Zámecký rybník je ze třech rybníků které na sebe navazují největší. protože po jeho jednom břehu vede naučná stezka Mníškem je zde i několik laviček. A jelikož nedaleko je i Domov důchodců, obyvatelky tohoto rybníka jsou zvyklé na to že když si tu někdo sedne znamená to jedno....KRMENÍ! A tak se okamžitě začnou sjíždět z celého rybníka vybatolí se na břeh až k vašim nohám kde bezostyšně loudí. Kdysi tady byl stejně oprsklý pár labutí který vyvedl i mladé ale pak zmizel neznámo kam. A ještě z toho těží i místní kapři, takže není divu že jsou tu opravdu pěkné kousky!
A co by to bylo za rybník kdyby jeho břehy nehlídaly vrby
U hráze byla tedy vodu trochu zelená
Odtok tvoří skalnaté podloží a vznikají tu malé vodopádky a tůňky. Všude už je spousta spadaného bukového listí které hořce voní podzimem.
Takhle se batolily kačky z vody když mne zmerčily že jsem taky zasedla na lavičku. Na vedlejší seděla mladá maminka s klučíkem a krmily. Kačenky měly radost stejně jako ten malej klučík
Tady je vidět jak blízko k vám si troufnou
Když zjistily že já nemám nic, spokojeně si lehly a začaly si probírat peří a dokonce i některé se chystaly ke spánku. Druhá skupina somrovala i nadále u sousedů
U rybníka ovšem stál i jiný krasavec. Tenhle modrý ovšem velmi dobře vypadající veterán
Mám takový sen. I když nejsem architekt, vždycky když vidím někde nějaký krásný starý ale zdevastovaný dům říkám si že kdybych vyhrála ve sportce, chtěla bych takový dům koupit a znovu mu vrátit jeho původní krásu. A že takových je! A jeden takový je i u Zámeckého rybníka. Žila v něm kdysi spisovatelka která napsala Káju Maříka, pak z něj byla mateřská školka a teď jen chátrá a chátrá. Má dvě zahrady, zhlíží s vrchu na rybník a nikdo ho nechce....
Na hoře bych měla trucovnu...
A o zbytek by se podělila rodina. Z téhle strany zhlíží na Prostřední rybník a proti němu je další velká obytná stavba, bývalá továrnička a statek. A mají tam i koníka. To by byla druhá věc kterou bych si pořídila.....
Dovedete si představit tu nádheru, sednout si ráno nebo navečer s kávou či nějakým dobrým vínem na takovou krásně velkou terasu a dívat se na pomalu se do zlatova barvící protější bukový les? Tedy ona není už moc vidět, ale podpírají ji ty sloupy
Vyšla jsem si podle toho starého domu do kopečka a tam se spokojeně pásl tenhle koník
A kolem se rozrůstá další satelit. Zaujal mne tenhle srub, taky není špatný, ale do městské zástavby se mi zrovna moc nelíbí. I když už za ním je les bude v obležení zděných domků a bungalovů stejně působit tak trochu jak pěst na oko.
Nejvíc se mi líbí vrba na druhém snímku. Hezké jsou i fotky s kačenkami. Opravdu jsou oprsklé. Chátrajícího domu je škoda. Opravený by byl krásný.
OdpovědětVymazat[1]: A je na tak nádherném místě! Jen to místo samo o sobě je ohromná deviza. A je to v klidu a nad vodou....
OdpovědětVymazatPěkné fotky, pravdou je, že vodní ptactvo (a ono vlastně i městské) se vůbec lidí nebojí, což je pro nás fotografy dobře, ale obecně.. No nevím, nevím...
OdpovědětVymazatTo jsou parádní snímky, Vendy! Moc se mi líbí kačenky, fotím je kdykoliv na ně narazím, většinou jsou hodně krotké, někdy zobou i z ruky.
OdpovědětVymazatpřidávám se k chvále, jsou to krásné fotky!
OdpovědětVymazat[3]: Možná že na to doplatily právě ty labutě
OdpovědětVymazat[4]: Dřív jsem si občas vsadila, teď už jsem to hodně dlouho neudělala....
OdpovědětVymazat[5]: To já chytám nerva pokaždý když tady vylezu z lesa a přímo do satelitu. Některé domy jsou tedy opravdu hnus....tyhle prvorepublikové vily miluju, jsou to nádherné a na svou dobu velmi účelné stavby. S často unikátním vnitřním řešením a spoustou vychytávek které se s velkou slávou dneska používají včetně třeba podlahového topení apod.
OdpovědětVymazat[8]: tak to tě naprosto chápu! a ano, prvorepublikové vily, to je prostě špička! jo, mít tak dost peněz, tak si jednu pořídím....
OdpovědětVymazat