23 března 2013

A co zbylo....

Některé obrázky
byly tak trochu mimo téma. Jelikož byla Třebová svého času opravdu největší český železniční uzel, nelze tu na dráhu stejně jak na ty dráty nenarazit. A zvlášť když se vyškrabete na kopec a máte trochu rozhled. Jako první hned máte na ráně seřadiště vlaků, to si svůj primát drží dodnes. To je jeho mozek, velín....


RegioJet sice přes nás jezdí, leč nestaví. Až v Ústí nad Orlicí. Stejně tak Leoexpres a ani Pendolíno tu zastávku nemá. To místní nesou velmi těžce. I kvůli tomu se za velké evropské prachy postavil nový terminál u nádraží, podzemní garáže a okolo nádraží vše zrenovovalo. Ne že by to nebylo potřeba, jenže se díky tomu odřízl celý střed města od autobusů, protože všechny zastávky které jsou v okruhu půl kilometru i míň od nádraží se zrušily a tak i když nechcete musíte odkudkoli z centra jít na autobus nebo z něj k nádraží. Nevím jestli si ti kdo tak rozhodli uvědomili že tím zároveň odříznou spousty starých lidí od možnosti si jet nakoupit, nebo předpokládali že prostě každý má doma auto a tak jim nákupy domů dovezou? A co cestování k lékaři? Škoda slov.... Ale i to bylo pro ředitelství ČD málo a tak kdo si chce jet za levnější peníze vlakem do Prahy musí buď autobusem nebo dvě stanice vlakem do Ústí a tam si pak koupit lístek na některý vlak z řad soukromých dopravců. Na Pendolíno nástup až v Pardubicích.


Za to se tu postavilo ohromné nové překladiště námořních kontejnerů. Sem je dovezou na vlacích a tady se překládají na kamiony. Dobrá věc, to ano, leč zase silně nedomyšlená. Když se tu počítalo s tím, že nová část R35ky povede tudy, respektive tu z ní budou dva sjezdy, jeden hned na kraji Rybníka a druhý na konci města, zvedla se ohromná protikampaň. Místní po zjištění že by přišli o domy okamžitě začali sepisovat různé petice proč nestavět. Že se tu mohl postavit velký průmyslový areál kde by našlo zaměstnání mnoho lidí z okolí proti tomu se také postavili, a při tom nezaměstnanost je tu nejvyšší v celém Pardubickém kraji, právě kvůli absenci jakéhokoli průmyslu. A o obchvatu města ani nemluvě. A tak vše zůstalo při starém, R35 povede přes kopec u Litomyšle a tady zůstalo jen při silnici 2.třídy a to ještě docela úzké. A do toho teď zvýčšený průjezd kamionů na a z překladiště. Navíc k němu vede jen jedna příjezdová cesta navíc dvěma tunely a tak se tvoří ráno dost velké fronty na silnici, protože ty tunely jsou jednosměrné a kamiony je stačí docela dobře zabrat. A to se zatím jede jen ve zkušebním provozu.....

Jeden ze tří (zatím) mostových jeřábů. Ve tmě je to úžasná podívaná na ty ohromné stroje svítící jak vánoční stromky a pohybující se rozvážně sem a tam.


Při pohledu na druhou stranu se objeví věž kostela pod náměstím a všudypřítomné paneláky okolo města


Tyhle fotky jsou spíš jen tak seznamovací s místem kde vlastně žiju, nejsou ani moc kvalitní ani nemají nějakou vypovídající hodnotu. Ale místo kde žiju patří k blogu protože ten zase patří ke mě a tak si myslím že i ony tu své místo mají....takže je berte s rezervou Mrkající

Předzápadová krajina...

Čekání na zapadající sluníčko
jsem si krátila i focením okolní krajiny. Není to sice až taková nádhera nad kterou by člověk áchal, nebo po jejím spatření si řekl Tahle a žádná jiná ! Vlastně jen pole a tu a tam strom. Možná jen ten sníh a zapadající sluníčko jí přidaly trochu na kráse. Zrovna jako make-up ne zrovna výrazné ženě....(mám na mysli třeba nenalíčené fotky některých celebrit). A tak se na tu (ne)celebritu podívejme....








Sluníčko rozsvítilo břízy na protější stráni



Trochu zrcadlení na konec. Už bylo dost šero, tak tomu i odpovídá (ne)kvalita obrázků



22 března 2013

Drátování....

Zmínila jsem, že focení
tady v okolí se nikdy neobejde bez všudypřítomných dátů a sloupů elektrického vedení. A na kopci kde jsem číhala na západ už vůbec ne. Sloup kam se člověk podívá...Takže když už se jim nedá vyhnout, tak proč z nich neudělat hlavní objekty kompozice? Prostě ke krajině patří a přesto holt vlak nejede....ostatně ten tedy taky jel a ne jeden. Měla jsem kus nádraží a nového překladiště jak na dlani.






Rozměr fotky je takový jaký je proto, že jsem využila monosti panoramatu, ale za cenu takovéhle nudle...


Ale že nejen dráty jsem fotila.i když tam jsou, ale zaujalo mne osvícení domu sluncem....


