Plamének ....

Žlutý plamének má u nás doma na plotě sousedka jen mi nějak nevyšly dobře záběry které jsem tam dělala. Tentokrát jsem na něj narazila na plotě tady a i snímky vyšly skvěle. Kombinace žlutých i když jednoduchých kvítků se stříbrným chmýřím po odkvětu je ale hodně povedená...

A myslím že směle může konkurovat svým barevnějším i co se velikosti květů týče větším kolegům.

Pavučinkové....

Na jedné z tůjí jsem zahlédla pavučinu, ne takoou tu pěknou klasicky pravidelnou, ale spíš takový shluk vláken. Napadlo mne, že jí jemně porosím vodou co z toho vznikne. Vzniklo, a co můžete posoudit sami. Jen byl trochu problém s focením protože foukal vítr a tak se pavučina různě vlnila....

Hádej, hádej hadači....po třetí

Tak, jelikož minulá hádanka byla dosti jednoduchá, uvidíme jak se popasujete s tou dnešní....Tentokrát budete hádat tři věci z rostlinné říše. Ale myslím si, že zas tak těžké to asi nebude. Snad z vyjímkou jedné rostliny....

Hádanka č.1

Pokud jste už na tento lusk narazili, budete vědět jméno liány jejíž semena skrývá....

Hádanka č.2

Co je tohle za ovoce? Nenechte se mýlit různými tvary, je to jedno a to samé....

Hádanka č.3

Dokážete určit co je to za plody?

Ti z vás kteří to poznají hned, mi odpovědi napište do Zprávy autorovi, ať mají ostatní taky možnost hádat. Jinak rozřešení dám tak za dva dny.

Cukrárna - interiér.....

Ta cukrárna je vyhlášená. Mají hrozně moc druhů zákusků, dělají na objednávku krásné dorty, personál je velmi příjemný stejně tak jako interiér. Není velká, ale má dvě venkovní sezení, jedno s výhledem na zámek a druhé z výhledem na kostel mého patrona sv. Václava. Lidé sem jezdí až z Vraného, Měchenic, Dobřichovic a od Dobříše. Kvalita je alespoň co mohu za těch dvanáct let co sem jezdíme stále špičková, naopak přibyly další druhy zákusků. Ceny jsou sice vyšší, ale XXL velikost zákusků je nezańedbatelná a ony se ty ceny nějak moc i přes všechny různé kotrmelce zvedají dost pomalu a velikost zůstává stejná. A hlavně já jako milovník šlehačky oceňuji že tu dělají klasickou, farmářskou šlehačku, a hlavně s ní nešetří!

Z terásky je pěkný výhled na zámek

Zátiší č.2...

Dneska jsem si dovolila vytvořit druhé zátiší k Vendy do soutěže. Je tam všechno co mi buď dělá radost, co nutně musím mít (kafe) anebo momentálně tu potřebuji. Bohužel noutbůček jsem sebou netáhla abych přidala ..... Musím přiznat že v tý cukrárně na mne trochu koukali divně když jsem si tam tak postupně aranžovala k té kávě ještě mobil a klíče s nožem. Ten tam bohužel moc vidět není, ale je tam, maličkej vyskakovací a pěkně špičatej. Ten se hodí pěkně na houby. Tedy pokud nějaké rostou. Mám dojem že sezona skončila dřív než začala....

P.S. Ta šlehačka je na všem PRAVÁ!!!! Žádnej umělej hnus ze spreje jak je zvykem.... a proto sem jezdí na zákusky lidé z dalekého i blízkého okolí. Nefotila jsem vám ten výběr protože vás nechci mít na svědomí, ale věřte mi vybrali by jste určitě každý dle své chuti....

Trošku jiné mraky....

Sluníčko se konečně umoudřilo a ve čtvrtek se ukázalo na celý den na obloze. Já se mrcasila na zahradě a dala se do takových prací jako štípání špalků (ještě dneska mě bolí ruka) sekání trávy kosou (tráva je taková hnusně tvrdá a vysoká a sekačka se pořád dusí) stříhání břešťanu okolooken a lampiček na chatě a pod. Odpadla jsem docela brzy a jak jsem si tak seděla a odpočívala koukám jak se krásně na obloze začínají vybarvovat večerní mráčky. Krásně do růžova....

Zdejší mraky byly opravdu jak řasy, dokonce jeden mi připomínal víčko s dlouhánskými řasami.

Další jakoby natahoval dlouhé prsty

Akácie, trny a dokonale sladěné auto....

