20 února 2023

Provedeme přesun ....


.... a z polních cest se dostaneme na lesní.
Ovšem že by byl mezi jejich kvalitou nějaký rozdíl, to ne. Byly stejně rozblácené jak ty polní, jen obzvláštněné ještě buď hlubokými kolejemi po čtyřkolkářích nebo lesácích, případně se na nich podepsala divoká prasata. Takže jsem dospěla k názoru, že svou procházku zkrátím. Nakonec jsem se tak dostala do míst, kudy jsem už dost dlouho nešla, a osvěžila jsem si tak jejich podobu ....

18 února 2023

Okolo půlky ledna se na chvíli .....

 


.... počasí umoudřilo a ukázalo svou 
přívětivější tvář. Samozřejmě jsem nelenila a vyrazila si na trochu delší procházku. No delší.... chtěla jsem, ale po všech těch propršených podzimních a (ne)zimních měsících bylo všude tolik bláta, že jsem si jí nakonec o dobrou půlku zkrátila. Ostatně tohle trvá stále, bláto, bláto, bláto... ani týden sluníčkového počasí i noční mrazy nic nezmohly. To je věc která mne štve, protože to unaví mnohem víc a dřív se v tom blátě pohybovat než kdyby člověk našlapal víc kilometrů po suchu. A že by se situace nějak v dohledné době zlepšila, tak to opravdu nehrozí. Opět tu máme upršený nehezký podzim. Jediné co nasvědčuje tomu, že se nechystáme do zimy ale na jaro jsou rašící sněženky, krokusy a talovíny. Co ovšem hrozí je to, že budu mít brzy prázdno v archívu fotek pro blog ....

Hrála se mnou na schovku, ale měla to marné.
 Stejně jsem jí vyfotila ....


.... za to o kousek dál se kozenky naopak předváděly s velkou vervou. Jsou totiž děsně zvědavé




I jejich kápo, tahle postarší ovečka se uvolila a chvíli postála. I když k tomu měla své komentáře


O kus dál u chat stálo zaparkované auto. Noční mrazík a místo ve stínu na něm vykouzlilo krásné ornamenty




Když jsem tudy šla naposledy, bylo bílo. Jeden z nemnohých opravdu zimních dnů. Teď to spíš, až na tu zimu, vypadalo jak na jaře. Zelené pole, azurová obloha .... 



Ještě bylo krásně vidět na jeřáby překladiště Metransu. Až bude listí, už je budou krýt stromy na horizontu


Nejdřív jsem chtěla přejít po těch kolejích přes pole na další cestu, ale po prvních krocích jsem tento nápad zavrhla. Bruslila jsem, zapadala do bláta, takže jsem fofrem provedla otočku a šla dál po hraně pole, kde díky sluníčku přece jen trochu byl terén pevnější a sušší




Došli jsme konečně k lesu příště se pustíme lesními cestami dál ....

14 února 2023

Dnešní fotky nebudou ani ....

 


.... tak moc o přírodě a o kytičkách, ale vezmu vás 
na skok do Ústí nad Orlicí a jelikož to byla návštěva opravdu jen tak letem světem, jde o nejbližší okolí banky. Nicméně tady jsou docela zajímavé dvě budovy a jejich okolí. Z původní budovy ZUŠ Jana Kociána je městské muzeum, pro zušku byla vystavěná nová budova a před Střední zdravotnickou školou vznikl nový zajímavý park zvaný Kociánka. I když si tedy bohužel město ulehčilo práci a oproti původnímu projektu provedlo úplně jinou, podstatně ošklivější výsadbu betonových segmentů, i tak vypadá park docela zajímavě.
Městské muzeum sídlí v zrekonstruované secesní Hernychově vile, a tvoří tak jednu z velkých dominant města. Vila byla postavena pro textilního podnikatele Floriána Hernycha v letech 1906 - 07 podle plánů karlínské firmy Matěj Blecha a pro svého bratra jí postavil Josef Hernych. V majetku rodiny zůstala až do roku 51 kdy jí rodina musela nuceně pronajmou Ústřední radě ROH. Později sloužila jako sídlo ZUŠ do doby než v její blízkosti vyrostla nová budova ZUŠ ....

12 února 2023

Jestliže první leden ....

 


.... byl extrémně teplý, a to i tady v Opičích horách,
o tři dny později pro změnu sice svítilo sluníčko, ale ráno byl solidní mrazík, takže jsem vyrazila na prohlídku po zahradě abych zkoukla co kde za noc vykouzlil. A že se mu zadařilo! ....

