Neděle, ač den který by se měl zasvětit klidu a odpočívání, jsem stejně jak včera věnovala opětovně práci na zahradě. Z hrabání mě už hrabalo a dělaly se mi puchýře na rukou, kolečko za kolečkem mizelo na kompostu. A to podotýkám bylo všechno listí shrabané na podzim. Teď jsem uklízela mstu ozdobných trav, jejich listy rozfoukané po celé zahradě a jejich stříhání. To jsem ale u některých odmítla dělat již normálními nůžkami, protože jsou to za prvé velké trsy a za druhé jejich stonky jsou jak bambusové hůlky. A tak přišla ke slovu mechanizace respektive elektrické nůžky na živé ploty. Šlo to s nimi jak po másle, jen jsem si říkala že příští rok asi už budu potřebovat elektrickou pilu.....
Ráno bylo ale ještě pěkně zima a na plachtě u bazénu se vytvořila jinovatka která se v tom ranním sluníčku třpytila jak kdyby tam byly poházené diamanty....
A když jsem pěkně všechno ostříhala, vyhrabala, uhrabala a vysypala znovu mulčem, tak to dopadlo takto....
V tomto stádiu je nejvíc vidět "suchý" potok který se vine podel trsu Miscanthus zebrina a až si zase posbírám zbytek drobných kamínků tak skončí u náhrobního kamene. Točí se totiž kolem Matyldina hrobečku, ale on je to i zároveň symbolický hrob i pro ty ostatní dva hafuši kteří umřeli v době kdy byla zmrzlá zem a museli jsme je pochovat v kůlně, protože tam bylo sucho a nezmrznuto. Možná to zní divně, ale já bych nikdy nedovolila odvézt je do kafilerie, jak vlastně nařizuje zákon, tak proto ono zvláštní místo....
Ještě zbývá vypustit jezírko, vyčistit od napadaného listí a znovu uvézt do chodu fontánku a vrátit přezimující ryby.
A jelikož jsem už včera poprvé vytáhla ven i Ferdáska, tak dneska aby mu to nebylo líto jsme vyndaly s dcerou ven i Oskara. Ten na rozdíl od Ferdy musel celý den trávit v kleci. Ferda díky tomu že je pořád bez letkových per, tudíž pták pochodující a lezoucí, se uvelebil na větvi kterou jsme mu daly na terasu a tam se slunil a a všelijak upravoval. Je to jediná výhoda toho jeho škubání, že neulítne a tak je to pro mne stále dost exotické podívání na tak velkého papouška, který si spokojeně hoví ne v kleci ale na kusu stromu....
To jsou krásní papoušci! Jeden běloučký jako sníh, jen žlutou šošolku na hlavičce, Vendy a jsou hodně hlasití? Budí vás ráno? Naše pidi andulka (proti těm tvým velikánům) pípá ráno dost hlasitě, zvláště když svítí sluníčko!-:)
OdpovědětVymazatDřív to bývalo normální, že se zvířátka pochovávaly doma na zahradu, pokud byla. Zanedlouho přijde čas, kdy bude i tohle zakázáno.
OdpovědětVymazatJelikož jsou v obýváku a jsou zavřené dveře do kuchyně i ložnice, tak je slyším většinou minimálně. Sice tam popiskujou, Oskar něco mele nebo si vyzvání jak telefon. Z ato když jsme všichni už na nohou, tak spustí Ferdas řev hodný chovance v blázinci a dožaduje se tak pozornosti. je pravda, že někdy už mám sto chutí ho chytit kolem krčku a přidusit....Zatím na něj zabírá dobře sprej, tak dá nakonec pokoj. Spíš bych řekla že na něj leze jaro a on tak svolává další svého druhu....má ovšem smůlu. Ovšem co je kouzelný, když ho Oskar napomíná stejně jak to děláme mi, Nech tohó....
OdpovědětVymazatMoc pěkná zahrádka , těším se až to pokvete , papoušky máš taky pěkné .
OdpovědětVymazatZahrádka jako klícka.
OdpovědětVymazatMáš to moc hezky upravené a připravené na jaro. Jsem zvědavá na srovnávací fotky, až ti to tam rozkvete.
OdpovědětVymazat[4]:Rozela je o něco větší než korela a je barevná, korely mají taky šošolku jak kakadu, jen menší a jsou většinou v šedém a bílém zbarvení. Rozelu mám taky, ta je celoročně venku,a těch fotkách s ferdáskem je vidět její voliéra. ta píská jak kosáci, vrabci a jako já když svolávám psy domů.
OdpovědětVymazatKdyby ti papouškové neodlítávali pryč, tak by se vlastně dali brát i na výlet, chvíli by seděli na rameni, chvíli by letěli napřed..
OdpovědětVymazatTak s Ferdáskem by to šlo bez problémů. Napadlo mne přivázat je za nožku jako draka . Nemáš zač....
OdpovědětVymazatZapoměla jsem...a pouštět je jak draka....ale to by mě asi ochránci zvířat moc rádi neměli....
OdpovědětVymazat[2]: on ten zákon už dávno existuje, ale veterináři, vzhledem k tomu že sami vždycky nějakého psa nebo kočku mají, to tolerují. Tedy v případě, že uspávají nějaké zviřátko. Jinak to samozřejmě dělá každý....a popravdě i s koňma a to je sakra fuška vykopat takovýmu miláčkovi dostatečně hluboký hrob
OdpovědětVymazat