Už několikrát jsem šla okolo jednoho docela nenápadného keře vysazeného na kraji cesty. Nikdy jsem ho pořádně nezkoumala až ve středu když jsm se vracela od rybníků. Není vysoký, tak dva a půl metru, má zajímavě speřené listy a když jsem se šla podívat blíž zjistila jsem že tedy má sakra trny! Je to totiž Akácie trnitá, domovem z Afriky. A ty trny jsou opravdu dlouhé a navíc ještě z malými bočními trny, takže vypadají jak malé harpuny. Tento keř dokáží konzumovat jen sloni a žirafy. Ale jak to dělají, to je mi záhadou. Trny jsou opravdu silné, ostré a pevné. Chtěla jsem si jeden odlomit ale vůbec to nešlo a nechtěla jsem riskovat že mi probodne ruku skrz naskrz. Mohou totiž měřit kolem deseti centimetrů.

Vypadá vcelku neškodně, zelený stromek, hezké listy.....

Ale stačí se podívat na kmen....

A pak do koruny na nejvyšší větve....

Působí docela hrozivě, což?

Už několikrát jsem tu zmínila satelit který tu na louce uprostřed lesa vyrostl. Jsou tu domy malé, větší i velké. Některé jsou docela hezké, z jiných se mi ježí chlupy hrůzou. Tenhle je mi docela sympatický protože preferuje to co já mám ráda. Světlo a výhled ven. I když já bych volila ten výhled opačně, protože z druhé strany je krásně vidět na město a hlavně na v noci osvícenou kapli sv. Maří Magdalény která stojí v kopci nad Mníškem uprostřed nádherného bukového a dubového lesa, takže podzimní výhled na něj je úchvatný.

Majitel vedlejšího domu šel ještě v dokonalosti dál, perfektně sladil barvu fasády s barvou auta

A to je ze zámecké procházky všechno. Další budou zase kytičky a příroda.....

Co je před a co za....

Zámecký rybník a jeho obyvatelky...

Zámecký rybník je ze třech rybníků které na sebe navazují největší. protože po jeho jednom břehu vede naučná stezka Mníškem je zde i několik laviček. A jelikož nedaleko je i Domov důchodců, obyvatelky tohoto rybníka jsou zvyklé na to že když si tu někdo sedne znamená to jedno....KRMENÍ! A tak se okamžitě začnou sjíždět z celého rybníka vybatolí se na břeh až k vašim nohám kde bezostyšně loudí. Kdysi tady byl stejně oprsklý pár labutí který vyvedl i mladé ale pak zmizel neznámo kam. A ještě z toho těží i místní kapři, takže není divu že jsou tu opravdu pěkné kousky!

A co by to bylo za rybník kdyby jeho břehy nehlídaly vrby

U hráze byla tedy vodu trochu zelená

Odtok tvoří skalnaté podloží a vznikají tu malé vodopádky a tůňky. Všude už je spousta spadaného bukového listí které hořce voní podzimem.

Takhle se batolily kačky z vody když mne zmerčily že jsem taky zasedla na lavičku. Na vedlejší seděla mladá maminka s klučíkem a krmily. Kačenky měly radost stejně jako ten malej klučík

Tady je vidět jak blízko k vám si troufnou

Když zjistily že já nemám nic, spokojeně si lehly a začaly si probírat peří a dokonce i některé se chystaly ke spánku. Druhá skupina somrovala i nadále u sousedů

U rybníka ovšem stál i jiný krasavec. Tenhle modrý ovšem velmi dobře vypadající veterán

Mám takový sen. I když nejsem architekt, vždycky když vidím někde nějaký krásný starý ale zdevastovaný dům říkám si že kdybych vyhrála ve sportce, chtěla bych takový dům koupit a znovu mu vrátit jeho původní krásu. A že takových je! A jeden takový je i u Zámeckého rybníka. Žila v něm kdysi spisovatelka která napsala Káju Maříka, pak z něj byla mateřská školka a teď jen chátrá a chátrá. Má dvě zahrady, zhlíží s vrchu na rybník a nikdo ho nechce....

Na hoře bych měla trucovnu...

A o zbytek by se podělila rodina. Z téhle strany zhlíží na Prostřední rybník a proti němu je další velká obytná stavba, bývalá továrnička a statek. A mají tam i koníka. To by byla druhá věc kterou bych si pořídila.....

Dovedete si představit tu nádheru, sednout si ráno nebo navečer s kávou či nějakým dobrým vínem na takovou krásně velkou terasu a dívat se na pomalu se do zlatova barvící protější bukový les? Tedy ona není už moc vidět, ale podpírají ji ty sloupy

Vyšla jsem si podle toho starého domu do kopečka a tam se spokojeně pásl tenhle koník

A kolem se rozrůstá další satelit. Zaujal mne tenhle srub, taky není špatný, ale do městské zástavby se mi zrovna moc nelíbí. I když už za ním je les bude v obležení zděných domků a bungalovů stejně působit tak trochu jak pěst na oko.