10 února 2023

I když se mi krásně ....

 



.... v půlce cesty z kopce začala plazit mlha kolem nohou
 a stoupat dál ke korunám, přes veškerý spěch do údolí k potoku jsem tu nejhezčí chvíli bohužel propásla. V údolí byl jen náznak mlhy a i u korun už nic nebylo, prostě jak rychle a nečekaně se objevila, stejně rychle a nečekaně se rozplynula. Takže to co jsem se doufala že bych mohla zas jednou vyfotit jsem opět a zas nevyfotila. Ale i tak jsem si novoroční procházku užila jak se patří. V jednu chvíli dokonce cestou údolím ke mě zavál tak krásně teplý a voňavý vzduch, až jsem se skoro lekla. Byl to závan čistě letního vzduchu který prvního ledna rozhodně nečekáte. Ale i on měl své pozdější vysvětlení, jednalo se o fén vanoucí ze severní Afriky a ten se u nás postaral o teplotní rekordy, kdy v Javorníku naměřili meteorologové bez pár desetinek 20 °C. Tady u nás tolik nebylo, ale příjemně bylo.
Až tedy na to bláto ....

08 února 2023

Od smrště černobílé ....

 


.... ke smršti barev. Tedy venku. A to i případě
že podle všech přírodních zákonů vládne zima. Jenže první lednový den tomu vůbec nenasvědčoval. Venku od rána svítilo sluníčko jako kdyby chtělo říct Hele, koukejte, začal nový rok tak se usmívejte! No sice začal, ale důvodů k úsměvům moc nebylo. Situace rodinná se stále moc nestabilizovala, finanční už vůbec ne, a jestliže jsem se v předchozích měsících mohla alespoň trochu utěšovat, že bych přece jen nemusela o práci přijít, opak se ukázal pravdou a já, debil který kdykoli na zavolání do práce přišel a bez řečí zaskakoval, se stal najednou přebytečný. Nezbylo pro něj místo v dopolední směně a večeře jsou, zatím podle zpráv na půl roku zrušené. Takže mi nezbývá než si v klidu marodit dál a modlit se, aby mi pojišťovna po skončení marodění alespoň tu dobu proplatila, jinak budu skoro půl roku doma opravdu zadarmo ....
Takže to je souhrn k začátku roku. Ještě že alespoň ten jeden den bylo hezky, další už zas jen pršelo, pršelo, lilo, lilo, pršelo. Což je vlastně obraz zimy která doposud panuje.
 Poznávací znamení : Všude bláto co žere boty. 
O tom jsem se ostatně přesvědčila i na té první novoroční procházce, všechny polní i lesní cesty rozblácené, některé navíc přeryté buď divokými prasaty nebo divokými čtyřkolkáři, případně zdivočelými těžaři dřeva kteří těží a těží. Popravdě za těch třicet let co tu jsme tu mizí lesy neskutečně rychle. Ať už vlivem počasí (vichřice) anebo právě díky mohutnému kácení v soukromých lesích které po revoluci dostali zpět původní majitelé nebo jejich potomci. Při tom fofru tady ani nemá kůrovec šanci se usadit a přispět tak k jejich další záhubě...
Tohle všechno je situace kterou přímo nesnáším, brodit se v blátě nebo po něm klouzat jak po ledě navíc obzvláštněné přísným zákazem jakéhokoli pádu. Což je na tom blátě hodně zajímavá výzva i když má člověk hodně dobré trekové boty s traktorem jak sviňa.
Tudíž původní plán cesty se scvrknul na polovinu, neboť v jeho závěrečné části byl docela prudký sešup po lesních cestičkách který jsem přece jen nehodlala riskovat a šla tedy jen po těch mastňáckých asfaltových nebo panelových. Těch polňaček jsem už měla docela plný zuby a hlavně boty a kalhoty. Ostatně jak se ukázalo, ani ty panelovky nebyly prosty bláta z těžké lesní techniky a nacházet na nich schůdná místa byl občas oříšek. No spíš kokosák.
 Tvrdý a velký ....

06 února 2023

Zdá se, že paní zima .....

