kg
HO : 104 cm
Pas : 85 cm
Boky : 107 cm


Poprvé jsem tedy za celý měsíc nic nezvládla a je to moje vina.
Nebejt tak tvrdošíjně přilepená ke špendlíkování a obden si šlápnout na šlapadle zvládla bych to i s těma sladkostníma úletama.....budu si muset dát pozor....

Cez ces - ty...


12 října 2013

Márly.....


V radostech jsem se zmínila že
mne poprosila naše známá chovatelka mainek od které má dcera Baldricka, že by potřebovala nafotit svou nejnovější akvizici, kocourka ruského chovu a jelikož ona chovatelka má perfektní fotky, tak se nemůže prezentovat jen tak nějakými a tak jestli bych jí kočičóna nenafotila. Tak je to výzva, protože kdo to někdy zkoušel ví že focení zvířat je ještě horší než malejch dětí. Momentky ještě jakž takž, ale pokud chcete pěkné prezentační fotky je to.....no, dost pracné...ale pokud to chovatel se svými miláčky umí dost to pomůže....


Ale myslím že se něco i zadařilo a tak si dovolím ukázat pár mých prvních fotek na objednání....











11 října 2013

Den z mlhy zrozený....


V úterý tu byla ráno úžasná mlha.
Já vím, na mlze není nic úžasného hlavně pro motoristy kteří jsou na cestách a v tom provozu a džungli která v něm vládne je to spíš pěkně nebezpečné. Ale pro fotografy naopak je mlha dárkem z nebe. Bohužel mi byl dán až doma kde mám omezenou možnost focení a nemůžu si vyběhnout před ranní kávou jen tak v pantoflích do lesa jak na chatě. Ale tentokrát jsem chtěla nafotit hlavně sluníčko které se z té mlhy klubalo ven. A tak jsem si našla nejdřív flek ve střešním okně a z něj zkoušela při různých časech a režimech fotit a pak když už vylezlo výš se přesunula do zahrady....







Dodatečně ještě jedna fotečka, upravená či spíše "vystřihnutá" na radu Majky






Stínohra na protější zdi

10 října 2013

32 / 52


1/ 4.10.13
Dneska jsem se přihlásila na fb do jedné skupiny která se zabývá tvořením ale i radami co se týče čehokoli okolo vaření, zahrad, květinek....prostě taková parta lidí kteří když vědí tak poradí. Když jsem tam dala album s fotkami mého hraní si se stužkami hned se mi ozvala jedna zájemkyně. Takže mám vlastně svou první zakázku Mrkající! A mám radost že to moje hraní někomu stojí za to aby za něj dal pár korun....A to není všechno! Odpoledne jsem šla taky poprvé na objednání fotit kočinu. Nechci si nijak honit triko, ale fakt jsem moc ráda!

2 -5 / 5.10.- 8.10.13
Hezké počasí, ale já sedím doma. U papírování, nebo při údržbě baráku či trimování Bobeše. Takže asi tak jediná radost je z radosti jiných kterým se líbí moje prácičky....

6 / 9.10.13
Radost ale v úvozovkách. Další návštěva u doktora s jinou bolestí a verdikt "zánět šlach v rameni". Bác ho....Obstřik, Nimesil jednou denně, tři dny ABSOLUTNÍ klid, a nezvedat ruku víš než na desku stolu.....takže problém... a tak jen radůstka z toho že mi bylo nabídnuto vystavit některé výrobečky ve výloze papírnictví kterou propůjčilo pro různé tvořilky z města které tvoří z věcí u nich nakoupených. A dvě objednávky na figurky čerta a čertice a čerta a anděla.....a to dokonce od člověka o kterém si už tři roky myslím že ho trochu znám a že to je pragmatik vysoko povznesený nad takovéto blbůstky....není.... a těším se a doufám že vyjde i zítřejší malý potlach s blogery v Brně.

7/ 10.10.13
Člověk míní a pan doktor a Sv. Petr- vtipálek plus jeho pozemští hlasatelé meteorologové mění. Ze setkání
tak nakonec nic nebyl. Já nesmím zvedat ruku nahoru, což samozřejmě je při focení hodně velký nedostatek, a navíc po včerejčí předpovědi kdy mělo být deštivo a vůbec ohavno a kdy jsme to večer odpískali to nakonec tak nebylo. Tak jsem holt jela s dcerou do města pro nějaké krémy na zušlechtění a sehnat něco z čeho by šlo udělat vlasy čertům....a když jsem vlezla do Tesca koukala tam na mě tááák smutně chryzantémová koule sezazená ze tří barev. Žluté, hnědočervené a bílorůžové. A já jí neodolala....jak bych taky mohla....a k ní jeden vřesík a hned je jeden truhlíček na okně zase hezčí. A hezčí a radostnější podívání na něj. A jó, jedna velká radost! Visej mi pěkně i se jménem moje kouličky ve výloze!!!!!

09 října 2013

A tvořím a hraju si....


Týdenní dovolená mi zajistila
poznat pocit absťáku když nemůžete dělat to co vás momentálně šííííleně baví a díky čemu jsem asi také mimo jiné zhoršila ten zánět šlach který se mi usídlil v rameni. Nemohla jsem totiž píchat. Podotýkám pro všechny kdo by v tom hledali dvojsmysl nemohla jsem píchat špendlíkama. Jelikož jsem věděla že pojedu domů vlakem nebrala jsem si svoje kouličky, zvonečky, kuželíky a mašličky sebou. Ovšem nezabránilo mi to v tom obrážet v přilehlých městských lokalitách galanterie a nakupovat stuhy a stužky a jiné propriety, abych z nich promptně hned po návratu zase začala tvořit.
Takže po návratu jsem se už hodně natěšená dala do práce a tady se prosím chlubím další várkou špendlíkového tvoření.... Jo, a jinak jsem si na fb založila i svou stránku týkající se tohoto mého momentálního šílenství. Pro ty kteří nepohrdáte sociálními sítěmi adresa zde

Tohle ještě patří jako doplněk k tomu vánočnímu věnci který jsem dělala pro mamču na dveře


No a tohle je zase parťák, tedy spíš parťačka k jejímu andělovi. Ten malej kamárádík je přichystaný dárek


A tohle jsem si udělala pro sebe....


A inovace od šikulek z fb.....myslím že to byla ta tečka která tomu chyběla



....a jak říkám lásky není nikdy dost. A co je symbol lásky? No přece srdce. Velké, menší nebo to úplně nejmenší....


Jedno pro milovnici tyrkysové



A tak se to schumelilo že budu momentálně velkovýroba čertů a andělů....