Lesní zátiší .....

Když jsem po pokračovala od nového totemu

dál po cestě do lesa, abych zjistila co je na těch různých reportážích

o nadprůměrném růstu hub pravdy. Vyrazila jsem na své místo, které mne zatím

nikdy nezklamalo, ale tentokrát tomu tak bylo. Jeden malý hříbeček, za to spousty

červenobílých puntíkatých hlaviček. Při procházení lesem jsem tu a tam cvakla

průhledy mezi stromy, jen škoda, že nesvítilo sluníčko. Až na jednu malou chvilku.

Na zpáteční cestě jsem ještě našla jednoho hříbka. Byl trochu větší než ten co

jsem našla jako první, tak o něco málo. Vážil asi třicet deka a byl naprosto

zdravý. Takže jsem si konečně letos jednou dala smaženici a ještě mi zbylo

trochu na zmrazení pod masíko .....

---

Neodolala jsem, a vycvakla si tenhle pohled ještě jednou, tentokrát bez mlhy ....

..... a pohled nazpět

Listnaté stromy tak oproti příšeří v lese vynikaly, že to vypadalo jakoby svítilo

naplno sluníčko

Ale stejně byl jemný opar, a to sluníčko nachvíli vylezlo

Ale moc to tedy vidět nebylo ....

Až teď ....

Tuhle hrátku jsem objevila v jednom editoru. Vypadá naprosto přirozeně, což?

A tyhle fotky jsou mým příspěvkem do Tlusťjochova Roku muchomůrky

To bylo v pátek, a v sobotu jsme měli naplánovanou cestu do Prahy. Maminka měla v neděli 85. narozeniny

a tak jsme se synem, dcerou a jejím přítelem jeli babičce popřát. Před odchodem nás dcery přítel vyfotil. A

i když se snažím dávám fotky členů rodiny co nejméně, udělám dnes výjimku.

Takže tři generace .....

A už stojí .....

Kdysi jsem tu měla no blogu fotografie totemů, které

tady mají u svých chat jejich majitelé. A že se jich pár najde!

Až donedávna jsme tu měli dokonce jeden evropský primát, a to nejvyšší

totem ve střední Evropě. Jenže je to dřevo, a dřevo podléhá zkáze a tak letos v létě

byl totem, který už byl dost nebezpečný protože byl ve špatném stavu, skácen.

Jeho tvůrce už odmítl další dělat, ale z obce ho zřejmě přemluvili, protože

minulý víkend byl slavnostně znovu "uveden" do života další, už za našeho pobytu zde,

třetí totem. Ostatně ona tradice vyřezávání totemů je v této rodině dědičná. nejdřív

tvořil totemy otec, a nyní je to syn. Samozřejmě že ani u jejich chaty nesmí chybět....

Totem vznikal někdy od června, protože právě v červnu jsem objevila při procházce

zárodek nového totemu. A tak vám dneska představím jak taková krása

vznikala a jak pak vypadá když je to finální výrobek....

---

Tak tohle byl stav k 11.6. 16

A teď už je hotovo .....

Malý a Velký pes ....

Figury tak jak jdou na totemu posobě.

A teď v detailech, které mne zaujaly. Třeba jako tahle velryba ....

..... něco jako odrazy dalších psů v očích Velkého psa ....

...... nebo podpis autora ....

...... tenhle ušatec se mi taky nadmíru líbí ....

Barvy kolem mne ....

Sice zatím pořád není podzim dle mého gusta, a obávám se, že ani nebude.

Je totiž mokro, šedivo a zima, ale občas tím vším problesknou i

klasické podzimní barvy. A dá se občas vyjít na procházku, a trochu

si ty barvy užít. Jen bohužel začínají hodně rychle mizet a při každé procházce

je jich méně a méně. Ale objevují se zas v něčem jiném. Jen se musí

člověk rozhlédnout, občas se podívat pod nohy a vždy nějaké objeví ....

---

Nejdřív pomalu a nenápadně začnou v mlze probleskovat mezi zelení jehličnanů

buky na Kozlovském hřebeni .....

....... pak začnou zlátnout javory naproti ve stráni .....

..... a nejen zlátnout .....

..... na mladých javorových stromcích začnou hrát listy všemi barvami ....

...... po cestě se přidají břízy a duby ....

....... a když se rozhlédnu doma, je to už po několikáté v tomhle roce květ phylokaktusu .....

...... no a když se podíváte v lese pod nohy, zjistíte, že se tam začínají

proklubávat červenobílé hlavičky muchomůrek .....

