Měla jsem nějaké jednání v bance, a tak jsem se díky "chytrým" hlavám které nám naplánovali nové autobusové spojení a tím pádem nám zrušily všechny stanice v centru Třebové, táhla od nádraží na náměstí.
U nádraží se čekalo na vlaky i autobusy. Někdo stál, někdo seděl a někdo si dal na sluníčku šlofíka....
Paní učitelky z nedaleké mateřinky vzali děti na procházku, i když tedy jen tak courat po chodnících, nevím....park tu sice je, ale dost z ruky, takže asi jen tak si obejít blok domů a honem zpět domů....tedy do školky, aby to některé dítko nevzalo doslova jak kdysi můj muž. Paní učitelka řekla Děti jde se domů a on se sebral a šel....za dvě hodiny ho učitelka celá vyděšená našla an sedí na zíďce před domem a klinká si nožičkama. když na něj spustila co to provedl, nevinně jí opáčil Vždyť jste říkala, že jdeme domů....
A je vidět, že doma už dnešní ratolesti učí nejen že nemají s cizími nikam chodit, nebo si od nich brát bonbóny či jiné sladkosti, ale už i že se nemají nechat fotit. Když jsem šla okolo těch prťousů a viděli foťák, tak všechny holčičky začaly sborem křičet Jé...my nechceme fotit!!!!
Sedělo se a čekalo a smskovalo i na náměstí..
Napadlo mne, že když tohle je kolekce na ZIMU tak jak pak vypadá asi ta na LÉTO ???
Naposledy jsem vlastně ve městě fotila když bylo před vánoci. A to bylo šedivo a
pošmourno. Dnes to bylo o moc lepší....
Tak mě napadlo, že ani nevím komu je vlastně Třebovský kostel zasvěcen....nějak jsem to vlastně ani nikdy nepotřebovala.....
Za to vím že Česká Třebová má ve znaku kohouta s lidskou hlavou. Snad nějaký písař kdysi cosi zapoměl sepsat či co a nějak se do toho vložil čert a vše dopadlo tak že tu chodil písař s kohoutím tělem, nebo kohout s písařovou hlavou?
Každopádně kohout zdobí skoro všechno ve městě, věž radnice, nebo je pěkně vyveden i v dlažkách na křižovatce nebo zdobí stěnu staré městské trafostanice. A taky nesmí chybět na korouhvičce. Člověk by řekl, že než v Mecce železničářů je někde v kurníku....
A když jsme u těch ptáků, tak taky holobové tu jsou, ostatně jako všude ve městech....
Autobus mi měl jet až za třičtvrtě hodiny tak jsem to domů natáhla pěšky, a proč taky ne, v takovém krásném dni. Jen jsem si udělala po zimě v jarních botách i první jarní puchejře...
Kristus se nade mnou neslitoval a neseslal mi někoho kdo by mne svezl, tak jsem to musela i s těma puchejřema odťapat sama....
I ten jindy hnědý potok dneska měl modrou barvu od té vymetené azurové oblohy....
. Měl by byť jen na skok přijet ve středu kamarád, tak ať to máme ke kafi pěkné....