 


.... se rozhodla konečně začít úřadovat, byť tady
u nás zatím bez většího nákladu sněhu. Za to z gruntu začalo mrznout. Takže jsme se na nějaký čas rozloučili s jaropodzimozimou a já se dneska rozloučím konečně i s focením v loňském roce. A to je toho focení už mnohem, mnohem méně než bývalo v dřívějších letech. A tak tu máme poslední čb fotky a poslední záběry které maji v exifu rok 22. S novým focením je to zatím všelijaké, myslím že po tom druhém operačním zákroku budu dělat panu doktorovi radost. Zatímco po prvním mne ruka bolela opravdu tak dva tři dny, a pak už se s ní dalo dělat skoro všechno, po tomhle druhém bolí skoro při každém pohybu. A někdy tedy tak, že málem bolestí nadskočím. Proto tentokrát ctím klid a nicnedělání ale je to děsný. Ještě že alespoň můžu psát na kompu, zušlechťovat si mozek hraním různých druhů křížovkových her a dokonce mám dovolené fotit. Pokud ovšem unesu foťák. Jenže já, liška podšitá, mám pro tenhle případ svého malého lehkého nexíka. Jen bohužel nevím jak dlouho bude trvat bezbolestný úchop ....

05 února 2023

A jedééém ....

 


.... do tramtramtramtárie (pardon, sledovala 
jsem teď po pár odpolední dokumenty Dana Přibáně o cestách žlutého cirkusu po světě) ale dnešní a příští, už poslední černobílý článek, je s fotkami z cest. Po Čechách i v zahraničí. Takže ono Jedééém se k tomu tak nějak vztahuje. Protože se jelo autobusem, autem ale chodilo se i pěšky. A nebojte se do žádné Tramtárie vás nepotáhnu, jen a pouze po místech civilizovaných 😉 .....

04 února 2023

Co vás dneska čeká? ....

 


.... no samozřejmě zas čb fotky. Tentokrát z rostlinné
říše. A přesněji, hlavně to bude o pampeliškách kterým stejně jako městu ta čb velmi sluší. Tentokrát jsem ty pampelišky nefotila na jaře, ale zcela nezvykle na podzim, mezi spadaným listím jsem jich pár našla, jednu si vzala domů a trochu si s ní pohrála ....

02 února 2023

Možná to má co do činění .....

 

.... se situací posledních měsíců i let, možná
díky oné známé havlovské "blbé náladě" (u mě tedy fakt je) baví mne čím dál tím víc černobílá fotografie. Obzvlášť když fotím různé  uličky starých měst. A tak letošní letní toulky po Praze jsem fotila už s touhle vizí, že prostě budou čb byť svítilo sluníčko a Praha je ták krásně barevná. Navíc i s určitým úmyslem pro něco co by snad mohlo dopadnout, ale co zatím stále beru jako částečně se plnící sen a jestli se splní úplně, budu vědět až v okamžiku kdy budu stát před hotovou věcí. Zatím to vypadá dobře, ale stále ještě tři měsíce jsou dlouhá doba za kterou se může stát spoustu věcí. Jen se obávám, že té čb tu teď bude mnohem víc, protože bych ráda konečně uzavřela loňský rok. Přece jen už začal druhý měsíc nového roku, mnoho blogerů psalo a píše bilanční články a já se ještě nedokopala k tomu, abych skončila s rokem starým ....

31 ledna 2023

V posledních letech tu ....

 


.... moc šancí na námrazy a podobné věcičky
které sice netěší řidiče a chodce, ale nás kteří fotí dokáží nadchnout, nemáme. Zimy jsou čím dál tím teplejší, sníh sotva napadne hned zas sleze, a když mrzne, tak je holomráz který nic moc nevytvoří. Tudíž jakmile ráno z okna vidím že se čistě náhodou něco urodilo, tak musím hned vystartovat na zahradu a něco z toho nafotit. Ovšem ani to není jen tak. Jo, stojím a rozhlížím se a kochám se, ale jakmile jdu k vyhlídnutému objektu, najednou se veškerá krása vytratí. Prostě není vidět. Nemá totiž to správné nasvětlení. A když už tedy udělám fotku z větší vzdálenosti, kdy se zas efekt námrazy objeví, nic pořádně na fotce není vidět. Tedy to proč vlastně vznikla. A tak tu všelijak oblejzám, stavím se do těch nejneuvěřitelnějších pozic abych našla to správné protisvětlo i pozadí na kterém ta námraza(ledovka) vynikne ....

30 ledna 2023

A máme to, paní Milerová .....

