Následující dva články ....

 

.... budou takovou definitivní tečkou, alespoň

ve fotografiích, za loňským rokem. Byť ty dva předešlé kovidové nebyly nic moc, tak poslední tři měsíce toho loňského je zdaleka překonaly co se týče všech možných srágor které se na nás doma navalily. A ty samozřejmě pokračují i v tom letošním prvním měsíci roku. Fotky které vám chci nabídnout jsou čistě mix mobilových záběrů které se mi v telefonu nastřádaly a nebyly vhodné do žádného článku ....

Od chvíle, kdy jsem přišla na způsob jak tyhle krasavice znovu dostat do květu, což se mi dlouhá léta nedařilo, jedu po každé příležitosti si koupit cibuli. A v LIDLu mívají cibule hvězdníku celkem hojně. Takže jsem si v září koupila dvě původně na kvetení na jaře. Jenže ouha, u jedné se už dralo na svět poupě a tak jsem jí nechala kvést. A jak už několikrát, i tentokrát se stalo, že i když na cibuli byla navlečená cedulka s barevností bílo-růžovou vykvetla mi touhle zvláštní tmavě růžovou. Vzhledem k tomu, že takovou barvu ještě nemám nijak mi to nevadí. Druhá zakoupená už odpovídala, na obrázku bílá, kvetla bíle. Radši jsem jí nechala taky vykvést abych se ujistila

Už dlouhá léta dávám moje kaktusy na léto ven. Většina se mi pak odmění kvetením buď na vánoce nebo jaře. Ven je vyhodím většinou v dubnu, a domů je přinesu před prvními mrazy. V mnoha případech mi jako první začnou nasazovat kaktusy listové, vánoční a phylocactus. Jenže letos se rekordmanem nejen v brzkosti kvetení ale hlavně v množství květů ukázal rhipsalis a po něm červený phylocactus. Ten mi kvítává i třikrát do roka. Květy rhipsalisu sice neohromují ani velikostí ani barvou, ale za to množstvím ....

A druhý fešák. V jednu chvíli to vypadalo, že o něj přijdu, začal mi uhnívat. Musela jsem ho vytahat ze země, části které už nešly zachránit vyhodit a ty které byly v pořádku zasadit do nové zeminy. Za pár let už je z něj zase kaktus jak hrom. To samé my ale začaly dělat i vánoční kaktusy a tak mám z původních krásných trsů jen ubohá, byť kvetoucí, holátka. Provedla jsem s nimi to samé takže teď budu doufat, že se zmátoří stejně jako ten phylocactus ....

První říjnový den jsme vyrazily s dcerou a Bobulí na procházku s tím, že si nastříháme nějaké šípky a podobné přírodniny na výzdobu truhlíků. No, moc na ně nedošlo, protože ještě tou dobou byly lesy plné hub a tak jsme nakonec domů donesli asi čtyři větvičky se šípky, za to tři tašky hub. A právě začaly růst tyhle puntíkované krasavice. Těm se prostě nedá odolat ....

Třetí říjnový den, když jsem šla z práce se mi zalíbilo co vytvářelo světlo z veřejného osvětlení v listech javoru. Trochu jsem si pohrála a vygumovala z fotky sloup lampy, takže zbylo jen světlo v listech

A pátý říjnový den mne uvítal tenhle pohled z okna ven

Příště se podíváme na jeden hodně ďábelský západ sluníčka který jsem fotila z okna v práci. Teď když mám možnost fotit západ i venku tak se žádný takový nekoná. Alespoň u nás....