Nové staré sklo......

Už několikrát jsem se tu zmínila o mé vášni pro focení

starými manuálními objektivy. Jen je trochu problém se k nim

kvůli minimu financí dostat. Ale občas se najde dobrý kamarád, který

kdysi fotil a má doma nějakou starou zrcadlovku. Zrovna jeden se takhle

nabídl že mi svůj Zenit přenechá. Byla jsem nadšená, že mi přibude do

fotobatohu další Helios a že zas budu moci experimentovat.

Ovšem když jsem přijela k mamině, která mi foťák od kamaráda vyzvedávala,

jaké bylo moje překvapení když jsem neobjevila heldu ale jiný,

maličký objektiv jménem Industar. Je opravdu maličký, a tak

na té velké zrcadlovce vypadá dost směšně. Ovšem co se týče focení,

to je jiná ! Hodně mne překvapilo jak krásně kreslí a navíc i ostře.

Jen mu chybí ten zajímavý bokeh heldy nebo i jiných starých manuálů.

Ale třeba takové portréty by s ním byly asi dobře fotitelné. Zkoušela

jsem to na Bobešovi a dopadlo to nadmíru dobře ......

Už přemýšlím, koho bych ještě oslovila, kdo by mohl mít doma nějakou

starou zrcadlovku .....

---

Co mne na těch starých sklech hodně baví je to,

že nezkreslují barvy. Podání barev je stoprocentně věrné.

Moc mne nadchlo, že i přes to jak někdy blbě trefuju manuálním ostřením ostrost

snímku a fotky mám ráda ostré jak žiletky, u těchto fotek jsem v pp doostřovala velmi lehce

protože byly krásně ostré.

Začínáme hlasovat po deváté .....

Dnes jsem nezapomněla a přidávám sem

příspěvky které mi tento měsíc přistály v Sakrálkách.

Sice opět jich je poskrovnu, ale za to kvalitních a krásných.

Takže vybírat můžete z těchto staveb .....

1. Kostel sv. Panny Marie, Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa v Emauzích

(VendyW)

2. Chrám Zvěstování Panny Marie Šternberk

(MarijaKes)

3. Kostel sv. Bartoloměje Vážany nad Litavou

(Frypat)

4. Kostel Panny Marie Dubí

(SignoraA)

Vzpomínáte si? aneb Retro poprvé .....

Ve čtvrtek se tak nějak situace vyvrbila, že jsme

s dcerou odjely za babičkou na krátkou návštěvu. Původně jsme

se tedy měly sejít s oběma babičkama, ale tak se to zchumelilo, že

moje bývalá tchyně musela odvézt tchána do nemocnice, takže jsme

to nechaly na jindy. Krom malé procházky přes Hřebenka dolů na Smíchov,

jsme se v pátek vypravily před odjezdem na výstavu RETRO, které je

jedna část v budově bývalého FS a druhá v Tančícím domě. Vzhledem

k tomu, že jsme jely vlakem, FS bylo jasná volba. Hned při příchodu

se okamžitě přenesete do doby svého dětství a mládí a nedostanete

se z nich do doby než vylezete opět ven.

K mé velké radosti se tu mohlo, sice bez blesku, fotit. A bez příplatku.

Druhý šok je šatna zdarma. To tedy jen taková odbočka.

Výstava je nainstalovaná v přízemí a je rozdělená do několika částí.

Ta první se týká oblečení. Tady si na své přijdou povětšinou dámy,

ovšem i pánové mohou zavzpomínat na leta třicátá, čtyřicátá, padesátá,

šedesátá či na snad v módě nejbizarnější a "nejširší", osmdesátky.

Zároveň se můžete podívat i na to, jak ta která móda ovlivňuje ve tvorbě

dnešní návrháře.

---

Jako první se představí devatenácté století, historismus a dvacátá léta.

Na konci tohoto a příštího vám vždy předložím pár foteček a budete hádat

které šaty jsou historické a které jsou z poslední doby. A myslím že budete

docela překvapení .....

Při vstupu do expozice vás přivítají krásný veterán zn. Jawa a pak pánská výletní

a městská móda z let třicátých až čtyřicátých.....

....... a dětské verze téhož, ovšem z let osmdesátých

A máme tu devatenácté století. Do atmosféry té které doby vás uvádí i obrazová

podoba, promítají se zde ukázky z děl která se v dané době odehrávají. Zde

to je televizní adaptace Neffových Sňatků z rozumu.....