 


.... za sebou. Dopadlo to jak nejlépe v dané 
celoevropské situaci mohlo dopadnout. Ještě sice budeme ze strany poraženého nějaký čas poslouchat ublížené kňúúúú a napadání vítěze, což se okamžitě ukázalo v jeho proslovu po skončení voleb. A propó, kdo ho viděl, nepřišlo vám že nakonec z těch dvou, myslím AB a jeho ženu, se paradoxně ona ukázala chytřejší a pragmatičtější když svého opět se ublíženě rozjíždějícího manžela razatně utnula tím "Stačí !" Ale to snad časem taky vyšumí a tahle hysterická, neskutečně patologicky ulhaná osoba zmizí z veřejného prostoru. I když, takoví dokáží ve skrytu osnovat pomsty, a nevím jestli nakonec není lepší na vidět než nevidět.
Na druhou stranu, a co si budeme dámy povídat, máme v čele země člověka klidného, rozšafného, a hlavně velmi dobře vypadajícího! Nebojím se říct, že momentálně za celou naší historii i na prezidentské světové scéně asi nejhezčího. Svého času se toto prý říkalo o Antonínu Novotném, že je to nejhezčí prezident Evropy. Ať tak či tak, kdo by se nezdál po tom zapšklém a mimoňsky se tvářícím Zemanovi hezký, že? Tedy pokud by nevyhrál AB, to je fakt.
Docela by mne zajímalo, kolik žen kterého volilo 😉. Nejde ale jen o to jak vypadá, co zastává, ale o to, že je potřeba si uvědomit že jako prezident prostě nemůže plnit to, co si jeho odpůrci nechali vtlouct za oné ohavné a žumpózní kampaně  do hlav. Vyhlašování války, mobilizaci, a všechny další nesmysly. Ne, nemůže protože to jeho úřadu NEPŘÍSLUŠÍ. U nás ne. O tomhle všem rozhoduje vláda a prezident má pouze možnost návrhy vetovat.
 Ale NEPROSAZOVAT z pozice prezidenta. Čas ukáže jestli se budeme my, kdo volili Petra Pavla tlouct do hlav nebo nebo ne. Jestli nakonec část těch, kteří naopak byli proti němu neuzná, že přece jen to není někdo, kdo nás chce zavléct do války. To bych si totiž vzhledem k tomu jak tahle kampaň dokázal rozdělit rodiny, kamarády a přátele moc přála, a hlavně bych už přála celé zemi zklidnění a postupné zlepšování situace. Je jasné že to půjde pomalu a tak hlavně nesmíme začít vyčítat a přičítat tohle všechno našemu právě demokraticky! zvolenému prezidentovi ....

27 ledna 2023

Ohnivý západ nad ....

 


.... fabrikou býval docela často. A jelikož tou dobou jsem byla buď ještě v pracovním procesu nebo se chystala domů fotila jsem z oken chodby nebo kuchyně. Tím pádem nebylo zrovna moc hezké okolí. Ale spíš většinou šlo o hru mraků a světla takže se to tak nějak srovnalo. Ale občas ten západ byl doslova ďábelský, chvílemi to vypadalo jako by se role prohodily a nebe bylo dole a peklo na nebi. 
Protože jsem nechtěla aby mi v záběru překážela část výrobní haly, fotky jsem ořezala na trochu nezvyklý rozměr ....

24 ledna 2023

Následující dva články ....

 


.... budou takovou definitivní tečkou, alespoň
ve fotografiích, za loňským rokem. Byť ty dva předešlé kovidové nebyly nic moc, tak poslední tři měsíce toho loňského je zdaleka překonaly co se týče všech možných srágor které se na nás doma navalily. A ty samozřejmě pokračují i v tom letošním prvním měsíci roku. Fotky které vám chci nabídnout jsou čistě mix mobilových záběrů které se mi v telefonu nastřádaly a nebyly vhodné do žádného článku ....

21 ledna 2023

Jako tradičně, když ....

 


.... není co fotit v podobě květů, najdu si něco 
suchého. Listy, odkvetlé luční květy, plody kaliny, (ty mám obzvlášť ráda) trávy anebo bodláky. A když jsou obzvláštněné sněhem, jako tomu bylo při vzniku dnešních fotek, vypadají hned o mnoho lépe. Normálně bych asi teď fotila nějaké květy, které bych měla doma, letos poprvé mám prodlevu v tom, že vždycky od 25.12. si kupuji domů nějaké živé květy. Letos nějak na to ani nemám náladu vypravovat se do města. Nepředstavovala jsem si že by ten nový rok mávnutím proutku zlikvidoval všechny problémy, ale že začne takhle blbě, to mne tedy ani ve snu nenapadlo ....