....či odraz slunce na sněhu


Předjarní koncert....

Ve středu když jsem si tak lebedila
na terase na slunku, měla jsem to i s koncertem. Jak ptačím, tak se soukromou Zpívající fontánou. Když do měděných okapů teče voda tak je to někdy jak koncert. Zkusila jsem přes video ten zvuk zachytit, a zprostředkovat tu momentální atmosféru. Je lepší se zaposlouchat než se koukat. Nejsem natolik zdatná abych uměla tomu videu dát nějaký hezký rámec, a hlavním nápadem byl ten zvuk....


Takže zavřete oči, jaro přichází....

21 března 2013

Západ...

Když byl tak luxusní
slunečný den, předpokládala jsem, že by mohl být stejně luxusní i západ slunce a tak jsem se krátce po páté vydala na kopec nad vsí, kde jsem předpokládala dobrý výhled. (A navíc jsem si chtěla při té příležitosti vyzkoušet pár triků odkoukaných z kurzů od profíků). Tak ne že by nebyl, jen jaksi se tu všude na kopcích pletou sloupy s dráty a udělat záběr bez nich je dost nemožné, maximálně je z fotky vyříznout, což zase mnohokrát změní kompozici, což také není věc chtěná. Nemám možnost ani polarizačního filtru a pokud chci vyfotit západ opravdu hrající barvami, musím si na něj počkat když jsou k tomu příhodné podmínky které mi ale sluníčko předem neoznámí a tudíž se nemohu včas dostavit na místa odkud je výhled a naháním to v tom našem utopeném údolí. Nakonec jsem nějaké obrázky nafotila takže si je dovolím předložit plénu čtenářskému....

A i když už byla docela pozdní hodina na tom slunku bylo nádherně teplo.....tedy dokud nezmizelo za kopcem, to šla teplota fofrem dolů....






Další fotky jsou opět v Galerii



Variace na listovní téma...

Dnešní variace vznikly
v neděli, když jsem oblblá sluníčkem které za oknem doslova pražilo opustila dům, abych byla hned vzápětí dost brutálním útokem ledového vichru vržena do reality. Žádné teplo! To jen slunce ve spojení s dvojitým okením sklem ve mne vyvolaly zcela mylný dojem o pravém stavu věci... Ale v tom ledovém větru mne padly do oka napůl zamrzlé a napůl ve vodě se koupající listy chvějící se ve větru. Navíc odraz okolí a modré oblohy vytvořil na zmrzlé hladině barevné skvrny které dodaly jinak šedivé hmotě ledu barevnost...
P.S.Ty tečky které vypadají jak rozsypaná krupice jsou zamrzlé bublinky vzduch v ledu






A jedna hóódně stará....je zajímavé jak v téhle úpravě vynikl ten list který na té předchozí naopak v té modři oblohy zcela zaniká. Jde o stejnou fotku jen v úpravě Old Time...

20 března 2013

Stínování....

Při dnešním nádherném sluníčkovém
dopoledni jsem se zaměřila na stíny, které na ještě bílém a celistvém sněhu vykreslilo sluníčko pod stromy na zahradě. Musela jsem pospíchat protože má už hodně sílu a sníh začal brzy odtávat a přestával být tou nadýchanou peřinou ze včera....











Jak to vypadalo včera....

Ranní probuzení bylo
řádně šokující. Dalších deset centimetrů sněhu oproti těm z večera a další chumelení. Obloha hodně zatažená, která slibovala že s tím nehodlá hned tak přestat. A taky že ne, skončilo to až odpoledne kolem třetí hodiny. Jenže z druhé strany ta bílá neposkvrněnost byla hodně lákavá a tak jsem si vzala foťák a la lovit nějaké snímky, které jsm se snažila tvořit podle kurzového návodu.....dneska svítí krásně sluníčko a vypadá to zase moc pěkně, ovšem pokud by na kalendáři bylo datum 20.12. a ne 20.3. Tyhle jarní i když ne neobvyklé sněžné hrátky mi už docela vadí. Přeci jen je člověk už nastavený a natěšený na úplně jiné počasí....

Vytáhla jsem už na terasu trávy, které jsem měla přes zimu v kůlně, a holky takhle pěkně zapadaly



Stromolezci na protější stráni ořezávali olše určené k pokácení, protože se konečně po nějakých šestnácti letech od potopní Povodí Labe rozhoupalo k úpravě koryta té naší malé říčky,a stromy evidentně zasahují do jejich plánů. Byli tři a každý pracoval na jednom stromě. Odřezávali boční větve aby následně holý kmen od vrchu začali postupně odřezávat. Jenže jak byly větve zachumelené a ještě navíc sněžilo, vidět byl jen ten jeden. No spíš byl tušit, nebýt toho čereveného lana....







A pár detailíků....





A že tohle počasí není alespoň tu u nás nic neobvyklého dosvědčuje tahle fotka z 2.4.10 z velikonoc. Při focení jsem si tenkrát udělala prasáckej výron který mě zaručil epoxidovou podkolenku na čtyři měsíce....