Pohled dámám pod šaty

Léta dvacátá a třicátá....

ukázka tehdejší módy ale i bytového vybavení, v tomto případě pánského

pokoje do něhož je nábytek dílem arch. Gočára

A kdo by tuto dobu mohl nejlépe provázet než Oldřich Nový a Adina Mandlová

a samozřejmě Kristián.....

Přiznávám, že tady mne ještě nenapadlo si fotit dodatkové tabulky. Nechala jsem si

totiž v šatně kabelku a v ní brýle, tudíž jsem na nich neviděla co tam je a tak jsem to nějak

vypustila. To mne napadlo až později....

Kuřácký stolek

Doba charlestonu a prvního zkracování sukní ....

I na svatby se tady pamatovalo ......

A teď se dostáváme k první hádance. Takže, které ze svatebních šatů jsou podle vás

nejstarší a které nejmladší? A to samé i následující šaty.

Nejděravější .....

Nejhudebnější .....

Nejzvědavější ....

Po ránu .....

V poslední době jsem hodně provětrávala

teleobjektiv a zanevřela na mý starosklíčko. Ale dnešní

ráno to zase změnilo. Sluníčko pomalu stoupalo na jasně modrou

oblohu a na listech a květech se třpytily kapky po nočním deštíku.

Kombinace, které nelze odolat. A tak jsem přezbrojila a vyrazila na kolečko

po zahradě. Co z toho vzešlo, to vám teď předkládám .....

---

Begonii jsem fotila včera odpoledne, ta do dnešní série zapadá jen tím

že je focená starosklíčkem a patří sem i kvůli tomu že to je také květ ....

Nejmodřejší ......

Nejstarší .....

Balón ....

Občas se mi stane, že se podívám z okna a ejhle!

on si tam neslyšně pluje balón. A tak vždy vyběhnu a koukám jestli

si poletí dál, nebo nám bude přistávat na zahradě. Už jednou se stalo

že přistával na kopec nad námi, jinak nás většinou přeletí a vrací se

na místo odkud startoval (jsou to letci z Litomyšle). Včera se opět nad námi

šinul, a vypadalo to, že se bez problémů dostane zase přes kopec, ale

ouha, za pár minut bylo jasné, že tentokrát zase bude muset přistát někde

v blízkém okolí. A taky že ano, jak jsem vyběhla se podívat z okna na půdě, zahlédla

jsem už jen jak se pěkně usadil za kolejemi. Pokud tam projížděli vlaky

cestující museli mít zajímavou podívanou. Pokud se mi podaří našetřit si nějaké peníze

jdu do toho. Je to můj velký sen proletět se balónem .....

---

A jde se na přistání .....

Kostel Povýšení sv. Kříže .....

Dalším z kostelíků, který jsem měla původně

připravený do sakrálek je kostel Povýšení sv. Kříže. Je to jeden

ze dvou kostelů v Dobříši a pokud vjíždíte do Dobříše od Prahy přivítá

vás na malém kopečku nad rybníkem. Byl to původně farní a později hřbitovní kostel

založený na konci 16.století hejtmanem Oldřichem Doudlebským a sloužil hlavně

jako hrobka rodu Mannsfeldů. Kostelík je s nedalekým hradem Vargač posledním

pozůstatkem bývalé osady Dobříš. Po vypálení osady husity se její obnovování

posunulo do míst kde dnes stojí zámek. Po výstavbě nového kostela

byl radikálně upraven, některé jeho části byly zbourány.

Hřbitov se nyní nalézá na druhé straně silnice a přestože se všude píše, že

pohřbívat se zde přestalo v roce 1814, při mé návštěvě byl nejnovější hrob z roku

2014. U kostela směrem nad silnicí do města stojí dvě sochy svatých.

Jsou to sv. Juda Tadeáš a sv. Leonard. Tadeáš drží v ruce knihu a když obrátí list, zemře

jeden obyvatel Dobříše. Až knihu zavře, nastane prý konec světa.

Leonard zas drží v rce srdce a to pokud mu vypadne z ruky, opět nastane konec světa.

V průběhu 20.století se tomu tak při opravách stalo a konec světa nenastal .....

---