..... aby vám nakonec cesta nabídla celou škálu podzimních barviček .....

Zářijoví motýli ....

Ač jsem se snažila, ať jsem koukala jak jsem koukala,

v září jsem už motýlů moc nenafotila. Tedy, ne takových, které jsem

fotila v některém z předcházejících měsíců. Nicméně pár kousků se

našlo ..... tedy ještě přesněji, čtyři kousky a jeden pavouk.

---

Babočka admirál

Tenhle se předemnou stále schovával, takže jsem nebyla schopná nějak poznat o kterou

z baboček šlo. Já se domnívám že by mohlo jít o babočku bodlákovou.

Pavouk pochází z brdských lesů, číhal tam v trávě na cestě

Tímhle končí asi veškeré entomologické focení, je mokro a zima a všichni

motýli se už někam poschovávali.

Máme rádi zvířata ....

....zvířata, zvířata. Protože jsou chlupatá, mají hebkou srst ....

Ať už mají či nemají, vždycky jsou svým způsobem milá a stojí za to se u nich

zastavit. Takže dneska je to trochu o zvířátkách a o nedostatku nových fotek.

Pořád se chci vydat nafotit něco k TT, ale déšť mi to neustále hatí. Do toho zas DPH

což mne neskonale vytáčí. Obzvlášť když vidím v televizi tu silně propagandistickou

reklamu na EET. Ti kterých by se to mělo hlavně týkat a u kterých jsou daňové úniky

nejvyšší, využívají povětšinou imunity, různých zákonných výjimek a kliček, a ti

kdo poctivě platí jsou tím jen poškozováni, šikanováni a otravováni.

Navíc v našem státě se určitě ty očekávané peníze okamžitě utopí v něčem naprosto jiném

než k čemu by měli sloužit.

To už raději ta zvířátka ...

---

Zvědavá kozénka na mne jukala ze zahrady statku v Černolicích, před kterým jsem si povídala

s milou paní která byla kočičí mámou pro všechna opuštěná koťata z širokého okolí

a která jsem tu na blogu už měla.

Kačka z místní přehrady

A kozenky podruhé. Tentokrát z výběhu tady na vsi.

mají tam i ovčí kamarádky

Zvědavý a velmi přítulný beránek

Tolik malý zookoutek ....

Jeden ležák a jedna do světa ....

Zřejmě mám nějakého svého skřítka - škodiče, který čeká vždy na vhodnou

chvíli aby nějakým způsobem rozmlouval případným

zájemkyním, že ode mne nic nebrat! Nebo prostě jsem začala

s tvořením kytic natlik pozdě, že jejich boom už pominul, nevím.

Asi to bude ode mne bude znít nafoukaně, ale když jsem viděla co

prodávají jiné tvořící to samé, někdy pochybuji o zdravém

rozumu a vkusu kupujících. Jsem cvok, který hrozně rád tvoří

vymýšlí barevné kombinace a nové věci. Když někde vidím nějaké zajímavé

video, povětšinou si to hned začnu zkoušet. A pak mi tu ovšem zůstávají

věci ležet. Jako například tahle kytka. Strašně dlouho jsem pátrala,

jak vytvořit převislou kytku abych mohla nabídnout také něco jiného

než obligátní kulaté " mikrofóny" které nabízejí ostatní. Konečně jsem se

dopátrala a vytvořila. Myslím že věc docela elegantní. Jen jí nějak nikdo

nechce .... a tak jí mám ve váze jako memento Netvoř, když to nikdo nechce....

Ono je to ale těžké, když je tolik krásných věcí k mání z kterých

se dá dělat ....

Jedna z mála zakázek za posledních osm měsíců. Malá házecí kytička na svatbu.

Požadavek zelená - smetanová. Takže jsem objednala stuhu a bác ho.

I když na fotce v barevníku vypadalo hodně světlá, v reálu to byla

světle béžová místo nevěstou požadovaná smetanová. Takže co teď.

Na tmavší barvu nevěsta přistoupit nechtěla, že má všechno v té smetanové

tudíž nezbývalo než vyrazit do města a poohlédnout se jestli nenarazím na onu žádanou

smetanovou stuhu. Naštěstí měli a tak jsem se rozhodla pro malou

obměnu květů. Střed bude z tmavší a zbytek ze světlejší.

A takhle to dopadlo ....

Dodnes nevím jestli se líbila, a ani nemám fotečku ze svatby o kterou jsem

nevěstu prosila. No co už nadělám.... můžu být ráda že alespoň zaplatila, že?